Rybářský rozcestník

Jiný kraj, jiný mrav! Napříč republikou opět platí různá pravidla lovu. Jak se v tom vyznat?

Znění Zákona o rybářství, jeho prováděcí vyhlášky a platné BPVRP dohromady tvoří tzv. „Rybářský řád“. Většina základních pravidel je pro rybáře stejná, ať chytá na svazové vodě v Aši nebo na druhé straně naší republiky, například někde u Ostravy. Ovšem v přehledu bližších podmínek (BPVRP) pozorný rybář zjistí, že pravidla, která jsou platná na revírech jednoho územního svazu, u jiného územního svazu se v některých detailech liší.

Ano, co platí ve Východočeském kraji, nemusí platit v kraji Jihočeském. V BPVRP najdeme například od roku 2020 rozšíření povinné výbavy o povinný podběrák, který již v minulosti povinný byl, pak se na pár let povinnost nosit k vodě podběrák z rybářského řádu vytratila, ovšem nyní opět je povinný, ale ne ve všech krajích. To platí i pro zvýšení minimální lovné míry u některých ryb. Například ve Východočeském kraji lovná míra okouna není vůbec stanovená, ve Středočeském kraji si rybáři mohou přivlastni okouna velkého až 20 cm, v Jihočeském kraji je míra okouna stanovena již na 15 cm.

A máme tu další příklad. Zvláště kontroverzní srkačky pak byly zakázané od letošního roku opět jen v některých krajích. Zatím, co se nesmí srkačky používat ve Středočeském, Jihočeském a Severočeském kraji, v ostatních krajích od začátku roku 2020 jsou srkačky opět povoleny.

Jak se v tom tedy vyznat?

Před samotnou výpravou je třeba, aby si rybář nastudoval podmínky, za kterých může lovit na daném revíru. Je třeba důkladně nastudovat pravidla daného územního svazu, která rybář najde v úvodu seznamu revírů, dále si musí přečíst popis samotného revíru, na kterém bude lovit a hlavně nezapomenout právě na dodatky, tedy na BPVRP (bližší podmínky výkonu rybářského práva) konkrétního revíru. Od letošního roku totiž v každém kraji například platí jiná míra okouna, dále se stanovuje omezení přivlastnění si více kusů lína v některých krajích a je toho mnohem a mnohem více.

Pěknou tabulku s těmi nejzákladnějšími rozdíly vytvořil pan Dušan Hýbner, předseda Středočeského ČRS, tady je:

Místo, aby vrcholní představitelé ČRS zjednodušili celý rybářský řád i jeho prováděcí předpisy, je rok od roku stále těžší se v něm orientovat. Čert aby se v tom vyznal! 🙂 A připomínám, že se ještě během začátku roku příštího, protože tištěná podoba Rybářského řádu se vydává vždy na 2 roky, můžeme dočkat nějakých změn, které by se rybář dozvěděl až dodatečně, při vydávání nové povolenky z dodatků, které by byly součástí nové povolenky na rok 2021. Pokud se tak stane, budeme vás aktuálně informovat.

Ale nyní přejeme všem rybářům úspěšnou sezónu bez nervů plnou krásných ryb, bez zbytečných opletaček s rybářskou stráží, ale i jinými orgány státní správy a hlavně pohodu a klid u vody po celý tento rok.

Autor: George, Rybářský rozcestník.cz, tabulka: Dušan Hýbner

Nejčtenější články

Rybářská technika chytání – lov na položenou (tzv. na těžko)

Položená, neboli „chytání na těžko“, je oblíbená metoda chytání ryb především u dna, nebo těsně nade dnem, i když poslední dobou začíná být oblíbené chytání ve vodním sloupci, pomocí vznášejících se nástrah. Po nahození montáže se prut odloží do vidliček, rybář vypne vlasec, pak jej mírně povolí a pověsí se na něj signalizátor záběru. Jakmile ryba nasaje nástrahu a chce s ní odplavat, její pohyb se přenese přes napnutý vlasec na signalizátor a záběr se projeví jeho stoupáním, či klesáním, případně také poskakováním. Zbývá zaseknout a vytáhnout rybu, nebo také ne.

Jak ovlivňuje teplota vody život ryb a opravdu spí ryby v zimě?

Asi nejdůležitější veličinou, která bezprostředně ovlivňuje chování a biorytmus ryb, je právě teplota vody. Je dokázané, že ryby zvládají přežívat v teplotním rozmezí od -2 °C, což je hraniční teplota, pod kterou zamrzá dokonce i slaná voda, tedy moře, až do 48 °C , to je zase teplota, ve které dokáží žít některé rybky žijící ve světě v horkých pramenech. Ovšem není ryba na světě, která by dokázala přežít v celém, výše vyjmenovaném rozsahu teplot. Proto také ryby dělíme na teplomilné a studenomilné. My se ale dnes budeme bavit o rybách žijících u nás, tedy o rybách žijících v chladnější vodě.

O rybách a jejich zpracování

Ryby tvořily již od dávných dob podstatnou složku lidské výživy. Obliba a hojná spotřeba ryb u nás se udržela až do 18. století. Vzpomeňme jen na jihočeské rybníky, dílo českých rukou a českého důmyslu, které po dnes vzorně slouží.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím