Rybářský rozcestník

Sumec velký (Silurus glanis)

V tekoucích vodách žije hlavně v cejnovém pásmu s členitým dnem, vyskytuje se však i ve stojatých vodách. Sportovně i hospodářsky cenný druh, významný regulátor plevelných ryb. Průměrná váha lovných ryb je 8-10 kg.

doba hájení od 1.ledna do 15. června
zákonná míra 70 cm
Sumec velký ve svém živlu
SumecSumecSumecSumecSumecSumecPěknýSumecLovSumecSumecFotoSumec

Název latinsky

Silurus glanis

Jiný název

Wels (Sheatfish), European Catfish, Waller, Sumec veľký, Silure glane, Obyknovenyj som

Rozpoznávací znaky

Široká, zploštělá hlava volně přechází v dlouhé, oválné tělo, které se směrem k ocasu z boku zplošťuje. Hřbetní ploutev má jen krátkou a v porovnání s tělem malou, zato řitní ploutev je dlouhá, táhnoucí se až k ploutvi ocasní. Tukovou ploutev nemá. Ústa má plné malých zoubků, spodní čelist přesahuje přes vrchní, oči má umístěná v horní části hlavy, jsou malé, modro-šedé až šedo-zelené. Tělo je bez šupin, kluzké, kůži má velice silnou. Hřbet je zbarvený do tmavě-šedo-modré, lité barvy, boky bývají světlejší, s mramorovou kresbou, břicho pak špinavě bílé, žlutavé, někdy poseté fleky a tečkami. Nad horními pisky má z každé strany po jednou dlouhém vousu, ze spodních pisků pak vyrůstají 4 spodní, kratší vousky. Mladé ryby lze zaměnit za sumečka amerického, ten má ale 8 vousků a také tukovou ploutvičku. Starší sumce si nelze splést s žádnou jinou rybou žijící u nás.

Výskyt

Obývá střední a dolní toky větších řek s dostatkem přirozených úkrytů a prohlubní, kde se také většinou ukrývá celý den a vyplouvá na lov až navečer a hlavně v noci. Díky vysazování ho najdeme i v rybnících a údolních nádržích, kde se ale může přemnožit, protože kromě člověka nemají větší jedinci přirozeného nepřítele.

Obecně

Je to zvláštní, ale sumci nejsou samotáři, tedy i v dospělosti klidně žijí ve větším, či menším společenství. Jen nejstarší kusy vyhledávají samotu a klid. Ovšem své teritorium brání proti cizím vetřelcům, tedy pustí se klidně i do ryb stejného druhu, které nepatří do jejich nejbližší rodiny.

Sumec je aktivní převážně v noci, má rád teplou vodu, v ní je podstatně aktivnější, než ve studené vodě. Živí se především rybami, často ale nepohrdne ani hlodavci či jinými savci, či ptáky. Nejvíce žravý je na jaře a v létě.

V Česku dorůstá délky do 2,5 metru o váze přes 100 kg, ale například v Rusku byly chycení sumci velcí k 5 metrům, o váze přes 300 kg! U nás je potvrzený věk sumce 30 let, ale v zahraničí 80 let.

Kuchyňské využití sumců:

Maso sumce zásadně zbavujeme kůže! Nejprve opracujeme sumce, omyjeme ho pod tekoucí vodou, vykucháme. Nařízneme kůži kolem hlavy sumce, přichytneme kůži ostřím nože a začneme ji oddělovat od těla. Je nutné oddělit kůži od masa v oblasti břicha, pak ji lze stahovat skoro jako punčochu, občas si pomůžeme nožem. Dále zpracováváme rybu jako jiné druhy.

Sumce porcujeme na filety nebo podkovy. Ty můžeme smažit, péci, grilovat … maso sumce je vhodné na veškeré kuchyňské zpracování, nejlepší je ale vyuzený.

Způsob lovu

Lov sumců, to by dalo na celou silnou knížku! Ve zkratce, menší jedince lovíme většinou na položenou, klidně s kaprářským náčiním, zabere jak na živou rybku, tak na žížaly, nebo tam, kde se hodně zakrmuje, i na bouillies či pelety. Pokud jdete na sumce cíleně, pak se vyplatí, pořídit si náčiní na sumce, tedy speciální pruty, silony nebo šňůry od 30 kg na horu a také odolné navijáky. Velké kusy se loví nejčastěji tzv. na trhačku, s kačenou, pod kterou se ve vodním sloupci houpá přiměřeně velká živá rybka, nebo klubko žížal. Oblíbené je i chytání sumců na podvodní splávky nebo na rybky umístěné pod tzv. tyčovou bójkou dlouhou většinou 1 m. Hlavně menší kusy, tak do 1 metru, se také běžně chytají i při vláčení na větší wobblery, třpytky či plandavky. Nesmíme zapomenout ani na lov z lodí, kdy se rybáři sumce snaží dostat ze dna pomocí vábniček. tento lov je velmi úspěšný, ale bohužel na mnohých místech na svazových vodách zakázaný.

Nejčtenější články

Ze zasedání hospodářského odboru při Radě ČRS

HO odbor zasedal 26. 3. a jako hlavní bod programu měl: Vyhodnocení připomínek ÚS ČRS k návrhu změn prostřednictvím úpravy BPVRP/vyhlášky/zákona. Jak jsme vás dříve informovali, Rada ČRS projednala tento materiál s návrhem změn již na svém zasedání 7. 12. 2017. Poté byl materiál podstoupen jednotlivým ÚS k projednání a připomínkování tak, aby HO mohl tyto připomínky projednat na březnovém zasedání a připravit na dubnové jednání Rady vyhodnocení připomínek od jednotlivých ÚS a popřípadě navrhnout řešení v případě shody u všech ÚS.

Podoustev nebo ostroretka, jak se rozeznají?

I když v našich vodách žije proti moři jen málo ryb, přesto se především u nedospělých jedinců, i některé naše druhy, často pletou. Nezkušeného rybáře pak může zaskočit i větší chycený kus, který vidí poprvé. Mě se to kdysi stalo právě u podoustve říční. I v atlasech, při srovnání s fotografií mnou chyceného jedince, jsem měl problém určit, zda jde o podoustev nebo ostroretku stěhovavou.

MOC PRACUJI = KÁRNÉ ŘÍZENÍ?! Opožděný apríl ze západu Čech

Byl na mě podán návrh ke kárnému řízení – opožděný apríl ze západu Čech!? V minulých dnech jsem byl kárnou komisí seznámen s tím, že na mě byl podán návrh na kárné řízení. Volby do čela ČRS, z.s. (dále jen ČRS) jsou sice až v listopadu, ale je vidět, že některým naháním hrůzu už teď. Zděšení, že by pode mnou museli také něco dělat, je tak velké, že na mě jeden z členů Západočeského územního svazu podal návrh k zahájení kárného řízení. Autor “aprílu” je mimo jiné zároveň zaměstnancem tohoto územního svazu, je ve výboru Západočeského územního svazu a jednatelem MO, za kterou se v podání podepsal 😊

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím