Rybářský rozcestník

Tolstolobik bílý (Hypophthalmi molitrix)

U nás nepůvodní druh, plůdek poprvé dovezen v roce 1965. Z rybníků pronikl do tekoucích vod. Významná doplňková ryba k hustým obsádkám kapra. Živí se drobným zoo i fytoplanktonem a detritem. Průměrná váha lovených ryb je mezi 2 až 3 kg.

doba hájení Není stanovena
zákonná míra Nemá
Tolstolobik bílý na bílém podkladě
Fishtolstolobik-skuhrov1tolstolobik-skuhrov2tolstolobik-skuhrov3tolstolobic-skuhrov4

Název latinsky

Hypophthalmichthys molitrix

Jiný název

Silver Carp, Silberkarpfen, Tolstolob biely, Carpe argenteé, Belyj tolstolobik

Rozpoznávací znaky

Tolstolobik bílý má podobné tvary, jako tolstolobec pestrý. Má mohutné, protáhlé, poměrně vysoké, z boků mírně zploštělé. Ústa mají horní posazení, oči jsou umístěny ve spodní části hlavy, ve spodní vodorovné linii oka. Duhovka je zbarvená do stříbrna. Spodní ploutve většinou přesahují báze břišních ploutví. Na břišní straně je kýl, který začíná u hrdla a končí u řitního otvoru, nejvíce je tento kýl vidět těsně za břišními ploutvemi. Hřeb i s hlavou jsou zbarveny do šedě-zelena, boky s břichem jsou pak stříbřité s perleťovým leskem. Ocasní, vykrojená ploutev je většinou zbarvená do šedozelené, stejně jako ploutev hřbetní, ostatní ploutve jsou spíše nažloutlé. Šupiny má olemovány temnějšími odstíny. Lze zaměnit za tolstolobce pestrého, který má ve spodní části těla kýl vedený jen od břišních ploutví k řitnímu otvoru, je celkově tmavší s mramorovanými boky a má podstatně větší hlavu v poměru k celému tělu, než tolstolobik bílý.

Výskyt

Tolstolobik bílý má rád stojatou a mírně proudivou vodu. Je to náš nepůvodní druh, který byl dovezen do Česka v polovině minulého století, a to z tehdejšího Sovětského svazu. Nyní žije díky pravidelnému vysazování jak v řekách, tak i rybnících a údolních nádržích.

Obecně

Tolstolobik bílý je hejnová, teplomilná ryba pohybující se ve vodním sloupci. Je velmi pohyblivý, plachý, když se poleká, dokáže vyskočit nad hladinu až 2 metry.

Dorůstá do délky přes 1 metr a největší kusy mohou vážit až 50 kg! Dožívá se tak 20 let.

V Česku se vysazuje díky umělému oplodnění a jeho umělému chovu, ve své domovině se pak vytírá ve vrchní části mírně proudící vody pod hladinou velkých řek při teplotě mezi 18-30 °C.

Zpracování tolstolobika v kuchyni:

Ryby, a bojovný tolstolobik zvlášť, se v kulinářské magii odedávna považují za účinná afrodiziaka. Tato robustní ryba nabízí velmi široké kulinářské možnosti ve studené i teplé kuchyni, a to ve verzích levnějších i luxusních. Jemné sněhobílé maso příjemné chuti lze totiž přidat do rybích karbanátků, marinovat v octovém nálevu či jen lehce podusit.

Hodně rybářů dává u tolstolobika přednost smažení a pečení s křehkou zeleninou nebo s čerstvými bylinkami. Přímo úžasnou chuť mu ale dodá vyuzení. Zejména když nasoleného tolstolobika necháme buď 120 minut při 30 °C ve studeném, nebo 45 minut při 60 °C v teplém kouři z tvrdého dřeva, k němuž se přidá větvička jalovce či pár snítek rozmarýnu.

Při opékání na pánvičce tolstolobika připravujeme jen na malém množství oleje, někdy dokonce i bez, a déle než ostatní ryby. Tím se z něho vypeče většina obsaženého tuku.

Nejchutnější a pro kulinářskou úpravu nejlepší je tolstolobik kolem 60 cm a 2,5-3 kg váhy. V této velikosti není ani nutné stahovat kůži, která je navíc po tepelném zpracování skutečně výtečná.

Před kuchyňskou úpravou se z něho také odstraňují tuková ložiska. Jemná svalovina tolstolobika obsahuje hodně vody i nízký podíl vaziva, a to způsobuje kratší trvanlivost masa. V chladničce by měl proto vykuchaný tolstolobik zůstat před tepelným opracováním nanejvýš jeden den. Vyuzení v horkém kouři však trvanlivost prodlouží na celý týden, ve studeném pak dokonce až na dva.

Způsob lovu

Cíleně se většinou nechytá, ale náhodně ho lze chytit při plavané, nebo i na položenou, podobně, jako u tolstolobika na rostlinnou návnadu, jako na vařenou kukuřici, ale i na chleba. Ulovené kusy jsou většinou velcí bojovníci a brání se vytažení z vody velice urputně a dlouho! Pokud chcete zkusit štěstí a cíleně lovit tolstolobiky, pak se dá štěstí jít na proti při chytání nadednem s plovoucí pop up bolie a krmítkem obaleným zakrmovací složkou, kdy část je vzlínavá. Další vhodnou složkou je složka, co pouští mrak, který se také bude tolstolobikům líbit. Další možností je v létě chytat pod hladinou, kde se ostatně zdržují za tepla nejčastěji. Pak chytejte na montáž, která se skládá z kačenky na štiky, pod kterou se nechá houpat klasické kaprové krmítko obalené zakrmovací směsí, co bude, v tomto případě, pomalu klesat ke dnu. Opět se hodí složka, co pouští mrak. Pod krmítko se dává háček s kukuřicí, či opět menší kuličkou boilie, ale v tomto případě použijeme boilie, co neplave.

Nejčtenější články

Chytáme na boilies – úplné začátky – návazce a montáže

Chytání na různě velké a barevné kuličky již není ani u nás v Česku žádnou novinkou. Touto asi nejúspěšnější metodou pro lov kaprovitých ryb, cíleně pak hlavně velkých kaprů, propadlo mnoho českých rybářů. A není divu! Nejen, že se často na nastražené boilie nechá přemluvit velký kapr, ale například i amur a další karprovité ryby. Nabídnutým boilie pak někdy nepohrdne ani sumec. V tomto článku pro rybářské elévy, nebo pro ty, co to chtějí teprve s boilies kuličkami poprvé zkusit, si povíme a ukážeme, jak navázat montáže a nabídnout boilies rybám.

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná předemvším v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím