Rybářský rozcestník

Žralok

I když na světě existuje mnoho druhů žraloků, maso mají vždy pevné a bez kostí, obvzláště vhodné pro děti. Obvykle se prodávají žraločí plátky, které můžeme například opékat v pánvi, nebo grilovat na roštu.

Žralok na bílém pozadí

Výskyt

Žralok šedý (Hexanchus griseus) žije ve světových oceánech, najdeme ho i v Jaderském moři. Žralok límcový (Chlamydoselachus anguineus) se vyskytuje v Tichém a i Atlanském oceánu. Žralok sleďový (Lamna cornubica) žije v Tichém a v Atlanském oceánu; občas je uloven až u jižních břehů Anglie a ve Středozemním moři. V jaderském moři je však poměrně řídký. Žralok liščí (Alopias vulpinus) se běžně vyskytuje v Atlantiku a v Tichém oceánu, zejména však na pobřeží Kalifornie a Nového Zélandu. Žralok obrovský (Rhineodom typus) žije v severní části Atlanstkého oceánu; u pobřeží Kanady. Žralok kladivoun (Sphyrna zygaena) žije v Tichého a Atlanského oceánu při březích Evropy a Afriky. Ostroun obecný (Squalus acanthias) žije v Tichém a v Atlanském oceánu při březích Evropy a Ameriky. Častý je také v Severním, v Černém a ve Středozemním moři.

Obecně

Existuje nepřeberné množství žraloků zařaztených odborně v několika řádech a čeledích. Zde jsem pro vás vypsali jen stučný výběr některých druhů.

Žralok šedý (Hexanchus griseus)

Žije ve světových oceánech, najdeme ho i v Jaderském moři.

Dosahuje délky nejvýše 5, obvykle však 3-4 m. Exempláře o váze 500-700 kg jsou už považovány za obrovské. Je to tedy zástupce žraločí rodiny poměrně malý a klidný, živící se především mořskými měkkýši a korýši; rybami spíše jen náhodně a příležitostně.

Žralok límcový (Chlamydoselachus anguineus)

Tento žralok se vyskytuje v Tichém a i Atlanském oceánu. Rád se zdržuje ve větších hlubinách. Je to malý žralok do 140 cm délky, který má dlouhé protáhlé tělo. K názvu žralok límcový jistě přispělo především to, že má na předních okrajích šesti žeberních štěrbin jakési kožní záhyby, připomínající svým tvarem límec.

Žralok sleďový (Lamna cornubica)

Tento žralok má velké zeměpisné rozšíření. Nalezneme ho v Tichém a v Atlanském oceánu; občas je uloven až u jižních břehů Anglie a ve Středozemním moři. V jaderském moři je však poměrně řídký. Vliv na jeho velikost mají životní podmínky. Zatím co v chladnějších vodách dosahuje menších rozměrů, v tropických vodách jsou loveny exempláře 4-6 m dlouhé! Většinou se zdržuje v nevelkých skupinách tak do třiceti kusů, v nichž doprovází na tazích hejna sleďů a tresek, na které z oblibou útočí.

Žralok liščí (Alopias vulpinus)

Žralok liščí se vyznačuje neobyčejně dlouhou horní polovinou ocasní ploutve, převyšující podle některých zdrojů i samotnou délku těla. Bývá uváděno, že mohutnými nárazy této obrovské ocasní ploutve omračuje hejna sardinek a sleďů, které potom ve velkém množství pohlcuje. Běžně se vyskytuje v Atlantiku a v Tichém oceánu, zejména však na pobřeží Kalifornie a Nového Zélandu.

Žralok obrovský (Rhineodom typus)

Je považován za největšího žijícího žraloka. Dosahuje délky až 20 m. Setkáme se s ním v Indickém i v Tichém oceánu. (V roce 1952 tam ulovili žraloka měřícího 13 m a vážícího 13 300 kg.) Tento žralok má tlamu sice rozměrnou, ale jeho čelisti jsou opatřeny poměrně malými zuby. Na vnitřní straně žaberních oblouků jsou výrůstky vytvářející síto a dovolující cezení (filtrování) vody. Z toho vyplývá, že se žralok obrovský živí především planktonem a drobnými rybyčkami přiváděnými ústy na uvedený žeberní orgán.

Obvykle je loven pro jeho rozměrná játra, dosahující váhy až několika set kilogramů. Stejně jako jiné druhy žraloků je loven na masitou nástrahu umístěnou na větším háku s delším lanem. Žralok chycený na takovou to udici vleče po mnoho hodin (někdy i celý den) za sebou rybářský člnu a trvá dlouho, než e rybářům podaří žraloka dostat do přístavu. Moderní způsoby lovu žraloků tento boj podstatně zkracují.

Žralok veliký (Cetorhinus maximus)

Je to jeden z největších, dnes žijících žraloků. Nalezneme jej v severní části Atlanstkého oceánu; u pobřeží Kanady. Je to žralok mírné povahy, zdržuje se poblíž hladiny, kde se dá poměrně snadno harpunovat. Proto bývá často tímto způsobem chycen, neboť rybáři ho považují za plovoucí zásobárnu jaterního tuku. Největším úlovkem v minulém století byl kus dlouhý 15 m. Žralok dlouhý 9 m váží kolem 3 900 kg, jeho játra „pouhých“ 400 kg. Z jednoho exempláře se podaří získat až 2 280 l nejlepšího tuku!

Zdržuje se v hejnech až 100 kusů. Živí se především planktonem a drobnými rybkami.

Žralok lidožravý (Carcharodon carcharias)

Je to jeden z velkých žraloků dosahujících délky až 13 m, přitom již žralok dlouhý 5 m váží cca 1300 kg. Je člověku velmi nebezpečný! Tohoto žraloka lidožravého, nazývaného často rybáři „žralokem lidojedem“ nebo také „vrahem moří“ nalezneme v tropických  a subtropických mořích. Jsou popsány případy, že ač nevyprovokován, zaútočil na člověka i na člun plovoucí na hladině. Mnohé pláže Austrálie jsou proto chráněny drátěnými ploty a v určité vzdálenosti od nich hlídkují signální čluny. Podobné starosti mají i na celém atlanském pobřeží USA.

Máčka skvrnitá (Scyliorhinus caniculus)

Poměrně malé žraloky nalezneme v čeledi Scyliorhinidae, kam patří známe máčky. mají dvě hrbolaté ploutve, posunuté však nazad. Jejich hlava je zakončena hranatě a na čelistech nalezneme drobné zoubky. Máčka skvrnitá je hojnou rybkou ve všech evropských mořích. Mí více příbuzných druhů žijících v různých oceánech. Loví se především na podzim. Na trh přicházejí bez hlav, aby příliš neodrazovali kupujícího. Jejich maso je velmi chutné a to v různých úpravách.

Žralok kladivoun (Sphyrna zygaena)

Tento žralok je typickým představitelem této čeledi „Kladivounovití“. Dosahuje délky 2,5 až 4 m a váží kolem 600 kg. Je to vytrvalý plavec bloudící vodami Tichého a Atlanského oceánu při březích Evropy a Afriky. Je velmi dravý a živí se rybami, na které obvykle číhá u dna. Z jater kladivounů se získává tuk, ale maso nepatří zrovna mezi oblíbené pochutiny.

Ostroun obecný (Squalus acanthias)

Zvláštností této čeledi, kam patří právě tento žralok, je ztráta řitní ploutve a ostré paprsky v obou ploutvích hřbetních. Ostroun obecný žije v Tichém a v Atlanském oceánu při březích Evropy a Ameriky. Častý je také v Severním, v Černém a ve Středozemním moři, kde je žralokem vůbec nejpočetnějším. Ostrouni se združují při pobřezích v hejnech až o několika stech kusů. Živí se veškerou dostupnou potravou, nejčastěji rybami. V mnohých zemích jsou předmětem čilého lovu různými sítěmi, ale i pomocí dlouhých šňůr s mnoha háčky. V minulém století se každoročně vylovilo 250 000 až 300 000 q. Japonci jich loví spolu s ostatními žraloky až 600 000 q ročně! Proto také mají ostrouni značný hospodářský význam. Jejich maso je prakticky bez kostí a chybí mu i chrakteristický pach jiných žraloků. Na vnitrozemský trh přichází i v konzervách, ale nejčastěji mražený.

Kuchynské zpracování žraloka:

V našich končinách si můžeme koupit žraloka především originálně zabaleného a zmraženého. Tyto balíčky je třeba nechat v lednic postupně rozmrznout, což podle velikosti může trvat i 2 dny! V žádném případě žraločí maso nestrkáme do mikrovlnné trouby, znehodnotili by jsme ho. Steaky ze žraloka jsou výborné na grilu, nebo upečené v troubě. Právě grilování a opékání na oleji na pánvi, nebo pečení v troubě patří mezi nejlepší volbu, jak upravit maso ze žraloka.

Zdroj: Světem zvířat IV. – ryby, obojživelní plazi

Způsob lovu

Žralok modrý se loví vláčením na kousky rybího masa nebo maso koňské. Žralok sleďový se zase loví na přívlač (do moře se vlije zvířecí krev). menší žraloci se však dají ulovit i na položenou ze břehu, opět na kusy masa! Jinak žralok se loví na širém moři také na bójky s lanky, opět s kusy nastraženého masa.

Nejčtenější články

Přehled svazových revírů: Lov ryb nonstop 2018

Všimli jste si, že počet revírů s nonstop rybolovem se od loňského roku zvýšil..? Nově je výjimka Ministerstva zemědělství udělena také pro revíry Labe 27, Labe 28, Labe 31, Vltava 21-22 (ÚN Hněvkovice), Stonávka 2A a Morava 17 A. U části revírů s výjimkou došlo také k rozšíření platnosti výjimky na měsíc září. Přehled revírů s udělenou výjimkou najdete v tomto článku.

Češi vypěstovali nového kapra! Doplave na stoly už na Vánoce?

Fakulta rybářství a ochrany vod (FROV) Jihočeské univerzity vyšlechtila nové plemeno kapra s názvem amurský lysec, které je odolnější vůči nemocem. Na vývoji pracovali vědci více než 17 let. Amurský lysec je podle nich odolnější především vůči koi herpes viru (KHV), který působí úhyn kaprů.

Rybáři budou moci lovit déle a koupit si lístek na doživotí. Změny chystá ministerstvo zemědělství

Od dubna by se měla změnit doba lovu ryb v mimopstruhových revírech. Od dubna do konce září by mohli rybáři lovit od čtyř do 24 hodin, ve zbytku roku od pěti do 22 hodin. Po vypořádání připomínek to předpokládá vyhláška ministerstva zemědělství, která také zavádí rybářský lístek na dobu neurčitou pro rybáře starší 15 let. Ministerstvo odstoupilo od možnosti zkrácení doby lovu podle přání jednotlivých revírů.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím