Rybářský rozcestník

Vázání feederové gumy

Spolehlivý uzel na uvázání feederové gumy k očku obratlíku nebo ke klasické smyčce kmenového vlasce. Jde vlastně o „Clinch knot“, který je ale vylepšený o dvě další protáhnutí. Tím dokážeme poměrně nepoddajnou feederovou gumu uvázat tak, že opravdu nepovolí a na její spoje na obou koncích je spolehnutí.

Konec gumy protáhneme očkem obratlíku nebo smyčkou kmenového vlasce, pokud obratlík nepoužíváte, kolem vlastní osy ho několikrát obtočíme, pak konec protáhneme vzniklým okem hned u očka…

… podle obrázku pokračujeme dále a konec gumy protáhneme tím největším okem…

…vznikne nám další prostor v horní části, kterým pojistíme celý uzel…

…protáhneme horním prostorem gumu…

… uzel dotáhneme a to opakovaně, přesvědčíme se že drží. Uzel moc nevypadá, ale hlavně, že drží! Pro jistotu uzel můžeme přetáhnout smršťovací hadičkou a tu zahřát, ale není to potřeba.

TIP: Feederovou gumu nemusíme jen klasicky uvázat, ale můžeme ji zajistit také pomocí krimpovacích svorek a kleští. Další možností je na ni udělat dvojitou smyčku, vytvořit uzel a gumu navázat pomocí vhodného uzlu, nebo gumu jednoduše zatavit pomocí smršťovací hadičky.

Videa k tématu:

Nejčtenější články

Rybářská technika chytání – lov na položenou (tzv. na těžko)

Položená, neboli „chytání na těžko“, je oblíbená metoda chytání ryb především u dna, nebo těsně nade dnem, i když poslední dobou začíná být oblíbené chytání ve vodním sloupci, pomocí vznášejících se nástrah. Po nahození montáže se prut odloží do vidliček, rybář vypne vlasec, pak jej mírně povolí a pověsí se na něj signalizátor záběru. Jakmile ryba nasaje nástrahu a chce s ní odplavat, její pohyb se přenese přes napnutý vlasec na signalizátor a záběr se projeví jeho stoupáním, či klesáním, případně také poskakováním. Zbývá zaseknout a vytáhnout rybu, nebo také ne.

Jak ovlivňuje teplota vody život ryb a opravdu spí ryby v zimě?

Asi nejdůležitější veličinou, která bezprostředně ovlivňuje chování a biorytmus ryb, je právě teplota vody. Je dokázané, že ryby zvládají přežívat v teplotním rozmezí od -2 °C, což je hraniční teplota, pod kterou zamrzá dokonce i slaná voda, tedy moře, až do 48 °C , to je zase teplota, ve které dokáží žít některé rybky žijící ve světě v horkých pramenech. Ovšem není ryba na světě, která by dokázala přežít v celém, výše vyjmenovaném rozsahu teplot. Proto také ryby dělíme na teplomilné a studenomilné. My se ale dnes budeme bavit o rybách žijících u nás, tedy o rybách žijících v chladnější vodě.

Ryby mořské, jejich dělení

Maso z mořských ryb je nejen rovnocenné maso ryb sladkovodních, ale navíc je předčí v tom, že obsahuje vedle plnohodnotných bílkovin a vitamínů také jód, a proto je pro lidský organismus velmi cenné.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím