Rybářský rozcestník

Rybožraví predátoři a ekologie našich vod

Jedním z nejhorších, a především trvalých dopadů na rybí obsádky v našich revírech a rybníkářstvích mají bezesporu rybožraví predátoři. Mezi nejvýznamnější patří zejména kormorán velký, volavka popelavá, volavka bílá a vydra říční, ale i mnohé další, mnohdy nepůvodní, druhy. Skutečností je, že řada těchto tvorů je na území České republiky chráněná legislativou. Nejvýznamnějším škůdcem na rybách je bezesporu kormorán velký.

river-otter-vydra-ricni2volavka-popelava2KormoránVolavkaVydry

Ačkoliv kormorán velký již nepatří mezi chráněné druhy dle zákona 114/1992 Sb., a je zde možnost jeho odstřelu, nejedná se o opatření příliš efektivní. Odstřel kormorána smí provádět pouze oprávněné osoby. Zejména podle zákona o myslivosti, pro které pochopitelně nejsou cena střeliva ani čas zanedbatelnými položkami. Ne každý myslivec je i zapálený rybář. Do budoucna je nutné navázat užší spolupráci založenou na aktivnější komunikaci mezi hlavními představiteli ČRS a ČMMJ na všech úrovních mezi uživateli rybářských revírů, mysliveckými spolky a honebními společenstvy.

Škody způsobené kormoránem za rok 2017 se v rybářských revírech vyšplhaly na 99.000.000,-Kč, v produkčních rybářstvích pak na 166.300.000,-Kč. Ani u ostatních rybožravých predátorů nejsou jimi způsobené škody bezvýznamné. Vydra říční způsobila za rok 2017 škody za bezmála 53.000.000,-Kč a oba dva druhy volavek za 20.800.000,-Kč. Jako rybáři dlouhodobě narážíme na striktní legislativu, která řadu predátorů stále chrání i tam, kde svojí predací dokáží efektivně likvidovat obsádky celých úseků řek, či rybích sádek a komorových rybníků, zejména v zimním období. Díky jejich současné ochraně není prakticky možné počty predátorů eliminovat ani tam, kde se nashromáždí i v teplejším ročním období a kde při sníženém stavu vody cíleně likvidují téměř veškerou rybí populaci.

Proto musíme sledovat a řádně dokumentovat počty predátorů na vodách, které spravujeme. Musíme za tímto účelem začít efektivněji komunikovat s odbornou veřejností, vědeckými institucemi a dalšími zájmovými spolky. Pro jednání s orgány ochrany přírody musíme mít a předávat co nejpřesnější informace o skutečném počtu těchto nezvaných hostů a jimi způsobených škodách v našich revírech a rybníkářstvích.

Negativní vliv těchto predátorů na naše vody nelze popřít, ale nestačí tento proces jen sledovat a psát o něm. Je velmi důležité jej co nejpřesněji specifikovat tam, kde k němu dochází. V případě kormorána velkého se již „pět minut po dvanácté“ hovoří o problému celoevropském. Že to nejsou jen planá slova dokládá i skutečnost, že Evropský parlament dne 12.06.2018 vyzval Evropskou komisi k použití takových prostředků, které drasticky sníží počet tohoto donedávna u nás chráněného živočicha, v celé Evropě na minimum.

Chceme-li být jako Český rybářský svaz uznávaným partnerem našich zahraničních kolegů, kteří hájí a prosazují stejné zájmy v rovině Evropské unie při boji proti těmto druhům, musíme do společného vínku přinášet co nejpřesnější, nejrozsáhlejší a nejaktuálnější informace.

České rybářství se mimo jiné dlouhodobě potýká s úbytkem vody v rybářských revírech a v rybníkářstvích. O současných i predikovaných následcích vlivem úbytku vody v krajině se vede řada diskuzí. Stav našich povodí během poslední dekády jen dokládá skutečnost, že jde o problém nejen rybářů a vodohospodářů, kteří na něj dlouhodobě upozorňují, ale o fatální selhání mnoha subjektů. Bez nadsázky lze nyní říci, že se jedná o skutečný problém celé naší společnosti, před kterým již nikdo nemůže zavírat oči.

Současná situace je vážná a jako rybáři to vidíme dnes a denně. Příčin úbytku vody je mnoho a jedná se o velmi rozsáhlou a mnohdy složitou problematiku, ovlivněnou řadou spolu souvisejících faktorů. Proto nemá smysl hledat tu nejjednodušší odpověď. Žijeme v nádherné zemi, ve které však platí prostá skutečnost, že co nám nenaprší, to nemáme a s tím co získáme z dešťových srážek se musíme naučit správně hospodařit.

Negativní vlivy ovlivňující nedostatek vody a její kvalitu v krajině jsou většině z nás dobře známy a především my jako rybáři musíme na tyto jevy smysluplně upozorňovat.  Je třeba si ovšem říci, že to není jen zemědělství a s ním spojené používání mnohdy enormního množství hnojiv ovlivňujících kvalitu našich vod. On to není jen systém pěstování zemědělských plodin na úkor kvality půdy a její schopnosti zadržet vodu v krajině. Nejsou to jen malé vodní elektrárny, jejichž velikost, je prokazatelně přímo úměrná rozsahu dopadu na faunu i flóru vod v ČR. Není to jen problém nedodržování minimálních průtoků vod či manipulačních řádů obecně. Nejsou to jen chemické látky vypouštěné do kanalizací a později vypláchnuté do volných vod. Ony totiž všechny tyto a mnohé další negativní aspekty, mají jednoho společného jmenovatele a tím je člověk. Takže začínat musíme u sebe. Jako rybáři máme i určitou praxi a možnosti, které nám poskytují podporu při snaze tento stav napravit.

Při zlepšování stavu našich revírů, našich vod, máme možnost zhodnocení jejich vývoje zejména díky rybářům, kteří je znají desítky let. Od nich jsme dosud informace čerpali a pokud ne, byla to chyba. Nemůžeme jen spoléhat, že se zrovna ten či onen rok nic nestane. Takový přístup zde byl a smysl neměl.

Jedním ze smysluplných kroků by mohla být kategorizace rybářských revírů a rybníkářství z hlediska jejich možného ohrožení zjištěnými negativními vlivy (MVE, vysychání, nadměrná koncentrace cizorodých chemických látek, predace, nedodržování manipulačních řádů atp.)

Tato lokální ohrožení musíme co nejrychleji na konkrétním revíru pojmenovat, a systematicky monitorovat podle závažnosti. Získaná data a informace předávat co neprodleně orgánům svazu a samozřejmě příslušným úřadům. Na revírech, kde existují rizika, je zapotřebí provádět celoroční podrobný monitoring.

Za tímto účelem by měla být správně instruována zejména rybářská stráž, která má ze zákona možnost kontrolovat užívání jezů, stavidel, zdymadel, výpustí a jiných zařízení z hlediska dodržování právních předpisů a opatření na ochranu výkonu rybářského práva. Ta má mimo jiné kontrolovat způsob a rozsah užívání vod a jejich kvalitu a za tímto účelem má taktéž oprávnění vstupovat na pozemky, stavby, jezy, rybí přechody a jiná zařízení v souvislosti s výkonem své funkce. K větší efektivitě této činnosti musíme rybářské stráži pomoci ve spolupráci s příslušnými úřady zajistit maximální podporu na úseku legislativy, vzdělávání, řízení a materiálního vybavení. Dobrovolný člen je obrovskou pomocí pro ostrahu revírů a vod, ale profesionálně vyškoleného a vybaveného člena rybářské stráže těžko nahradí.

Metodika pro jednotlivé organizační složky ČRS, zejména pro Místní organizace ČRS, by měla být zpracována a měla by mít nejen smysl, ale i výsledek.

Bylo by bláhové si myslet, že se situace zlepší bez vlastního přičinění a čekat, že se na tom či onom revíru nemůže nic stát.

Současná praxe dokládá pravý opak. Čím více relevantních dat a informací o faktickém stavu vod získáme na úrovni svazu, tím silnější bude svaz při jednání s příslušnými státními institucemi nejen ve správních řízeních, ale tím větší bude i šance na potřebné změny.

říjen 2018

Dušan Hýbner

Nejčtenější články

Rozdíly mezi cejnem velkým a cejnkem malým

Zkušený rybář snadno pozná cejna velkého od cejnka malého. Ovšem rybář začátečník, hlavně u mladých jedinců, přeci jen může mít problém tyto příbuzné, z čeledi kaprovitých, rozeznat.

Chytání kaprů, ale i dalších kaprovitých ryb, s návazci s feederovou gumou

Feederová guma je speciální pomůcka určená především pro feederové montáže i když gumu s oblibou používají také plavačkáři, ovšem ti využívají tzv. amortizerovou gumu. Feederová guma se navazuje jako mezičlánek mezi kmenový návazec a koncovou montáž. A proč? Feederová guma dokáže dokonale absorbovat útoky ryb při jejich zdolávání a proto je to skvělá pomůcka při lovu s návazci uvázanými z jemných vlasců či monofilů.

Jak správně udělat rybu na grilu

Ryby jsou skvělé pro pečení na drátěném stojanu. Jejich delikátní maso nevyžaduje dlouhé grilování a pečené při správné teplotě se v ústech krásně rozpadají. Podívejte se, jak dobře připravit rybu na grilu. Pro grilování se nejlépe hodí losos, pstruh, halibut, candát, makrela a okouna. Ryby na grilování musí být čerstvé, nikdy nepečené a zmrazené. Vyčistěte ryby od vnitřností a šupin, opláchněte je a důkladně osušte papírovou utěrkou.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím