Rybářský rozcestník

Vermikompostér ze tří kbelíků – jak si vyrobit jednoduchý domeček pro žížaly

Žížal není nikdy dost a my rybáři máme několik možností, jak si je pořídit. Dají se běžně koupit, ale ty ceny! Pak nezbývá, chceme-li ušetřit, než si je nasbírat, nebo ještě lépe, vypěstovat. A právě k chovu žížal si můžeme vyrobit jednoduchý vermikompostér, který nám kromě žížal dodá i výtečné hnojivo pro domácí květiny, což by mohlo potěšit naše manželky.

VermikompostérVermikompostérVermikompostérVermikompostérVermikompostérVermikompostérVermikompostérVermikompostérVermikompostérVermikompostérVermikompostérVermikompostérVermikompostérVermikompostérVermikompostér

Žížalárium, tedy odborně vermikompostér si můžeme vyrobit ze tří kbelíku a jejich vík. Lze je postavit na sebe, kdy spodní nám zachytává tzv. žížalí čaj, což je tekutina, která skapává z vrchních kýblů. Jde o výtečné hnojivo pro domácí květiny. Ve středním kbelíku zakládáme bydlení pro žížaly a vrchní slouží na to, až bude střední kbelík plný, aby mohly žížaly prolézat do něj a tam pokračovat v rozmnožování, konzumaci bioodpadu a zase k rozmnožování. 🙂 Vzhledem k tomu, že žížaly se mohou v ideálních podmínkách množit až 14x za rok, pokud jim vytvoříte ideální podmínky, budete jich mít opravdu hodně i na rozdávání.

Co budeme potřebovat na vermikompostér:

  • tři kbelíky, například od barev a to i s víky
  • vrtačka a vrták tak 4 mm silný
  • řezák
  • lepidlo
  • nýtovačka a nýty
  • netkaná textilie

Postup výroby:

Nejprve si připravíme kbelíky, ty musíme důkladně omýt, vyčistit, stejně tak jejich víka. Do dvou vík pak vyřízneme otvor který by měl kopírovat tvar kbelíku, předem si naměříme tak 7 cm od okraje, střed vyřízneme.

Dvě vyříznutá víka přilepíme ke dnu dvou kbelíků, pak v nich ještě vyvrtáme díry a spojíme nýty pomocí nýtů a nýtovačky. Tyto spoje jsou při otevírání kompostéru velice namáhavé, proto lepíme i nýtujeme. Bude to tak opravdu držet.

Dna obou kbelíků, ke kterým jsem přilepili a přinýtovali vyříznutá víka provrtáme, nebojíme se vyvrtat opravdu hodně děr, ale pozor, ať zůstane kbelík celistvý. Stejně tak provrtáme poslední víko, co nám zbylo.

V podstatě máme hotovo, stačí ustřihnout netkanou textilii, tu dáme na kbelík, kam dáváme bioodpad, zabrání tak přístupu mušek.

Jak to celé funguje?

Postavíme kbelík s neprovrtaným dnem, na něj dáme jeden kbelík s víkem a provrtaným dnem, do něj dáme základ pro žížaly, jako natrhané novinové papíry, nebo například ruličky od papírových ručníku či záchodového papíru, které nejprve chvíli namočíme, pak žížaly i s rašelinou, co jsem ji v ní koupili, a pak bioodpad, ten pravidelně doplňujeme, občas mírně navlhčíme a čekáme, až se žížaly rozmnoží. Během jejich sexuálního života budou vydatně jíst, my jim musíme dodávat pravidelně bioodpad a čekáme na nové a nové generace žížal. Až bude vrchní kbelík plný, prostě na něj postavíme ten poslední, opět s dírami vespod, dáme do něj potravu pro žížaly a ty si dírami, co jsem vyvrtali, přelezou o patro víše. Až bude střední kbelík bez žížal (tak se děje až v horním kbelíku bude nejméně 3-4 centimetry černého vermikompostu), humus použijeme do kytek, kbelík pak opět postavíme nahoru, aby si mohly žížaly opět přelézt a tak se to opakuje pořád dokola. Spodní kbelík se nám bude plnit tekutinou, žížalím čajem, kterým můžeme zalévat například pokojové květiny, jde o skvělé hnojivo, ale to už jsem psal.

TIP: Jak vypadá vermikompost? Ten se pozná velice snadno, je to tmavě hnědá drobtovitá hmota.

Zakládání vermikompostéru

Spodní část tvoří rozmočené ruličky ze záchodového papíru či papírových ručníků, mokrých papírových kapesníků, natrhaných, namočených novin apod. Skvělé jsou také obaly na vajíčka, ty také nejprve namočíme, natrháme.

Další vrstva může být rašelina, ale lepší je chovný substrát z drceného oplodí kokosového ořechu, který lze zakoupit ve zverimexech. Ten se na 30 minut namočí do vody, až ji nasaje, pak se použije.

Vysypeme žížaly i s obsahem v krabičkách, ve kterých byly koupeny, zasypeme je ještě několika centimetry rašeliny či chovného substrátu.

A další vrstva je již bioodpad. A máme hotovo, stačí přes nádobu přetáhnout netkanou zahradnickou textilii, která propouští vzduch, ale nepustí vinné mušky či jiné poletavá potvůrky.

Kam s vermikompostérem?

Vermikompostér stavíme na chladné místo, kde na něj nebude svítit slunce, klidně ho můžeme mít v letních měsících venku. Ve vnitřních prostorách je vhodný jak kuchyň, tak spíž, ale i sklep, chladná místnost, nebo například prostor ve staré části domu či v garáži. V zimě nesmí žížaly rozhodně přemrznout, proto je určitě nenecháváme v zimních měsících venku. Ideální teplota pro chov žížal je od 10 do 25 °C. Pod deset stupňů se přestanou rozmnožovat, což nepotřebujeme, při vyšších teplotách se jim také moc nevede.

A jak se o žížaly staráme a jak je krmíme?

Pravidelně vlhčíme substrát, krmíme různým bio odpadem z kuchyně. Jediné, co žížaly nemusí, je vše kyselé, také mléčné, ani maso není to pravé … nejlépe je zásobujeme zbytky ovoce a zeleniny, můžeme občas přihodit i hrst trávy. Pokud hodíme do vermikompostéru sáček od čaje, skořápky od vajec, papírový kapesník, nebo kávový lógr, žížaly toto také spasou. Je vhodné je jednou týdně povzbudit nějakým životabudičem, například Wormaněm, ale pokud máme dostatek bioodpadu, ani to není potřeba.

TIP: Někdy se může stát, že je ve vermikompostéru až příliš sucho, nebo naopak zase až moc vlhko. Sucho lze snadno vyřešit pokropením, ale pozor, ať to nepřeženete. Větší vlhkost se dá vyřešit prohrabáním a tak provzdušněním celé vrstvy či například přidáním savého papíru.

Text i foto: Jiří Langer

Nejčtenější články

Lov candátů na feeder

Ano, chytat s feederovým prutem můžeme téměř vše, tedy i dravce, jako úhoře, menší sumce, nebo candáty a to jak na stojatých, tak tekoucích vodách. Ani nemusíme kupovat extra pruty či navijáky, pro chytání dravců nám postačí delší feederový prut, s kterým běžně chytáme i bílou rybu.

Podzimní jednodenní lov kaprů

Někteří z nás se nemohou utrhnout na více dnů k vodě a tak jedno, nebo dvojdenní výpravy jsou jedinou možností, jak si pěkně zachytat. A i když podzim bývá na úlovek štědrý, přeci jenom to chce trochu zkušeností, aby si člověk povodil na prutu pár pěkných kapříků. Asi nejdůležitější je si vybrat to pravé místo, naložit do auta to správné krmení, místo vhodně rozkrmit a nahodit vyzkoušenou montáž s nástrahou, která bude rybám chutnat. 🙂

Dva roky na rybách s mini karavanem

V loni na jaře jsem si pořídil skříňový přívěs Mini Cargo TF 4 S PLUS 750 kg. Jde o přívěs, který se přímo nabízí k přestavbě na mini karavan. Vzhledem k tomu, že byl nejlevnější na trhu, koupil jsem ho a začal používat jako obytný domeček na kolečkách právě na mých delších výpravách k vodě. A dnes nelituji této koupi, ba naopak! Přizpůsobil jsem si ho na dlouhé výpravy a dnes si život u vody bez něj už neumím představit.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím