Rybářský rozcestník

Rdest vzplývavý (Potamogeton natans)

Vodní bylina s vytrvalým oddenkem a pod ledem přezimujícími lodyhami. V Česku roste hojně na celém území, v mokřadech, rybnících, ve slepých říčních ramenech, také v potocích a řekách jak ve stojatých, tak i tekoucích vodách.

Rdest vzplývavý
RdestRdestrdest

Název latinsky

Potamogeton natans

Jiný název

červenavec plávajúci

Rozpoznávací znaky

Vodní rostlina s lodyhou dlouhou až 180 cm, občas rozvětvenou, se dvěma typy listů. Ponořenými, ty jsou čárkovité, plovoucími listy s elipticky protáhlým tvarem, ty jsou neprůsvitné, kožovité, zbarvené zeleně, jsou také bohatě žíhané. Klasy má válcovití dlouhé až 7 cm, nad vodu vystupí do výšky až 90 cm.

Výskyt

V Česku roste hojně na celém území. Ve světě se vyskytuje jak v Evropě, tak severní a střední Asii, také v Severní Americe.

Obecně

Rdest vzplývavý je vodní rostlina kořenující ve dně, s listy jak ve vodním sloupci, tak plavajícími na hladině. Roste jak ve stojatých, tak tekoucích vodách v hloubkách do 1,5 metru. Miluje světlo a slunce. Snáší kolísání vody i krátkodobé sucho. Najdeme ho jak v nížinách, tak ve středním pásmu, ale i v horských potocích a řekách.

Ryby nacházejí klidná místa v porostech tohoto rdestu, také hojnost potravy.

Nejčtenější články

Chytáme štiky – vhodné rybolovné techniky

Jak asi každý rybář ví, štika je v českých vodách hned po sumci druhá největší ryba dorůstající délky hodně přes 1 metr. Vážit pak může až ke 35 kg. Ovšem průměrná lovná délka v Česku je jen někde kolem 40 až 70 cm, o váze ryb sotva několika kilogramů. Je to predátor a zdravotní policie v jednom. Ráda totiž loví zraněné a nemocné ryby, nepohrdne ale ani mrtvou rybkou, drobnými hlodavci či mláďaty ptáků. A jak tedy na štiky? Využít můžeme hned několik metod. Chytáme je na plavanou, položenou, nebo také vláčením. Ovšem jde to i na mušku s muškařským náčiním!

Rybí pásma, aneb je dobré vědět, co nám plave pod nohama

Vodní toky jsou poměrně dost charakteristické v mnoha aspektech. Pokud je zkoumáme, sledujeme u nich různé, například to, zda protékají přirozenou krajinou, nebo regulovaným korytem, také hodnotíme jejich šíři, či členitost … Další důležitou roli hraje hloubka toku, síla proudu, typ dna, od toho všeho se právě odvíjí okysličení vody, teplota vody apod. A podobné je to i u vod stojatých. Ty mají také své charakteristické rysy. A právě charakteristika toku nebo nádrže má vliv na druhy živočichů a také ryb, které v daném pásmu žijí.

Tyrolské dřívko, jeho použití

Tyrolské dřívko se používá především při vláčení, kdy má za úkol nadzvedávat nástrahu ode dna, díky čemuž se méně vázne. Dřívko při pohybu rozviřuje dno, což často také vyprovokuje dravce k útoku. Metodou vláčení s tyrolským dřívkem cíleně lovíme štiky, candáty, sumce, jelce tlouště a okouny. Podle velikosti nástražní rybky, hloubky lovného místa a síly toku pak volíme velikost tyrolského dřívka a také samotnou montáž.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím