Rybářský rozcestník

Lehká přívlač na menších potocích – lov pstruhů a sivenů

V tomto článku si povíme základní fakta o chytání pstruhů „vláčkou“ na pstruhových revírech a to na menších potocích. Právě až zde se prověří rybářův um splynout s okolím a být tichý jako indián či stopař. Pak teprve, při správném nabídnutí nástrahy, lze chytit plachého potočáka, sivena nebo „duháče“. Ovšem nejprve je musíme najít!

Lehká přívlač - lov pstruhů - obrázek 2

Na tomto místě musím říci, že chytání pstruhů na potocích patří mezi mé nejoblíbenější rybářské disciplíny, které jsem propadl již více jak před 35 lety. Zrovna včera jsem vyrazil do jednoho údolí u nás za barákem, kde jsem pročesával, kráčeje vodou, asi 2 km dlouhý úsek Zlatého potoka …

Možnosti, jak na pstruhy v potocích

Ano, jsou dvě možnosti, jak na pstruhy na menších tocích. Musíme potok znát, a k tůním a peřejím chodit obloukem kolem vody, pak se tiše přikrást až k vodě a nahodit, nejlépe napříč k druhé straně břehu. Ovšem to mě nebaví! Více času strávíme prodíráním se křovím a nachodíme několik stovek metrů dost vzdálení jak od samého toku, tak od miláčků pstruhů! Proto já preferuji chůzi vodou. A je jedno, zda proti proudu, nebo po proudu.

Někdo na tomto místě poznamená, že si všechny pstruhy vyplaším, pokud půjdu vodou. Ale to není pravda! Stačí jít při kraji, v mělkých částech koryta potoka klidně i středem, a nahazovat dále od sebe do předpokládaných míst, kde budou prtuzi číhat na svoji kořist. A samozřejme se chovat co nejtišeji.

Pstruh obecný - detail hlavy s návnadou v hubě

Pstruh obecný – detail hlavy s nástrahou v hubě

Kde pstruhy najdeme?

Je to stejné, jako na větších tocích. Nejčastěji je najdeme v tůních, pod stromy, za kameny v proudu, pod splavy, ale i nad nimi v hlubší vodě. Po dešti pak i na mělčinách, kde loví mušky spadlé na hladinu. Rád také nahazují do peřejí, kde je sice nevidím, ale jsou tam. Často právě v peřejích přijde prudký záběr a pak následuje úžasný úprk pstruha i s nástrahou. Ovšem pokud je dobře zaseklý, má smůlu, putuje ke mně, kde ho co nejšetrněji odháčkuji a zase většinou pustím. Jedinci, potočáci do 30 cm jsou většinou takové vyschlinky, které by bylo hřích brát domů. To siveni nebo „duháči“, to je jiné kafe. Ve velikosti od 30 cm jsou to již pěkné kusy a přiznám se, občas si nějakého vezmu.

Jak jsem již výše napsal, jdu vodou, snažím se být nejen potichu, ale také procházet vodou co nejtišeji, nahazuji dále před sebe. To mě zajistí, že dříve přijde útok pstruha, než já dojdu až k místu, kde stojí ve vodě a vyplaším ho. Chození vodou v „prdelačkách“ nebo „prcačkách“, jak se nazývají rybářské kalhoty určené k brodění vodou, je úžasný relax, přitom je to aktivní rybařina. Když celé dny sedím u počítače, nedivte se mi, že rád pak najdu vodou i několik kilometrů. Co mě ale nebaví, je pak vracet se k autu! Na to mám jeden zlepšováček. Nechám se dovést na úsek potoka, tak 2 až 3 km od místa, kde bydlím a pak pomalu jdu vodou, až dojdu až k nám. Takto si může pomoci každý, kdo má pstruhovku u baráku jako já. Jinak holt nezbývá, než doťampat k autu po svých, nejlépe pěkně po břehu. Protože pokud se budete opět vracet vodou, kterou jste před tím již prošli, vaše úspěšnost lovu bude mizivá. Přeci jen pstruh rybáře ve vodě nerad vidí a pak po vyplašení se hned tak znovu nehrne k novému lovu. A cestičkou lesem to jde o poznání rychleji a pohodlněji, než vodou, zváště podvečer, nebo, když vás zastihne tma.

Pstruhové pásmo - Zlatý potok - Východní Čechy

Pstruhové pásmo – Zlatý potok – Východní Čechy

Asi jsem dost podrobně popsal jeden ze dvou základních způsobů, jak v menších potocích lovit pstruhy. Ovšem je třeba o něco podrobněji popsat ten druhý způsob.

Je to prosté, nejprve musíme poznat koryto potoka, ve kterém chceme rybařit. Kde jsou jaké tůně, kde vázky, bystřina a pod. Pak také vědět, kudy se k nim dostat. Pstruhové revíry, tedy potoky se často linou krajinou obklopenou skalami, či neprostupnými porosty, pak babo raď, jak se tam dostat jinak, než vodou. To nemluvím o soukromých pozemcích, zahradách a podobně, kde není radno si tam jen tak kráčet s udicí. Rozdivočený pes nebo naštvaný majitel nám může rybačku pěkně znepříjemnit. A tak v zimě, když se neloví, nastudujeme místa vhodná k lovu, přístupy k nim a pak, v sezónně, hurá na ryby. Má to i své výhody, jako například tu, že člověk nemusí chodit v rybářských holínkách, chození vodou má totiž i svá úskalí, jako kluzké kameny, opravdu hluboké tůně, které se nedají projít ani v „prcačkách“. Také bahno a naplaveniny mohou být pro rybáře nebezpečné …

Víme, kde lovit, víme jak se tam dostat, pak už je to jednoduché! Co nejtišeji se musíme přikrást k místu, kde chceme lovit, nahodíme nejlépe na druhou stranu břehu … Ovšem ještě jedno úskalí má tato metoda. Když stojíme na vyšším břehu, nedokážeme se podběrákem dostat až k rybě a tak ji musíme natvrdo vytáhnout přes vlasec. Nejen, že je to dost nešetrné k rybám, ale také nám větší kusy mohou vlastní vahou upadnout, nebo můžeme přetrhnout vlasec, pokud chytáme na příliš jemný a máme na prutě velkého cvalíka! A v neposlední řadě se můžeme ze svahu pěkně skutálet až do vody, což se mě už také jednou stalo :). Takže obě metody lovu na menších potocích mají svá pro a proti.

Pstruhová voda - pstruhové pásmo, revír Zlatý potok 1, Východní Čechy

Pstruhová voda – pstruhové pásmo, revír Zlatý potok 1, Východní Čechy

Už jsem probrali dvě metody lovu pstruhů na menších tocích, ovšem neřekli jsme si další důležitá fakta, například kdy vyrazit na pstruhy?

Kdy na pstruhy?

Se pstruhy je to stejné jako s většinou ryb a je jedno, zda je chytáme na malé, nebo velké vodě. Aktivní jsou nejvíce po ránu a v pozdní odpoledne a večer. Já chodím nejraději na „pstruhovku“ kolem 17:00 a vydržím tam 3 až 4 hodiny. Za šera to pak balím a hurá domů. Na chytání pstruhů je lepší, když je voda mírně zakalená, například těsně po děšti. Pak bývá záběrů nejvíce, ale šikovný rybář přemluví pstruha i v čisté vodě :).

A jaké náčiní?

Používají se vláčecí speciály dlouhé od 2,10 m do 2,70 m, s gramážemi od 5 do 15 gramů, vyjímečně do 18 gramů. Pruty tedy používáme raději kratší než delší a je to celkem logické. Menší toky bývají často zarostlé nejen po březích, ale i nad vodou. Navijáky používáme menší, s menším návinem, o síle vlasce 0,12 až 0,14 mm. Pletenky se na malé pstruhy moc nohodí, jemnější vlasce jsou vhodnější, ovšem kvalitní, protože pstruzi jsou bojovníci!

Pstruh potoční, právě tažen z vody

Pstruh potoční, právě tažen z vody

Na co chytat pstruhy na malých potocích?

Asi na to stejné, jako na větší vodě. Snad jen využívat o něco menší nástrahy. Já jsem příznivec klasických nástrah prověřených dobou. Stále si myslím, že nejvíce mě chodí pstruzi na třpytky – rotačky, také na menší plandavky. Občas nahodím i najeké ty gumové rybky s jiggovou hlavičkou, nebo hlubší tůně procházím menšími wobblerky. Asi tyto čtyři nástrahy patří mezi mé nejoblíbenější. Ovšem když jsem v úzkých a pstruzi neberou, vytahuji zlaté pilkery, ovšem miniaturní, tak 2 cm dlouhé. Na ty jsem dostal nejednoho macka. Pěkně se s nima nahazuje, daleko lítají a zabere na ně jak malý, tak i velký pstruh. Na jejich větší stříbrné bratříky u nás na Rozkoši chytám poměrně s vělkým úspěchem boleny, ale to je již jiná kapitola. O bolenech a jejich chytání si povíme jindy. Ty také nechytáme na jemnou, ale na středně těžkou přívlač a samozřejmě jinde, než na pstruhových revírech.

Pokud se bavíme o úspěšných nástrahách na pstruhy, musím se zmínit ještě o jedné a to o streamerech. Streamer je umělá nástraha, která napodobuje menší rybky, potěr nebo větší hmyz. Používá se jak při muškaření (většinou bez zátěže v přední části), tak ty větší se zátěží i při vláčení na dravce. Menší kousky s olůvkem jsou na pstruhy jako magnet, prostě je milují!

Streamer

Streamer

Slovo závěrem

Kdo již stál po zadek ve vodě uprostřed divočiny a měl záběr od pstruha, ten většinou tomuto lovu podlehne. Mě tato metoda dostala již před mnoha a mnoha lety. Snad i proto, že každá výprava je jiná a mě chození vodou moc baví.

Na závěr vám povím jednu historku, kterou rád dávám k dobru u piva, protože je to asi jeden z mých nejzajímavějších zážitků se pstruhem. Chytal jsem v jedné širší a hlubší části pstruhového revíru, když na vzdálenost asi 20 metrů jsem dostal pěkný záběr od většího pstruha, jak se pak ukázalo, byl to pstuh duhový, velký 35 cm, pěkný macek, který se nechtěl vzdát svobody. Byl to úžasný boj, který měl zvláštní průběh, když se mě ho totiž podařilo dostat tak na 4 metry k sobě, začal mě zběsile obíhat kolem mě, až mě na několikrát zamotal nohy do vlasce. Bylo to podobné, jako když si hraje pes na vodítku a pěkně omotá několikrát nohy pána. Mohu říci, že jsem nechápal. Byl tak chytrý, nebo to prostě byl jen instinkt? Vzhledem k tomu, že jsem stál v poměrně proudné vodě, ve větší hloubce, vůbec to nebyla sranda. Nohy jsem měl totiž jen kousek od sebe a stál na několika kluzkých kamench, takže stačilo aby mě ujela noha, nebo abych ztratil rovnováhu, a mohl jsem zkončit i s čepicí ve vodě. No nakonec jsem se tak dlouho točil kolem vlastní osi a smotával vlasec, až jsem se uvolnil a pstruha dostal do podběráku. Ovšem dodnes si kladu otázku, koho vlastně kdo v tu chvíli, kdy jsem byl totálně zamotaný do vlasce, lovil? 🙂

Ukázka nahazování, průtah pod keřem:  Chytání pstruhů vláčením na menších potocích – ukázka 2

Nejčtenější články

Mladý rybář z Adamova chytil gigantického sumce. A dal mu svobodu

Bylo to v noci ze soboty na neděli. Od Mikulova se hnala bouřka. Začalo silně pršet. Dvaadvacetiletý Tomáš Rozsypal z Adamova na Blanensku se bál narovnat špičku prutu, aby do něj neudeřil blesk. Déšť ustal a voda rybníka ožila. Věřil svému úsudku a stále nahazoval na vytipované místo. Pak přišel konečně záběr. Po téměř hodinovém boji z vody pak vytáhl sumce, který měřil 238 centimetrů.

Vedro za jedinou noc zdecimovalo největší moravský rybník. Hladinu Nesytu posely tisíce zdechlin

Vedro za jedinou noc zdecimovalo největší moravský rybník. Hladinu Nesytu posely tisíce zdechlin. Několik desítek tun mrtvých ryb lemuje břehy Nesytu, o kus dál tvoří na hladině jakýsi plovoucí ostrov, v dalších částech rybníka pak vytváří mozaiku bílých břich na zelené hladině.

Na Rozkoši ukradli záchranářům motory z člunů. Policie prosí o pomoc veřejnost, okradení nabízejí odměnu

Vodní záchranáři na přehradě Rozkoš na Náchodsku se musí vypořádat s nečekaným problémem. O víkendu jim někdo ukradl dva motory ke člunům a nádrž plnou paliva. Případ vyšetřuje policie. Vodní záchranáři mají jeden větší člun, který zůstal nepoškozený. Aktuálně tedy není ohrožená bezpečnost turistů. I tak ale krádež práci záchranářů komplikuje.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím