Čolek horský (Triturus alpestris)

Rozpoznávací znaky

Čolek horský dorůstá do délky 12 cm. Samečci jsou pak menší, nemají většinou více jak 8 cm. V době mimo páření, je hřbetní strana samečka šedá, někdy až černavá, matně skvrnitá. Ze spodu je naopak barevný, má ostře žluté, někdy žluto-oranžové, až oranžové břicho. Po bocích se mu táhne od předních končetin po zadní úzký, blankytně modrý pruh, nad kterým ještě často bývá světlý, bílý nebo žlutavý pás probíhající od zadních končetin až po čenich, na kterých jsou malé černé skvrny. Zbarvení hřbetu samečka je v době páření šedé, šedomodré až světle modré. Sameček má na hřbetě žlutočerný lem, který se táhne od zátylku po špičku ocasu. Ocasní lem je trošičku širší s tmavými skvrnami a ve středu ocasu můžeme vidět světle modrý pruh. Samičky mají hřbet naopak zelený, mramorově světlý nebo tmavě šedý až černý. Zbarvení doplňují tmavé skvrny. Samičky mají břicho také pestře zbarvené, ale ne tak sytě, jako samci. Velmi nízký ocasní lem samičky má spodní hranu žlutooranžovou.

Výskyt

Tohoto čolka najdeme převážně v lesích na vlhkých místech v blízkosti vody a to hlavně v horském a podhorském pásmu a středním pásmu. Ve světě ho pak najdeme v různých částech Evropy.

Obecně

Všichni dospělí obojživelníci jsou masožravci. Mají mimořádně velkou tlamu, která jim dovoluje pozřít kořist bez kousání. Často se stane, že je ještě živá. Mnohé druhy čolků a mloků mají silné čelisti opatřené drobnými zoubky. Mezi každodenní jídelníček obojživelníku lze považovat hmyz, pavouky, červy aj.

Po zimním spánku, z jara se přesouvají čolci ze sucha zpět do vody, kde se samečkům začíná tvořit pestrobarevný šat, začíná doba námluv a páření. Časně po páření se jim začínají ztrácet lemy a barvy začínají blednout. V tuto dobu opouštějí vodu a začínají žít na souši. V suchozemském stádiu se čolci ve dne schovávají pod různými pařezy, spadlými kmeny stromů a v jiných úkrytech. Přes den nejsou vůbec vidět jen tehdy, když prší. Jinak jsou to aktivní noční obyvatelé naší přírody. Zimu přežívají v úkrytech v zemi, ve skalách a pod.

Rozmnožování probíhá vždy ve vodě, ale stačí jim opravdu jen malá kaluž, či jiné místo s trochou vody. Samička klade při jedné snůšce až 300 vajíček na jednotlivé listy vodních rostlin, nebo jinam, na jiná vhodná místa. Larvy se líhnou přibližně kolem 15 dne. Záleží také na tom jaká je teplota vody. Vylíhnuté larvy se zezačátku živí prvoky, později nitěnkami a jinými drobnými živočichy. K jejich přeměně dochází přibližně za 3-4 měsíce. Ale v chladných vodách, kde nemají dostatek potravy mohou larvy přezimovat a metamorfózu (přeměnu) prodělat až další rok. Pak se malí čolci loučí s vodou a žijí až do dospělosti na souši. Do vody se opět vracejí asi až po třech letech, aby se mohli poprvé rozmnožovat.