Koljuška tříostná (Gasterosteus aculeatus)
12.1.2016 • Rybářský rozcestník.cz
Obývá místně stojaté a mírně tekoucí vody. Na našem území ji pravděpodobně vysadili akvaristé. Je zcela bez hospodářského významu. Loví se do čeřínku. Na bocích má až 35 kostěných štítků.
doba hájení
Není stanovena
zákonná míra
Nemá
Koljuška tříostná na bílém podkladě
Název latinsky
Gasterosteus aculeatus
Jiný název
Three spined stickleback, Dreistachliger Stichling, Pichl`avka sivá
Rozpoznávací znaky
Tělo má kratší, ale nízké, z boku zploštělé s rovným ocasem. Ústa má vysunovací, spodní čelist je delší, než vrchní. Oko je velké, umístěné v horní části hlavy. Před hřbetní ploutví se nacházejí tři trny. Řitní ploutev má podobně dlouhou bázi, jako ploutev hřbetní, která je umístěná až ke konci těla. Tělo má buď holé, nebo pokryté kostěnými destičkami. Tělo je zbarvené do šedo-modré, olivově-zlené, stříbřitě bílé. mladé jikrnačky jsou hnědo-černě mramorované se stříbřitým podkladem. Ploutevní blány jsou bezbarvé, někdy jsou blány u břišních ploutví zbarvené do oranžovo-červena. V době tření se mlíčňáci více probarvují.
Výskyt
V Česku je to nepůvodní druh, který žije v řekách a v klidných úsecích se stojatou vodou, také v tůních, či zatopených příkopech.
Obecně
V Česku nepůvodní hejnová rybka. Je odolná, co se slanosti vody týče, může žít jak ve vodě mořské, tak v našich sladkovodních vodách. Živí se drobnými živočichy, jako larvami pakomárů, lasturnatkami, buchankami apod. Pokud by se někde přemnožila, mohla by být významným konkurentem hospodářsky významných ryb.
Dorůstá délky do 0,8 cm, vzácně do 1,1 cm, dožívá se až 8 let, ale spíše méně.
Při tření se mlíčňáci chovají agresivně, hájí si své teritorium a napadají jak jiné mlíčňáky svého druhu, tak i ryby, které se náhodou připletou k jeho stanovišti. Mlíčňáci staví hnízda se zbytků rostlin, které slepují výměškem z ledvin, který dost lepí. Pak vytvoří v hnízdě otvor a mírně ho zasypají pískem. To může trvat i několik dní! Jikrnačky pak do hnízda lákají jakýmsi rybím tancem. Jikry oplodní a ihned si hledají další družku, takže postupně se s jedním mlíčňákem vytře několik jikrnaček. „Koljušák“, tedy mlíčňák je starostlivý otec, protože se stará nejen o jikry, ale po vylíhnutí i o plůdek.
Využití koljušky v kuchyni:
Přímé využití koljušek jako lidské potravy je velmi malé. Nejčastěji se z nich vaří chutná rybí polévka zvaná „Ucha“. Stejně se zužitkovávají i ježdíci.
Způsob lovu
Běžně se koljušky cíleně neloví, pokud by někdo chtěl kuljušku ulovit, musel by zvolit zvlášť jemnou plavanou. Spíše uvízne v síti při čeřínkování.
Zajímavosti
Předpokládá se, že koljuška se do našich vod dostala díky vysazení této rybky akvaristy.
