Rybářský rozcestník

Preparace rybích trofejí sušením

Způsobů, jak udělat pěkný rybí preparát, je mnoho. Preparují se nejvíce hlavy, požerákové kosti, hřbetní ploutve, radliční kosti (nepárová kost umístěná ve středním patře trofej třeba u úhoře, lipana, pstruha obecného), ale i celé ryby. Preparáty mají nejen význam jako trofej lovce, ale i jako muzejní doklad, který tak dobře vystihne preparovanou rybu.

Preparace rybích trofejí sušením - hlava amura - 114 cm, 8-9 kg

Nejrozšířenější způsob preparace ryb je jejich nakládání do formalínu. Jelikož chemikálie moc nesnáším, vyzkoušel jsem někdy před 25 roky preparaci sušením, potom následným lakováním. Vyobrazené trofeje na fotkách jsou staré kolem 22 let! A jsou pořád ve stejném stavu, jako, když jsem je dodělal! Nejprve jsem zkoušel preparaci na menších kusech, abych dostal ten správný grif. Oči do preparovaných hlav jsem nedával, prostě jsem je jen nechal zaschnout. Preparaci hlav i prodej skleněných očí dělalo v ČSSR jedině pražské družstvo Dipra.

Štika obecná - 125 cm, 15 kg

Štika obecná – 125 cm, 15 kg

Oči na trofeje se tehdy dovážely ze západu. Dipra neměla devizy, takže když jste zaslal třeba trofejní hlavu štiky na preparaci, obdržel jste dopis, že budou použité jiné skleněné oči, které jsou na skladě, nejblíže podobné, pokud jste nesouhlasil, poslaly vám hlavu zpět, takže kolikrát se zdržela na poště, přišla v dezolátním stavu, napůl shnilá a o trofej jste přišel. To dokazují i stížnosti na Dipro v časopise Rybářství, který vyšly v 70-80 letech. Dipra preparovala i zvěřinu, takže jste tehdy mohli obdržet štiku například s jeleníma očima. 🙂

Nutností, chceme-li se pustit do preparace, je zaříznout hlavu tak 5-6 cm za hlavou, kde končí skřele. Pak je nutné připravit si skalpel, ostrý nůž, nabroušenou lžičku, dřevěnou podložku, na které budeme hlavu sušit, hřebíčky, špejle, slabý vlasec a háčky.

Sumec velký - 169 cm, 33 kg

Sumec velký – 169 cm, 33 kg

Hlavu otočíme, otřeme od slizu, ostrým nožem vyřežeme maso z 5 cm části za skřelemi, dočistíme na kůži skalpelem a nabroušenou lžičkou, na 2-3 místech nařízneme a malými hřebíčky upevníme ke dřevěné podložce, stačí 4-5 hřebíčků, 2 pod prsní ploutve jeden nahoře 2 ze stran. Pod skřele vložíme kousky špejlí, aby dobře prosychaly žábry. Za pomocí špejlí rozevřeme tlamu do požadovaného tvaru, špejle dáme i pod prsní ploutve, aby nepřischly k podložce a neponičily se. Do tlamy zapíchneme, kolmo z obou stran, háčky s vlascem a napneme, aby se hlava vypnula, jakoby postavila, zajistíme hřebíčky, proto podložka musí být i dostatečně veliká tak 50×80 cm.

Tolstolobik bílý - 94 cm, 14 kg

Tolstolobik bílý – 94 cm, 14 kg

V létě jsem sušil hlavy na slunci, abych odlákal mouchy, občas jsem je stříkl biolitem, v parnech chytila trofej tvar a zaschla už za 2-3 dny, potom jsem je dosušoval ve stínu. V zimě jsem trofeje sušil v troubě, při teplotě kolem 60 °C, stačilo nechat přes noc 2x v troubě, aby zaschla a držela tvar. Kvalitně vysušená trofej, která se dala už lakovat, v létě jsem sušil týden, v zimě 14 dnů. K lakování jsem používal dvojsložkový lak, který vytvrdnul, hlavu zpevnil a byl i lesklý. Nalakovanou hlavu jsem odstranil z pracovní podložky, zařízl do požadovaného tvaru kůži, za kterou byla přibita, a za stejné dírky po hřebíčkách připevnil na předem připravenou podložku, na které bude viset na zdi.

Požerákové kosti - amur bílý

Požerákové kosti – amur bílý

Podložky je třeba volit v požadované velikosti, aby nepřesahovaly prsní ploutve, a také použít vysušené dřevo, aby později nepracovalo, je dobré mít nějaké ve forotě. Požerákové kosti, které jsem dal třeba na podložku k amurovi, jsem nejprve povařil, aby opadalo maso, odmastil benzínem a pak namočil na týden do roztoku peroxidu vodíky, pak se měsíc sušily na slunci, až zbělaly. Na podložku jsem je přilepil. Požerákové kosti se považují za trofej u kapra, cejna velkého, bolena, parmy, jelce tlouště. Vím, že moje trofeje není 100 % kvalitní preparátorská práce, ale mimořádné úlovky mám dokladované a dodnes zdobí náš byt a mám z nich radost pořád. Některým kamarádům se líbily a pár trofejí jsem jim taky udělal, a dodnes je mají rovněž doma na zdi.

Text i foto: dědek Wassermann

Nejčtenější články

Chytání nástražních rybek, jejich přechování

Jedna věc je nástražní rybky umět chytit a druhá věc je dokázat uchovat tak, aby vydržely a neumřely dříve, než jsi je doneseme na lovné místo, kde chceme dostat nějakou tu svoji vysněnou dravou rybu.

Chytání sumců na položenou se silonkovými koulemi

Občas je třeba sumce překvapit něčím novým, zvláště v místech, kde je velký tlak ostatních rybářů. Sumci se stávají k běžným nástrahám, na které narážejí na každém kousku revíru, pak se hodí je překvapit něčím, co neznají. Silná vůně je může přesvědčit k nasátí právě té naší nástrahy. A k tomu jsou skvělé právě silonkové sumčí bomby, přesně tedy koule ze silonek, což je velmi účinná nástraha na sumce.

Rybářská technika chytání – plavaná

Plavaná, tedy lov se splávkem, to je základní rybolovná technika, kterou musí umět, tedy alespoň její základy, každý rybář. Je to snad jedna z nejstarších technik chytání ryb na udici. A pro vás, úplné začátečníky, o co vlastně jde? Jak název napovídá, jde o chytání na splávek, pod kterým je zátěž, která vyvažuje splávek, pak také vlasec s háčkem a nástrahou. A k čemu ten splávek? Ten má několik funkcí, ale ta nejdůležitější je, že podle jeho pohybu rybář pozná záběr ryby.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím