Rybářský rozcestník

Ježdík obecný (Gymnocephalus cernuus)

Žije při dolních toků řek i v průtočných rybnících. Je spíše nežádoucí rybou (potravní konkurent, který požírá jikry a plůdek). Snáší mírnou slanost vody.

doba hájení Není stanovena
zákonná míra Nemá
Ježdík obecný v akváriu
JeždíkJeždíkJeždík

Název latinsky

Gymnocephalus cernuus

Jiný název

Ruffe, Pope (Euffe), Kaulbarsch, Jerš, Grémille commune

Rozpoznávací znaky

Ježdík obecný má kratší, středně vysoké tělo s mírně vyklenutým hřbetem, z boku zploštělé. Přes téměř celý hřbet se táhne ploutev, která je v přední části vyšší, než v zadní části. Řitní ploutev z druhé strany těla kopíruje základnu hřbetní ploutve, tedy její druhé části, umístěné blíže k ocasu. Břišní ploutve jsou vysunuty dopředu, pod ploutve prsní. Ocas má homocerkní, méně vykrojený. Na hlavě má, vzhledem k velikosti těla, poměrně velké oči, které jsou umístěné ve vrchní části hlavy. Ústa má koncová, koutky úst dosahují do pomyslné svislice přední části oka, tedy při pohledu z bokou. Hřbet je zbarvený šedo-olivově, mírně do hněda, boky jsou hnědé, břicho žlutavé až špinavě-bílé. Na hřbetě a bocích těla se objevují nepravidelné hnědo, nebo černo-šedé skvrny, na hřbetních a ocasních ploutvích se žluto-hnědým až šedým nádechem. Podobný ježdík dunajský má o něco vyšší tělo, tmavé mramorování, které někdy přechází do svislých pruhů. Na žeberním víčku má dva dozadu nasměrované trny, zatím co ježdík obecný má tento trn jen jeden!

Výskyt

Žije v dolních tocích řek, v průtočných rybnících a také v některých údolních nádržích. Má rád píščité, nebo kamenité dno, někdy s nánosy tvrdé hlíny. Nemá rád silnější proudy, těm se vyhýbá.

Obecně

Ježdík obecný je typická ryba dna. Živí se drobnými organismy dna. V mládí si vystačí zooplanktonem, larvami hmyzu, či korýši, dospělé ryby loví hlavně měkkýše, larvy pakomáry, ale i berušky. Potravu přijímá po celý rok, tedy je aktivní i v zimě.

Dorůstá do průměrné délky 16-18 cm, o váze do 100 g, ale byly chyceny kusy velké i 25 cm, vážící skoro 0,5 kg. Dožívá se maximálně 11 let.

Vytírá se na písčitém či kamenité dně, jikrnačka také jikry často lepí na listy vodních rostlin.

Způsob lovu

Dá se bez problémů chytit na drobné živočišné návnady, při lehké plavané, nebo položené. Rád si pochutná na malých bílých červech nebo žížalkách.

Nejčtenější články

Rybářské bajky, mýty, pověry a přísloví

No, co rybář, to nějaká pověra. Někdo jim věří, jiný ne. Ale občas si říkám, že na každém šprochu je pravdy trochu! 🙂 A tak jsem je začal sbírat.

Chov a skladování žížal

Dnes se dají koupit žížalky, či i jiné živé rybí nástrahy, ve specializovaných obchodech, ale leze to dost do peněz. Pak máme další možnosti, jak my rybáři přijít k žížalám. Buď si je pracně nakopeme venku na zahradě, což může být dost zdlouhavé a za sucha či mrazu marný boj, nebo můžeme žížalám vytvořit ideální podmínky a vypěstovat si je doma ve sklepě, nebo na zahradě.

Výroba závaží z kamene

Někdo se snaží celou montáž co nejvíce zneviditelnit ve vodě. Jiný zase používá klipsy na odhození zátěže při záseku, kdy je opravdu vhodné a také lacinější nechat ve vodě kus kamene, než zátěž olověnou. O šetrnosti k přírodě nemluvě! Ostatní chtějí třeba jen ušetřit. Vyrobte si tedy, za dlouhých zimních večerů, šetrné závaží z kousku drátu a kamene, v létě se jistě, tyto náhražky olova, budou hodit.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím