Chytat na plavanou s mrtvou rybkou pod splávkem můžeme jak s tužším plavačkovým prutem, tak teleskopem nebo i prutem kaprovým. Ovšem nejvíce se asi osvědčil lehčí 50 g (na špičce) vláčecí prut dlouhý 2,70 a 3,20. Délku volíme podle toho, kde právě chytáme, zda na údolní nádrži, nebo na řece. Výhodou vláčecího prutu je, že se sním dobře nahazuje, také je lehký, přitom odolný a pokud zabere i větší kus, bezproblému jej zdoláme.
Na kmenovou šňůru o nosnosti 15 kg a více navlékneme gumový stoper, pak splávek (nejlépe středem) a opět gumový stoper, pak olovo o váze 5 až 10 g, nebo těžké podle velikosti splávku, opět stoper. Kmenovou šňůru ukončíme obratlíkem s karabinkou. Do karabinky pak zajišťujeme návazec s rybkou. Ten volíme raději delší, 30 až 50 cm, nejlépe pletené lanko na konci s jedním nebo dvěma trojháčky. Mrtvou rybku nastražíme břichem vzhůru, čerstvou ještě po bocích nařízneme, bude tak působit, že ji zranil dravec.
Montáží se dobře nahazuje i dále od břehu. Chytáme-li na řece, nahazujeme proti proudu, délku montáže volíme podle hloubky dna. Ideální je nabídnout nástrahu kousek nadednem, ale běžně například štika zaútočí na nástrahu těsně pod hladinou, pod splávkem, tedy hlavně u břehu. Splávek necháme splavávat ještě kus pod stanoviště rybáře, pak nástrahu se splávkem vytáhneme a opět nahodíme do jiného místa. Na stojaté vodě pak můžeme proházet prostor do všech stran. Touto metodou můžeme lovit i z lodi, pak loďku umístíme do středu řeky, zakotvíme a nahazujeme podél obou břehů, opět proti proudu. Poslední možností je driftování, tedy podobně jako na sumce, zavazeme loďku proti proudu, pak se necháme splavávat po proudu, chytáme po obou stranách lodi.
Splávek lze navázat také jako angličák, lépe pak pracuje ve vodě, než splávek uvázaný středem.