Rybářský rozcestník

Vlkouš obecný (mořský)

Rozenáváme dva druhy vlkoušů, vlkouše pruhovaného a skvrnitého. Maso obou druhů je pevné, tučné a chutné a prodává se na trhu jednak čerstvé, jednak vykoštěné a uzené. Přestože vlkouš není specifickým cílem rybářů, každý rok se na světě uloví přibližně 50 000 tun této ryby. Milovníci ryb jsou nadmíru potěšeni, když se vlkouš objeví na jídelních lístcích a jeho ekonomický význam koresponduje s touto popularitou.

Vlkouš obecný (mořský) na bílém podkladě

Jiný název

Atlantic wolffish, wolffish, seawolf, mořská kočka

Rozpoznávací znaky

Vlkouš obecný (mořský) má dlouhé oválné tělo, nejvyšší je v první části, směrem k ocasu se snižuje. Hlava je mohutná se zaobleným rypcem a širokými ústy. V obou čelistech jsou v jedné řadě velké zuby, ve spodní čelisti jsou další 1-2 řady menších zubů. Tělo není pokryto šupinami, ale kůží. Hřbetní ploutev je velmi dlouhá. Osadní ploutev je velmi malá. Břišní ploutve chybí. Tělo je zbarveno šedohnědě, hnědočerveně nebo hnědozeleně s tmavými příčnými pruhy, které zasahují i na hřbetní ploutev.

Výskyt

Žije v severním Atlantiku na dně v hloubce od 1 až do 435 metru, mladé ryby žijí v mělčích vodách.

Obecně

Vlkouši patří do čeledi vlkoušovitých. Jedná se o severské ryby, které vyhledávají chladnější vody. Tyto ryby vždy žijí u dna a jsou to velmi klidné ryby, které se nepohybují na velké vzdálenosti, ani ve velké míře neloví.

Vlkouš obecný měří v průměru jeden metr a váží přibližně 15 kilogramů. O jeho dlouhověkosti nemáme přesné informace, ale předpokládáme, že se vlkouš obecný dožívá až 25-ti let. Vlkouš obecný má protáhlé tělo a rozměrnou hlavu s širokými ústy a silnými konickými zuby. Hřbetní a řitní ploutve jsou velmi dlouhé a nejsou srostlé s ocasní ploutví, jak je tomu u mnoha jiných ryb. Kůže je pokryta malými šupinami, které se v kůži téměř ztrácí. Vlkouš obecný se vyskytuje v několika barevných variacích počínaje šedozelenou přes červenavě hnědou a černou konče. Vlkouši velmi rychle přijímají barvu prostředí, ve kterém žijí, což vysvětluje množství barevných variant.

Vlkouš obecný se živí především korýši, měkkýši a ostnokožci. Jejich skus je podobný skusu predátora a lehce rozdrtí krunýř nebo lasturu výše zmíněných živočichů, kterými se živí. Protože se jeho zuby rychle opotřebují, narůstají vlkoušovi pravidelně zuby nové. Vlkouš obecný pohlavně dospívá ve věku šesti až sedmi let. V období od října do ledna nakladou samičky na mořské dno až 25 000 jiker a samečci dohlížejí na larvy dokud se nevylíhnou.

Kuchyňské zpracování:

Maso vlkouše obecného má velice jemnou chuť a je šťavnaté. Jeho maso je zároveň velmi pevné a bílé. Před tepelnou úpravou se kůže stahuje. Maso mořských vlkoušů je nejchutnější tehdy, je-li nakrájené do tvaru karbanátku a upečené, ale i v ostatních úpravách je dobré.

Zdroj: Tepelná kuchyně II. – Vilém Vrabec a www.nordsee.com

Způsob lovu

Nejúčinnějším způsobem lovu vlkouše je přívlač s jigovými hlavičkami od 70 do 120 g. Twistery volíme v barevných kombinacích světle modrá – bílá, také červená – bílá, či jen čistě stříbrná. Vlkouš pak může zaútočit i po nástraze v podobě filety z tresky. Twister nebo filetu spustíme ke dnu a pomalým pokyvováním špičky prutu s nástrahou pracujeme tak, abychom nástrahu zvedali ode dna jen kousek, do 10 cm.

Nejčtenější články

Sumec kanibal, aneb čím vším sumci nepohrdnou. Mohou napadnout i člověka?

Kanibalismus u sumců je přirozeným jevem a setkáme se s ním všude, nejen tam, kde je moc přemnožený a má málo potravy. Pokud hájí své teritorium, klidně vystartuje po stejně velkém jedinci, který nepatří mezi jeho nejbližší rodinu. Jde o teritoriální chování. Ovšem cizí jedinci svého druhu nejsou jeho hlavní potravou. Kromě menších ryb nepohrdne ani hlodavci, menšími ptáky apod. Může si ale sumec udělat zálusk i na člověka?

Způsoby uzení ryb

Známe různé způsoby uzení ryb, liší se teplotou kouře, dobou uzení a také trvanlivostí výsledného produktu.

Koule z DECATHLONU jsou trnem v oku některým českým výrobcům

Boilies z DECATHLONU se stále probírá na diskuzních fórech na různých rybářských webech a také na Facebooku. Jde o to, že zásadně konkuruje cenou běžným výrobcům a tak někteří testeři renomovaných značek začali koule z DECATHLONU ve svých článcích hanit. My jsme byli donedávna zcela neutrální, ale po sérií negativních článků na Facebooku jsme se naštvali a zašli do obchodu a „dekatloňácké“ koule koupili. Boilies jsme pak testovali na stojaté svazové vodě, také na jednom soukromém revíru a nakonec i na proudné vodě na Labi. A jak jsme s koulemi dopadli?

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím