Zhruba před 150 lety bylo možno ulovit na jediné české řece Labi ryby, které se v jiných řekách v Čechách nevyskytovaly. Bylo to dané tím, že Labe v helgolandském zálivu v Německu ústí do Severního moře. Mnoho mořských ryb se dostalo z moře do Labe a proto se zde náhodně lovily, viz minulý díl, lososi. Ale nejen oni! Jsou zaznamenány úlovky například labských jeseterů. Šlo o jesetera obecného – Acipenser sturio, dnes nazýván jeseter velký. Že šlo o mohutné ryby, dokládají kroniky a staré zápisy.
Číst článek
V minulém díle jsme se seznámili s říčními rybáři na Vltavě a jejich úlovky, kterými většinou zásobovali pražský rybí trh. Nejvíce však bylo rozvinuto říční rybářství na jiné řece a to na naší největší řece Labi. Labe je, na české podmínky, opravdu mohutná řeka a rybami v tehdejší době opravdu oplývala. U Mělníka, kde se do Labe vlévá Vltava u obce Dolní Beřkovice je její šířka 240 metrů, nejširší je ovšem pod Lovosicemi u obce Libochovany, kde je široká úctyhodných 340 metrů.
Číst článek
Minulé díly tohoto vyprávění pojednávaly většinou o rybnikářství a rybách z rybníku a jejich zpracování pro kuchyňské účely ve středověku a později. Ovšem na našem území se už od pradávna lovily ryby i v řekách, potocích, jezerech, přirozených rybnících. Nejstarší nálezy, související s říčním rybářstvím na našem území, pochází z Velké Moravy z okolí Mikulčic. Tyto nálezy zahrnují prvky říčního rybářství jako vrše, sítě, udice včetně železných háčků, a osti, velké dvojzubé vidlice na nabodávání ryb, které měly i zpětné hroty a sloužily k nabodávání i větších ryb.
Číst článek
Jak bylo uvedeno v minulých dílech, ryby se ve středověku objevovaly na stolech především šlechty, měšťanů a bohatších sedláků, ovšem postupem času si je mohl dopřát i chudý lid. Zakoupit se daly třeba na trzích, kde tehdy fungoval také barterový systém (směnný obchod), takže chudší vrstvy obyvatel mohly zakoupit nebo častěji směnit ryby od říčních rybářů, kteří je na trh dodávali. Rybáři občas ryby směnili za jiné zboží, za maso od řezníků, zeleninu, ale také košíky, či jiné potřeby do domácnosti, ale i pro práci.
Číst článek
Jak bylo napsáno v 1.dílu, kapr a jiné ryby byly v 15.-16. století u šlechty a měšťanstva velmi oblíbené. Už tehdy patřilo rybnikářství k jednomu z nejvýnosnějších oborů zemědělské výroby a panství Rožmberků na něm nesmírně zbohatlo. Ryby si oblíbila i církev. Ryba se totiž nepočítala mezi maso a proto si mniši dopřávaly ryby i v době půstu. Asi i to byl důvod, proč se budovaly vedle klášterů rybníky, v nichž se chovaly ryby určené ke konzumaci. Mnichům pak také vděčíme za mnoho receptů z ryb, některé pokrmy se vaří dodnes.
Číst článek
Ryby se v Čechách konzumují po staletí. Dříve hlavně sladkovodní, nyní si oblibu získaly i ryby mořské. Asi nejvýznamnější rybou u nás byl odedávna kapr. Kapr se začal konzumovat již ve středověku a to díky rozmachu rybnikářství, kdy rybníky patřily k běžné součásti feudálních panství, ale i klášterů. Do výstavby rybníků se pak zapojily později i města.
Číst článek
Trumani, jinak také sumečci američtí, patří mezi ty ryby které rybáři nemají v lásce. Jde o invazivní druh, ten v revíru dokáže nadělat opravdu velkou paseku. Při chytání, například na žížaly, k háčku nepustí žádnou jinou rybu. Ano, jsou místa, které trumani okupují ve velkém množství, na těchto místech se pak nedá chytnou například pěkného kapra, úhoře, či jinou vysněnou rybu. I když jsou trumani v revírech neštěstím, někteří rybáři je přesto dokáží využít. Nejen že si při cíleném lovu trumanů člověk dobře zachytá, také jejich maso je výtečné a stojí za to si ho připravit na grilu, v oleje, nebo například v udírně.
Číst článek
Každá ryba voní jinak, z mořských ryb je téměř bez zápachu například mořský pstruh, ryba s malým obsahem tuku, naopak tučné ryby jako losos, či makrela, mají rybí pach intenzivnější, to platí u čerstvých a chlazených ryb. Zmražené ryby „voní“ rovněž rybinou méně. U sladkovodních ryb pach a chuť ovlivňuje většinou prostředí, ve kterém ryba žije. Jiný pach a chuť má kapr z bahnitého rybníka, nebo staré tůně a jinou ze štěrkopískovny nebo čisté řeky, či potoka. Chuť a pach samozřejmě závisí i na stáří ryby a době tření. Mladé mírové kusy jsou vždy chutnější.
Číst článek
Rád ryby udím i pro známé rybáře, kteří nemají udírnu a chtějí vyzkoušet a ochutnat uzeného sumce, nebo další rybáři, co si přivezli makrely z Norska a chtějí překvapit rodinu rybí lahůdkou. Vyuzená makrela z Norska je úplně něco jinačího než co nám nabízí český trh. Za prvé jde o to, že jde o ryby, co jsme sami chytili a za druhé makrely co nám nabízí obchody, se dělají na plynu a jen na konci se přihodí buková štěpka, takže nic moc, do klasického uzení na dřevě to má hodně daleko. A co tedy s přebytky vyuzených ryb, když jsou kamarádi a rodina přejedená? Vyrobte si z nich konzervy a zavařte je!
Číst článek
Každé roční období je něčím specifické, a pro léto to jsou samozřejmě pořádné „grilovačky“. Tentokrát se zaměříme na maso, které je lehké, křehké, dietní, a přitom chutné – na ryby. My rybáři si rybu chytneme, ale ne každou. V Česku holt moře nemáme. A tak i pro nás rybáře se hodí pár rad, podle čeho poznat i v obchodě čerstvou rybu. A víte vůbec, která je nejvhodnější na grilování?
Číst článek
