Mník jednovousý (Lota lota)
12.1.2016 • Rybářský rozcestník.cz
Žije skrytě ve všech pásmech vod, v rybnících i údolních nádržích. Hospodářský význam je malý. Je řazen v Červeném seznamu jako téměř ohrožený druh. Větší aktivitu vykazuje v noci, při zakalené vodě a v zimě. Průměrná váha lovených ryb je mezi 0,30 až 0,50 kg.
doba hájení
V současné době zařazen mezi ohrožené druhy živočichů v ČR a tudíž celoročně hájený dle vyhlášky č. 395/92 Sb. Na některých revírech je však udělena výjimka a může se lovit, ale jen mimo jeho dobu hájení – 1. ledna až 15. března.
zákonná míra
Minimální lovná délka 30 cm
Název latinsky
Lota lota
Jiný název
Burbot, Lotte, Quappe, Nalim
Rozpoznávací znaky
Je to rybka připomínající malého sumce. Má protáhlé tělo, válcovité, které se směrem k ocasu zplošťuje. Ocas má zakulacený, okrouhlého tvaru, první hřbetní ploutvička má malou bázi, ovšem druhá se táhne zhruba od poloviny těla až k ocasu. Podobně dlouhou bázi má i řitní, tedy spodní ploutev. Ani jedna z nich není spojena s ploutví ocasní. Hlavu má z vrchu zploštělou, širokou. Ústa mají vrchní část o něco delší, než tu spodní, pod spodním masitým rtem je pak uprostřed hlavy umístěný vousek, což je typický znak mníka, žádná jiná ryba žijící v Česku takovýto nepárový vousek nemá! Kůži má mník jednovousý jemnou, slizkou. Zbarven je hnědě, tmavě hnědě, až šedě, z boku má většinou mramorování, z kterého prosakuje zelený až šedo-světle-zelený podklad. Toto mramorování se většinou objevuje i na ploutvích. Břicho má spíše bílé, či bílo-šedé.
Výskyt
Mník jednovousí potřebuje dostatek kyslíku ve vodě. Najdeme ho ve všech rybích pásmech s čistou vodou, všude tam, kde je dostatek úkrytů na dně toku.
Obecně
Mník miluje studenou vodu, poklesem vody jeho aktivita roste. V mládí žije v menších skupinách, starší ryby jsou samotáři. Živí se larvami vodního hmyzu (plůdek zooplanktonem) a máloštětinatci. Dospělí jedinci nejvíce loví ryby, ale i žáby, raky, mihule ….
Dorůstá do délky 60-80 cm o hmotnosti 2 až 5 kg, ovšem v minulosti byly chyceni v zahraničí mníci dlouzí 1,8 metrů, vážící přes 30 kg! Dožívá se asi 20 let.
Tření probíhá v zimě, od prosince do konce ledna. Vytírá se v hejnech, na trdlištích mimo své celoroční stanoviště. Trdliště mají písčité, nebo šterko-písčité dno, s pomalu proudící, nebo i stojatou vodou. Tření probíhá v počtu několika kusů, většinou jde o jednu jikrnačku a několik mlíčňáků, kteří se vytírají v nepřehledném klubku, jikry pak klesají na dno.
Kuchyňské zpracování mníka:
Maso mníků není sice tučné, ale je bílé a chutné. Nejsou v něm, stejně jako v mase jiných treskovitých ryb, mezisvalové kůstky. Za zvláštní pochoutku jsou pokládána velká mníčí játra, která jsou chutnější a jemnější než játra tresek. Dříve byl z mníka jaterní tuk běžně prodáván v lékárnách k léčení očních chorob.
Způsob lovu
Většinou se loví na položenou, na žížalky, mrtvé malé rybky, ale i části rybek, má rád vnitřnosti, zvláště pak játra. Nejvíce šance ho chytit je na podzim, kdy jeho aktivita vlivem ochlazující se vody roste. V létě pak je ho šance dostat například po dešti, při zvýšené, kalné vodě. Ovšem může zabrat i na plavanou, s návnadou položenou na dně, nebo při vláčení na malou rybku. Jeho záběry jsou nepatrné, mník se nehne, jen sousto rychle hltá, proto má často háček až v žaludku. Pokud zaseknete, snaží se skrýt mezi kameny, stejně, jako úhoř.
Zajímavosti
Dříve byl z mníka jaterní tuk běžně prodáván v lékárnách k léčení očních chorob.
