Rybářský rozcestník

Lovná míra ryb, měla by se u některých druhů zvýšit?

Stanovení délek ušlechtilých (vyjmenovaných druhů), ale i některých dalších druhů ryb, je dnes samozřejmostí. Ovšem často jak u vody, tak i na sociálních sítích jsem svědkem diskuze na téma, zda u některých ryb by se neměla jejich lovná míra přeci jen ještě o něco zvýšit. Například kapr na 45 cm, štika na 55 cm…

Když vynecháme ten problém, že často i mezi námi rybáři se najdou pytláci, kteří jaksi metr vůbec nepoužívají, klidně si přivlastní i rybu podmírečnou. O množství ryb ponechaných rybářem ani nemluvím. Není rok, kdybych nebyl svědkem situací, kdy vidím vedle sebe na dalším lovném místě, jak někteří rybáři neumějí počítat při lovu kaprů do dvou, nebo si klidně z vody vytáhnou a ponechají více, jak nyní stanovených 7 kg ryb za den.

Ale nechme pytláků a nepoctivých rybářů, bavme se o velikosti ryb, zda by u některých druhů neměla být stanovena větší lovná míra. Já osobně si kapra nevezmu pod 48 cm a to ještě musí být pěkně stavěný, štiku pod 55 cm také neberu, ale když je hubená, klidně pustím i větší kus. Je lepší si počkat, až vyroste, ovšem pokud ji nevytáhne jiný rybář, což se mi také již stalo na mém oblíbeném místě. Ale rybář o kterém mluvím, měl právo si ji přivlastnit, míru měla i když to byla taková hubená chudinka, kterou jsem před tím já pustil.

Není kapr jako kapr ….

Ano a to je ten problém. Já osobně bych byl za zvýšení lovných mír u některých druhů, ale naopak, nesmyslné stanovení délky, jako máme my ve Východních Čechách už dva roky u amura, který má míru, díky dodatkům, stanovenou až na 70 cm, tak to je zase pravý opak. Amur dlouhý 60 cm je už pořádná ryba. Nevidím důvod, proč amury držet u 70 cm a ještě k tomu jen pro nás Východočechy.

Také bych byl za přehodnocení statusu u některých druhů dříve ušlechtilých ryb, nyní ryb vyjmenovaných v rybářském řádu jako ryby, u kterých si lze ponechat jen dva kusy za den. Například bolen, dravý predátor, který dnes ve velkých hejnech decimuje osádku menších ryb. Nedivme se pak, že mizí z naší vody dříve tak hojní candáti a okouni. Podle mě lví podíl na jeich úbytku mají právě boleni. Není již čas bolena ze seznamu ušlechtilých ryb odebrat? Připadá mě, že je všude docela přemnožený, ještě se špatně chytá a také to není zrovna oblíbená kulinářská pochutina, například díky svým kostem. Rozhodně pro mě je to adept na přesunutí do kategorie ryb nežádoucích. 🙂

Pánové a dámy, přátelé rybáři a rybářky, jak to vidíte vy? Co lovné míry našich ryb, vyhovují vám, nebo by jste je také upravili? Co možnost ponechání si 7 kg ryb za den, není to přežitek? A ja by jste se dívali na omezení počtu ryb například za týden či měsíc? Pište pod článek své názory, rád se k tomuto tématu vrátím v nějaké dalším článku.

Petrův zdar přeje

Jiří Langer

Nejčtenější články

Jarní chytání kaprů, aneb lov ve studené jarní vodě

Časně z jara je lov ryb o něco náročnější, než v prohřátých letních měsících. Je to logické, protože po roztátí ledu je voda, díky jarnímu tání sněhu na horách, pořád ledová. A proto jen díky znalosti chování ryb na přelomu zimy a jara lze ulovit nějakého pěkného kapříka, ale i jinou kaprovitou rybu. O všem při určité nástraze se vám na prutu může náhodou objevit i pěkný úhoř nebo okoun …

Chytání kaprů ve vodním sloupci

Cílený lov kaprů i v dalších vrstvách vody, nejen u dna a na hladině, je vlastně poměrně mladé odvětví kaprařiny, ale hlavně v letních měsících, takto chytat kapry, stojí za to vyzkoušet. Když jsem před 35 lety začínal s rybařinou, nikdy mě nenapadlo, že někdy na kapry půjdu s umělými plovoucími muškami a dalšími nástrahami, které by jste spíše čekali u rybářů chytajících s muškařským náčiním. A chytat je na dipovanou umělou hmotu? Tak to by rybářům z minulého století asi propadla spodní čelist. 🙂

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím