Jen „několik vět“ ke Stanovám ČRS z.s.

Moje rozhodnutí kandidovat na předsedu spolku bylo ovlivněno zjištěním, že rybářská veřejnost se vymaňuje z letargie, že stále víc rybářů má odvahu veřejně projevit svou touhu po změnách ve spolku, že si rybáři uvědomují, že dosavadní řízení spolku je zastaralé a nepružné (stejně jako to zjistili disidenti v dubnu 1989 při psaní několika vět). Pohyb ve spolku se začíná stále povážlivěji srážet s nehybností dosavadního vedení. Přitom je jasné, že „pouhých deset procent aktivních členů“, jak uvádí zaměstnanec spolku, který de facto spolek řídí, to dnes již není. Ano takový stav asi jemu a jemu podobným určitě vyhovuje.

Současné Stanovy ČRS z.s. jsou výsledkem kdysi možného kompromisu a jsou i psány stylem, který lze označit za archaický, mnohdy by potřebovaly i jazykovou úpravu, ale o tom to není. Stanovy byly sice v roce 2014 „opraveny“ v duchu nového občanského zákoníku, posledním sněmem revidovány a v současné době se připravuje na sněmu jejich další záplatování, ale…

Jejich změna např. tak, aby spolek a jeho pobočné spolky vedli a zastupovali vždy funkcionáři, kteří mají důvěru, a hlavně aktivní mandát od svých členů bude potřebná. Zkrácení volebního období funkcionářů je přitom při nezvolení do funkce, kterou obhajují, nezbytné. Tato změnu samozřejmě není v rozporu s občanským zákoníkem, který je nyní „zaklínadlem“ s tím, že volební období je podle něj neměnné a pouze čtyřleté. Proč tedy potom umožňují Stanovy volební období prodloužit nad tuto dobu?! Občanský zákoník výslovně uvádí, že pokud to nezakazuje zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Proč to uvádím? Protože v čele sněmu budou sedět funkcionáři, kteří již nikoho nezastupují a budou mít dokonce hlasovací právo! Co potom porušuje dobré mravy!

Stejně tak bude potřeba např. prosadit, aby pobočné spolky byly zastoupeny na sněmu delegátem, který má stejnou či srovnatelnou váhu hlasu podle počtu jím zastupovaných členů, jak předpokládá občanský zákoník v § 256. To upraveno není vůbec a každý územní svaz má přitom stejný počet delegátů, ale ani tento počet také Stanovy neurčily! Jaký je pak poměr hlasů delegátů z největšího a nejmenšího územního svazu, jakou mají tyto hlasy váhu, kdo vůbec stanovil, že počet delegátů má být stejný, když občanský zákoník jasně předpokládá, že jen Stanovy mohou určit rozumnou odchylku?

Je potřeba napravit i takové „drobnosti“, jako je např. přijímání vyloučeného člena a člena, který ukončil členství sám, když proti němu bylo zahájeno kárné řízení. Ten první může být po dvou letech přijat zpět, ten druhý už nikdy (§ 3 odst. 9 Stanov), přitom je nepochybné, že to bylo jen „špatně“ napsané a vrátit by se mohli oba.

Rovněž otázku zaměstnanců je zapotřebí upravit. Je nesrovnatelné, aby člen, který prošel sítem voleb a byl demokraticky zvolen za člena výboru, byl ve stejném či nižším postavení jako zaměstnanec, který se členem výboru stal jen na základě jmenování do funkce. Přitom ten první je v postavení zaměstnavatele toho druhého! Tuto nápravu vidím v  postavení jednatele v obdobném postavení tajemníka městského, krajského úřadu nebo ředitele magistrátu. Nebude automaticky členem výboru s hlasovacím právem, bude řídit organizovat jemu podřízené zaměstnance, plnit a odpovídat za úkoly, které vyplynou z jednání příslušného výboru.

Nesmím zapomenout ani na kárná opatření. Nemůžeme si dovolit, abychom za zavinění nesplnění členských povinností přijímali v MO, v obdobných případech, zcela odlišná kárná opatření. Za nejvýhodnější řešení přitom spatřuji přesunutí kárného orgánu prvního stupně na úroveň územního svazu, neboť tím se zamezí zvýhodňování kamarádů v rámci MO a spravedlivějšímu řízení. Jako příklad nesprávné aplikace kárného řízení v rámci MO vidím v jednání kárných orgánů, kteří trestají členy za to, že si dovolili kritizovat některé funkcionáře, a že tím poškodili dobré jméno spolku atd. Jsme však funkcionáři proto, abychom unesli i kritiku a povznesli se nad ní. Nejlepší je však kritice předcházet vlastní zcela transparentní prací. Je-li tato kritika pomluvou, pak to lze řešit i jinak.

Je zapotřebí vyřešit i otázku nadměrného ponechávání a prodeje úlovků, zejména z důvodu drasticky se snižujícího počtu ryb, které trpí nejen útoky zvířecích predátorů, rozmary počasí a nastupující změnou klimatu, ale zejména útoky lidských „predátorů“, kteří zneužívají možnosti limitu celkové hmotnosti denního úlovku 7 kg.

Obdobně je zapotřebí vyřešit i zasílání zadržených povolenek pomocí prostředníka (např. územního svazu) a nikoliv samotnou RS, které je podle právních předpisů nepřípustné. K tomu je oprávněna pouze RS, jen ona a nikdo jiný je oprávněna zadržet povolenku k lovu osobě, která se dopustila porušení povinnosti stanovené tímto zákonem, a tuto doručit nejpozději do 5 pracovních dnů tomu, kdo povolenku vydal.

A ještě poslední poznámka, když už jednou Stanovy máme, pak je také dodržujme a my funkcionáři si nevymýšlejme další povinnosti nad jejich rámec. Nemůže se stát, že když, podle Stanov, člen spolku prokazuje členství ke spolku průkazem člena, aby se prokazoval na jakémkoliv jednání spolku jinak. Např. k průkazu totožnosti a osobním údajům v něm uvedených nemá podle dosavadních Stanov žádný funkcionář právo přístupu. Pokud se Stanovy změní, pak prosím.

Krizi si nepřeji a už vůbec ne rozpad spolku, naopak doufám, že společně vybudujeme silný, sebevědomý a hrdý spolek, jenž předáme svým nástupcům, které si vychováme.

Doufám, stejně jako doufali autoři několika vět v roce 1989, že na podzim už bude lépe. Když se tak nestane, počkáme, my mladí máme čas. Ztratíme sice čtyři roky, ale co, naši rodiče čekali 41 let.

říjen 2018

Dušan Hýbner

kandidát na předsedu