Rybářský rozcestník

Vlkouš obecný (mořský)

Rozenáváme dva druhy vlkoušů, vlkouše pruhovaného a skvrnitého. Maso obou druhů je pevné, tučné a chutné a prodává se na trhu jednak čerstvé, jednak vykoštěné a uzené. Přestože vlkouš není specifickým cílem rybářů, každý rok se na světě uloví přibližně 50 000 tun této ryby. Milovníci ryb jsou nadmíru potěšeni, když se vlkouš objeví na jídelních lístcích a jeho ekonomický význam koresponduje s touto popularitou.

Vlkouš obecný (mořský) na bílém podkladě

Jiný název

Atlantic wolffish, wolffish, seawolf, mořská kočka

Rozpoznávací znaky

Vlkouš obecný (mořský) má dlouhé oválné tělo, nejvyšší je v první části, směrem k ocasu se snižuje. Hlava je mohutná se zaobleným rypcem a širokými ústy. V obou čelistech jsou v jedné řadě velké zuby, ve spodní čelisti jsou další 1-2 řady menších zubů. Tělo není pokryto šupinami, ale kůží. Hřbetní ploutev je velmi dlouhá. Osadní ploutev je velmi malá. Břišní ploutve chybí. Tělo je zbarveno šedohnědě, hnědočerveně nebo hnědozeleně s tmavými příčnými pruhy, které zasahují i na hřbetní ploutev.

Výskyt

Žije v severním Atlantiku na dně v hloubce od 1 až do 435 metru, mladé ryby žijí v mělčích vodách.

Obecně

Vlkouši patří do čeledi vlkoušovitých. Jedná se o severské ryby, které vyhledávají chladnější vody. Tyto ryby vždy žijí u dna a jsou to velmi klidné ryby, které se nepohybují na velké vzdálenosti, ani ve velké míře neloví.

Vlkouš obecný měří v průměru jeden metr a váží přibližně 15 kilogramů. O jeho dlouhověkosti nemáme přesné informace, ale předpokládáme, že se vlkouš obecný dožívá až 25-ti let. Vlkouš obecný má protáhlé tělo a rozměrnou hlavu s širokými ústy a silnými konickými zuby. Hřbetní a řitní ploutve jsou velmi dlouhé a nejsou srostlé s ocasní ploutví, jak je tomu u mnoha jiných ryb. Kůže je pokryta malými šupinami, které se v kůži téměř ztrácí. Vlkouš obecný se vyskytuje v několika barevných variacích počínaje šedozelenou přes červenavě hnědou a černou konče. Vlkouši velmi rychle přijímají barvu prostředí, ve kterém žijí, což vysvětluje množství barevných variant.

Vlkouš obecný se živí především korýši, měkkýši a ostnokožci. Jejich skus je podobný skusu predátora a lehce rozdrtí krunýř nebo lasturu výše zmíněných živočichů, kterými se živí. Protože se jeho zuby rychle opotřebují, narůstají vlkoušovi pravidelně zuby nové. Vlkouš obecný pohlavně dospívá ve věku šesti až sedmi let. V období od října do ledna nakladou samičky na mořské dno až 25 000 jiker a samečci dohlížejí na larvy dokud se nevylíhnou.

Kuchyňské zpracování:

Maso vlkouše obecného má velice jemnou chuť a je šťavnaté. Jeho maso je zároveň velmi pevné a bílé. Před tepelnou úpravou se kůže stahuje. Maso mořských vlkoušů je nejchutnější tehdy, je-li nakrájené do tvaru karbanátku a upečené, ale i v ostatních úpravách je dobré.

Zdroj: Tepelná kuchyně II. – Vilém Vrabec a www.nordsee.com

Způsob lovu

Nejúčinnějším způsobem lovu vlkouše je přívlač s jigovými hlavičkami od 70 do 120 g. Twistery volíme v barevných kombinacích světle modrá – bílá, také červená – bílá, či jen čistě stříbrná. Vlkouš pak může zaútočit i po nástraze v podobě filety z tresky. Twister nebo filetu spustíme ke dnu a pomalým pokyvováním špičky prutu s nástrahou pracujeme tak, abychom nástrahu zvedali ode dna jen kousek, do 10 cm.

Nejčtenější články

Změny v rybářském řádu pro rok 2019

Jako každý rok i letos tu máme výpis těch nejdůležitějších změn v rybářském řádu platných od 1.1.2019. Musím však upozornit, že ne ve všech krajích byly schváleny všechny změny doporučené Radou ČRS! Rada ČRS totiž nemá kompetenci direktivně vstupovat do výlučné pravomoci uživatele revíru a tak záleží na nich, zda schválí doporučení rady v plném znění, nebo ne.

Největší rybí obři – rybářské trofejní kusy

Dnes je mezi námi sportovními rybáři modní trend honit se za velkými trofejními kusy. Nevím, zda tuto mánii odstartoval svými dokumenty Jakub Wágner, tedy u nás v Česku, nebo zda se rybáři již v minulosti i u nás předháněli v tom, kdo chytí tu největší rybu. Já osobně si raději dobře zachytám a po extra velkých rybách zase tak neprahnu, ale poctivě řečeno, kdo by nechtěl na prutu opravdu trofejní kus? Ale začněme odjinud. Víte vůbec, jaká je ta největší ryba, co brázdí vody na naší planetě?

Chytání na feeder – úplné začátky

Coje je tedy ten feeder? Je to prut, který se používá na chytání metodou položená, tedy se závažím položeným na dně. Pruty na feeder jsou opatřeny tenkými, ohebnými signalizačními špičkami, podle kterých rybář pozná i jemné záběry. Pruty i celá tato metoda pochází z Anglie. U nás feeder tak zdomácněl, že si ho osvojily i starší rybářské ročníky, dříve chytající jen na krmítko a klasický kaprářský prut. Feeder je skvělý pro ty, co chtějí opravdu aktivně strávit čas u vody. Pro ty, co od prutu rádi odcházejí, nebo u chytání rádi podřimují, feeder rozhodně není!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím