Rybářský rozcestník

Bolen dravý (Aspius aspius)

Žije ve středních a dolních úsecích řek, v tůních a mimoptruhových nádržích. Významně se uplatňuje při omezování plevelných ryb. Je velmi cennou hospodářskou rybou. V naší literatuře je popisován úlovek z roku 1916, který vážil 14,2 kg a měřil 108 cm. Kříží se s ouklejí. Průměrná váha lovených ryb se pohybuje mezi 1,5 až 2 kg.

doba hájení od 1.ledna do 15. června
zákonná míra 40 cm
Bolen dravý na síti
BolenBolenBolenBolenBolenbolen-dravy-pilkrBolenBolen

Název latinsky

Aspius aspius

Jiný název

Chrup, Asp, Aspe, Rapfen, Žerech, Boleň dravý

Rozpoznávací znaky

Bolen je velká dravá ryba s ústy posazenými v horní části hlavy, jsou rozeklaná, zasahující až po přední okraj oka. Spodní čelist zasahuje před horní. Má protáhlé, ze stran zploštělé tělo plné šupin hluboce zarostlých do kůže. Hřbet má šedo-modrou barvu, někdy až nazelenalou, boky jsou pak zbarvené do stříbrna, břicho je bílé. Hřbetní a řitní ploutev je z boku mírně vykrojená, ocasní je pak hluboce vykrojená. Ploutve jsou šedé, okraje tmavější, řitní a párové ploutve jsou často mírně načervenalé.

Výskyt

Bolen je rybou převážně středních a dolních toků, ovšem také se mu daří ve větších rybnících a údolních nádržích. Tam kde je proud, drží se spíše v hlubších místech, pod ústím menších přítoků, v klidné vodě u spadlých stromů. Na klidné vodě ho najdeme ve volném prostranství, hlavně v údolních nádržích se zdržuje dále od břehů, ke břehům připlouvá jen, když jde lovit. Zimu přezimuje, podobně jako amuři, v tůních a výmolech, na hluboké vodě.

Obecně

Hlavně v mládí tvoří bolen velká hejna, později v dospělosti žije již jen v menších skupinách. Staré ryby žijí pak samotářsky, podobně, jako candáti. Je to velký lovec, který útočí většinou na celá hejna rybek hlučným vpádem mezi ně, často je žene až ke břehu. Loví nejraději na večer a z rána, často také chvíli po setmění. Loví především drobné ryby, ale dá si říci, i když potká žábu nebo ve vodě plovoucího malého savce.

Dorůstá v průměru do délky 80 cm, o váze do 80 kg, ale byly chyceny i 1 m velké kusy vážící skoro 15 kg. Dožívá se až 15 let.

Příprava v kuchyni:

Maso bolena je horší kvality, není příliš chutné, ani pevné. Při kuchyňské úpravě se často rozpadává. Lze ho připravovat jako jiné kaprovité ryby, ale nejlepší je z něj udělat zavináče, ty jsou výborné. Také jsem zkoušel karbanátky, je to hodně pracné a chuť, nic moc, ale pak naložené do sladkokyselého láku, jako pečenáče, to je mňamka!

Způsob lovu

Nejčastěji bolen zabere na přívlač na rychle tažené třpitky či woblery. Mě se osvědčily stříbrné větší pilkry, které jsem byl schopen hodin i 100 m od břehu (na přehradě). Těsně při dopadu, když jsem se trefil na to správné místo, bolen vystartoval a návnadu popadl. Ovšem bolen je chytrá ryba, a jinak nezaútočí po ničem, co nezná. Proto někdo chytá boleny na živou rybku chycenou v místě lovu, zavěšenou na háčku bez splávku a zátěže. Dá se chytit i na suchou, nebo mokrou mušku muškařským náčiním. Bolen je bojovník a bojuje od začátku až do konce. Na tekoucí vodě umí využít proud, ve větším prostoru stojaté vody pak často prchá do boku, podobně jako velcí kapři.

Nejčtenější články

Cílený lov candátů ze břehu klasickou přívlačí

Cílený lov jednotlivých druhů dravých ryb má svá úskalí, ale rozhodně se vyplatí zaměřit zájem na konkrétního dravce. Co predátor, to jiný způsob lovu a tak nejen zvolená technika lovu, ale především i správná volba montáže má velký vliv na úspěšnost našeho snažení. O dobré volbě místa snad ani nemusím mluvit, to je samozřejmostí, pokud jdeme cíleně po konkrétním vodním predátorovi, aby v daném místě vůbec zrovna byl. V tomto článku se zaměříme na lov candátů a to klasickou přívlačí ze břehu. Tedy nebudeme zde řešit vertikální přívlač, ale ani například drop shot.

Chytání amurů na listy salátu, či jinou zeleninu

Amur je ryba někdy tuze vybíravá, jindy nám přijde naopak na nástrahu, kterou jsme vnadili na úplně jinou rybu. Asi nejčastěji se amuři chytají na kukuřici, kousky ovoce, či střídku chleba. Často však zaznamenáme úspěch při cíleném lovu amurů, pokud jim zkusíme nabídnout něco od zeleniny, například tužší listy hlávkového salátu, kedlubny, syrové či spařené zelné listy apod.

Rady pro začínající vláčkaře – nástrahy vhodné pro vláčení

Ano, vláčení je fenomén, ale je to především dřina. Někdy ani 300 náhozů nestačí k tomu, aby člověk spatřil nějakou tu šupinu. Vláčkař musí být nejen tělesně zdatný, ale také musí překypovat výrou v sebe sama. Někdy totiž ani několik hodin prohazování vodou nestačí k tomu, aby byl lov úspěšný a pak jen psychicky zdatný rybář dokáže další den vzít vláčecí prut opět do ruky a nahodit. Kromě výše uvedeného i znalost vody, či konkrétního místa, kde rybář chytá a také slušná výbava vede k úspěchu. Ovšem pro úspěšný lov vláčením je především nutná ta pravá nástraha, právě ta často rozhoduje o tom, zda rybář ten den zasekne rybu, nebo ne.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím