Rybářský rozcestník

Šanta kočičí – Nepeta cataria

Vytrvalá bylina silně aromatická, rostoucí většinou v trsech. Je z čeledi hluchavkovité – Lamiaceae. Má celkem výstižný slovenský název kocúrnik obyčejný. V Německu se jí zase říká kočičí meduňka.

šantašanta

Název latinsky

Nepeta cataria

Jiný název

Kocúrnik obyčejný, Kočičí meduňka

Rozpoznávací znaky

Lodyha čtyřhranná, přímá, chlupatá, v horní části větvená, vysoká až 60 cm. Lístky mají srdčitý tvar, vroubkovitě, pilovité. Drobné květy, jsou bílé nebo narůžovělé, vyrůstají v koncových lichoklasech, které jsou složeny v lichopřeslenu, doba květu, červen-září, plodem je nažka.

Výskyt

Roste kolem břehů vodních toků, ale i na okrajích cest, polí, kolem lidských sídlišť, jen v nížinách a pahorkatinách.

Obecně

Rostlina je velmi aromatická a předmětem sběru je kvetoucí nať s listy. Šanta působí na kočky jako droga, někdy se jí říká kočičí kokain, kočky se v porostu šanty válejí, okusují lístky, nať a pak usínají. Výstižný je slovenský název kocúrnik obyčejný, v Německu se jí říká kočičí meduňka. Dnes se opět začíná pěstovat v zahrádkách a semena lze sehnat v zahradnických centrech.

Zajímavosti

Šanta se v minulosti pěstovala často v zahrádkách jako léčivka, pomáhala, při snižování horečky, bronchitidě, mírní průjmy, zlepšuje trávení, je mírně halucinogenní, dříve se i sušená kouřila. Lístky se přidávali k masu jako ochucovadlo, dodají mu jemnou a pikantní chuť. Lístky ze šanty se dávali i do knih jako záložky, které krásně provoněly.

Nejčtenější články

Chytáme štiky – vhodné rybolovné techniky

Jak asi každý rybář ví, štika je v českých vodách hned po sumci druhá největší ryba dorůstající délky hodně přes 1 metr. Vážit pak může až ke 35 kg. Ovšem průměrná lovná délka v Česku je jen někde kolem 40 až 70 cm, o váze ryb sotva několika kilogramů. Je to predátor a zdravotní policie v jednom. Ráda totiž loví zraněné a nemocné ryby, nepohrdne ale ani mrtvou rybkou, drobnými hlodavci či mláďaty ptáků. A jak tedy na štiky? Využít můžeme hned několik metod. Chytáme je na plavanou, položenou, nebo také vláčením. Ovšem jde to i na mušku s muškařským náčiním!

Tyrolské dřívko, jeho použití

Tyrolské dřívko se používá především při vláčení, kdy má za úkol nadzvedávat nástrahu ode dna, díky čemuž se méně vázne. Dřívko při pohybu rozviřuje dno, což často také vyprovokuje dravce k útoku. Metodou vláčení s tyrolským dřívkem cíleně lovíme štiky, candáty, sumce, jelce tlouště a okouny. Podle velikosti nástražní rybky, hloubky lovného místa a síly toku pak volíme velikost tyrolského dřívka a také samotnou montáž.

Rybí pásma, aneb je dobré vědět, co nám plave pod nohama

Vodní toky jsou poměrně dost charakteristické v mnoha aspektech. Pokud je zkoumáme, sledujeme u nich různé, například to, zda protékají přirozenou krajinou, nebo regulovaným korytem, také hodnotíme jejich šíři, či členitost … Další důležitou roli hraje hloubka toku, síla proudu, typ dna, od toho všeho se právě odvíjí okysličení vody, teplota vody apod. A podobné je to i u vod stojatých. Ty mají také své charakteristické rysy. A právě charakteristika toku nebo nádrže má vliv na druhy živočichů a také ryb, které v daném pásmu žijí.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím