Dvouletá nebo víceletá statná bylina s přízemní růžicí velkých listů z čeledi hvězdicovitých – Asteraceae. V Česku roste zejména v teplejších oblastech.
Arctium lappa
Babí hněv, knoflíky, lepíky, lapáčky, ježek, babí kořen, hořký lupen ...
Ze silného kořene, který je hluboko ponořen v zemi (až 70cm) vyrůstá až 2 m vysoká, rýhovaná, pýřitě chlupatá statná lodyha, vyplněná dření. Listy řapíkaté, srdčitě vejčité, v přízemní růžici s řapíkem až 60 cm dlouhé, řapíky jsou také vyplněny dužninou a jsou dlouhé. Lodyžní listy střídavé, menší než přízemní, oboje na spodní straně šedě plstnaté. Nachově červené trubkovité květy v kulovitých úborech. Zákrovní listeny četné, s háčkovitě zahnutou špičkou, po odkvětu typické hnědé pichlavé kuličky, lidově lepíky. Plodem jsou nažky, doba květu, červenec - srpen.
V Česku roste zejména v teplejších oblastech. Jinak se vyskytuje téměř v celé Evropě, ale také ho najdeme v Asie až po Čínu nebo Japonsko. Roste i v Austrálii, na Novém Zélandu, v Africe nebo v Severní Americe. S lopuchem se setkáme nejen u vody, ale také na rumištích, pustých místech, v lemech lesů, podél cest atd.
V ČR roste více druhů lopuchu, botanikové rozlišují ještě lopuch menší a lopuch hajní.
Lopuch je stará léčivá rostlina, předmětem sběru je především kořen, sbíraný na jaře a na podzim, někdy i semena a list. Sušený kořen podávaný jako odvar nebo nálev se používal k zlepšení činnosti ledvin, odstranění zplodin z těla, pomáhá při cukrovce, kožní ekzémy, posílení vlasů.
Velká přilnavost pichlavých kuliček, inspirovala vynálezce švýcarského původu George de Mestrala, který v roce 1948 nechal suchý zip.