Rybářský rozcestník

Bivakování u vody aneb problémy kolem pobytu u vody a to nejen v nočních hodinách

Bohužel stanovat si nemůžeme, kde se nám zachce. I když dnes legislativou není obecně zakázané bivakovat na státních pozemcích, přesto si nemůžeme všude rozložit stan a přenocovat. Buď to místně zakazují obecní nebo městské vyhlášky, nebo i některé zákony na ochranu přírody. Pak také musíme ctít soukromé pozemky, kde jen vlastník pozemku nám může povolit tento užívat, například také k přenocování. A co my rybáři? Máme nějakou vyjímku nebo legislativa na nás nemyslí? Obecně má rybář právo se skrýt před deštěm a větrem, ovšem bližší specifikace v zákonech není, myslím tím upřesnění, kde je hranice mezi přístřeškem proti dešti a stanem, který již mnohým vadí …

Bivakování u vody aneb problémy kolem delšího pobytu u vody

Takže musíme použít selský rozum. Asi není bivak deštník, který však může mít přidělané boční stěny, pokud fouká, či prší. Ovšem podlážka by již mohla rybářské stráži vadit. A co teprve stan, bivak či jiné úkryty! Na postavení takového to zastřešení již, dle zákona, často potřebujeme souhlas vlastníka pozemku. A obytné přívěsy a vleky, případně maringotky, tam už je to úplně jasné, bez souhlasu vlastníka a bez povolení vjezdu nemají u vody co dělat.

Bohužel je to tak. Nejen, že rybáři nemají žádnou vyjímku, co se bivaků, stanů, ale i jiných přístřešků týká, ale dokonce jsou revíry, kde je jakéko-li bivakování zakázáno přímo v rybářském řádu, takže rybářům stanování u vody zakazují sami rybáři! A to je smutné. Pak se člověk u vody s pruty může dostat do situace, kdy rybářské stráži vadí i velký rybářský deštník a to i bez stěn. Toto jsme zažili před dvěma lety u nás na Rozkoši, kdy i deštník bez bočnic byl problémem. Ovšem je to jen a jen o lidech a tedy i o IQ rybářské stráže.

kempovani-u-vody1

Provizorní přístřešek u vody.

Právě na svazových vodách je bivakování často velkým problémem, přitom je to místo od místa a kraj od kraje velmi různé. Není divu, že mnoho rybářů dnes volí pro dlouhodobější pobyt u vody raději soukromé revíry, kde je stanování i několik dní po sobě docela běžné a většinou bez problémů. Ono přenocovat byť jen jednu noc může nějakému vlastníkovi pozemku připadat,  jako dlouhodobý zábor pozemku. Co ale dělat, když na většině svazové vody musíme pruty vytáhnout o půlnoci (tedy v letních měsících) a nahodit až po čtvré?

Rozhodující v tom celém je majitel pozemku, který si sám může stanovit, kdy a za jakých podmínek, a zda vůbec, může člověk postavit provizorní přístřešek na soukromém pozemku. A je jedno, jestli je majitelem soukromá osoba, nebo například stát, či obec. To je důvod, proč někde u vody potkáme maringotky, obytné přívěsy a jiné hrůzné, často trvalé stavby a přitom bivaky, stany a další lehké přístřešky některým majitelům přesto vadí. Asi jde hlavně o peníze a také o zkušenost s rybáři. Buďme k sobě upřimní, i mezi námi, milovníky lovu ryb, se najdou prasata, která dělají hanbu celému našemu cechu. Hluk nepořádek, poonděné remízky u cesty, to vše vede mnoho majitelů právě k averzi proti rybářům.

Bivakování u vody aneb problémy kolem delšího pobytu u vody - druhé foto

Bivakování u vody aneb problémy kolem delšího pobytu u vody – druhé foto

Asi kombinace alkoholu, hluku a nepořádku některých rybářů nás dohnala do situace, kdy je stále více míst, kde máme s bivakováním utrum. A částečně si za to můžeme sami, ovšem z druhé strany mě připadá, že není v dnešní době téměř nikdo, kdy by se nějak vehementně pral za práva nás rybářů. A to je asi další problém, který rybáři mají!

Nevidím vůbec do fungování vedené rybářského svazu, ale podle toho co se obecně děje v celém Česku, mě připadá, že rybářský svaz jen tak přežívá. Nikde v novinách ani v televizi není o rybářích a jejich problémech většinou žádná zmíňka a že by se za práva rybářů naši činovníci moc prali, to také není ve zdělovacích prostředcích moc patrné. Snad se mýlím, tedy doufám!

Přístřešek u auta

Přístřešek u auta

Slovo závěrem

Jak se mění doba, mění se i přístup lidí k nám rybářům. Ovšem stejně tak by se měli umět rybáři přizpůsobit době. A asi nám ani nic jiného nezbývá, pokud se chceme nadále věnovat svému milovanému koníčku, rybaření. Já si jezdím k vodě především odpočinout, relaxovat a né se hádat. Ale i když se nažím sebelépe dodržovat všechny předpisy a nařízení, občas si připadám okolním světem hodně šikanovaný. Pomalu je více toho co nesmím, než smím, zatím co ostatní mají povolené uzdy. Sedíce u prutu musím strpět, jak mě před nimi dovádí mladíci na skutrech, motorové lodě nám strhávají pruty do vody, nebo jen plaší ryby, ale to na otrávění a zkažení celého dne docela stačí. Rybář má smůlu, ten si kolikrát nesmí lodí ani zavést lovné místo, nebo přenocovat v bivaku u vody! My musíme vše strpět a držet hubu, ale kde jsou naše práva? A to si ještě za možnost posedět u vody platíme.

Nejen že nás soukromí vlastníci často vyhánějí ze svých pozemků, ale i rybáři si sami sobě dělají zle. Nakonec nás předpisy a zákazy ani nenechají chvíli si tiše zdřímnout u vody. Tak to mě připadá jako začátek konce především delších rybářských výprav. Nebo se mýlím?

Nejčtenější články

Výměnný obchod s kosem

Už jsem zažil u vody kdejaká zvláštní setkání, ale tento zážitek s „taťkou“ kosem si tedy opravdu nemohu nechat pro sebe. 🙂 Stalo se to poměrně nedávno na mé jednodenní rybářské výpravě na Rozkoši…

Chytání amurů na listy salátu, či jinou zeleninu

Amur je ryba někdy tuze vybíravá, jindy nám přijde naopak na nástrahu, kterou jsme vnadili na úplně jinou rybu. Asi nejčastěji se amuři chytají na kukuřici, kousky ovoce, či střídku chleba. Často však zaznamenáme úspěch při cíleném lovu amurů, pokud jim zkusíme nabídnout něco od zeleniny, například tužší listy hlávkového salátu, kedlubny, syrové či spařené zelné listy apod.

Rady pro začínající vláčkaře – nástrahy vhodné pro vláčení

Ano, vláčení je fenomén, ale je to především dřina. Někdy ani 300 náhozů nestačí k tomu, aby člověk spatřil nějakou tu šupinu. Vláčkař musí být nejen tělesně zdatný, ale také musí překypovat výrou v sebe sama. Někdy totiž ani několik hodin prohazování vodou nestačí k tomu, aby byl lov úspěšný a pak jen psychicky zdatný rybář dokáže další den vzít vláčecí prut opět do ruky a nahodit. Kromě výše uvedeného i znalost vody, či konkrétního místa, kde rybář chytá a také slušná výbava vede k úspěchu. Ovšem pro úspěšný lov vláčením je především nutná ta pravá nástraha, právě ta často rozhoduje o tom, zda rybář ten den zasekne rybu, nebo ne.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím