Lín obecný (Tinca tinca)

Rozpoznávací znaky

Lín je zavalitá ryba s kratším, ale vyšším tělem, nazelenalé barvy, s ústy umístěnými ve spodní části přiměřeně velké hlavy, které mají dva vousky vycházející z horního buclatého rtu. Tělo má pokryté drobnými šupinami vrostlými do kůže a pokrytými slizem. Všechny ploutve má nerozvětvené, zaoblené, ocasní ploutev má lín jen slabě vykrojenou. Líni žijící v hlubokých zarostlých tůních jsou zbarveni skoro do černa, naopak líni žijící v lokalitách s dostatkem světla bývají zeleno-nazlátlí, tedy podstatně světlejší.

Výskyt

Lín je v Česku hojně rozšířen. Má rád stojaté a mírně tekoucí vody, zejména v dolních částech větších toků. Najdeme ho ve většině údolních nádrží, ale také ve slepých ramenech řek s bahnitým a hojně zarostlým terénem.

Obecně

I když lín v průběhu roku žije více či méně samotářsky, ke konci roku, na zimu, se však zhlukuje do hejn, ve kterých v hlubokých tůních přezimuje těsně nade dnem, nebo se zahrabává do bahna. Podobně se pak chová i v létě při silném oteplení vody.

Lín je typický ryba dna, kde se také živí hlavně larvami hmyzu, měkkýši, korýši apod. Dorůstá délky přes 60 cm, a váhy do 6 kg, ale nejčastěji narazíme na líny velké 20-30 cm vážící pod 1 kg. V ideálních podmínkách se dožívá asi 19 roků.

Vytírá se na vodní rostliny nebo rostliny rostoucí na břehu a zrovna zaplavené.

Kuchyňské zpracování:

U nás je lín méně oblíben, jako v zahraničí i když má maso velmi chutné. V Německu, v Rakousku a v Itálii je maso lína ve větší oblibě než kapr, a místy je dokonce chutí přirovnáván ke pstruhu americkému duhovému. V oblibě nejsou líni velcí, ale takzvaní porcoví, tedy do 20 cm.

Při kuchyňských úpravách lína je vždy nutno pamatovat, že kůže lína je velmi silná a šupiny velmi jemné a hluboce zasazené. Proto se lín někdy stahuje, nikdy však neškrábe! Šupiny při tepelném zpracování změknou a při jídle nevadí. Lína upravujeme, stejně jako kapra, na všechny kuchyňské způsoby. Z malých línů se připravuje velmi chutná rybí polévka.

Způsob lovu

Lín se loví buď na plavanou s háčkem těsně nade dnem, nebo s nástrahou položenou na dně. Ovšem dá se chytit i na položenou. Nejlépe je si dopředu vytrhat prostor, kde chceme později lovit a pak vnadit pečivem, kolínky, nebo živočišnou návnadou, jako žížalkami, masnými červi, larvami chroustíků apod. Má rád i kuličky těsta, kroupy nebo malé boilies. Loví se spíše s lehčí výbavou, nejúspěšněji z jara a začátkem léta, později nebo na podzim už zabere zřídka.