Vrba košíkářská (Salix viminalis)

Rozpoznávací znaky

Keř vysoký nejčastěji do 6 m, s rovnými, vzpřímenými, silnými větvemi. Borka je hladká, šedozelená, na starých kmenech podélně rozpukaná. Letorosty i pupeny jsou jemně chlupaté. Listy jsou čárkovitě kopinaté, čepel je 6–14 cm dlouhá, 0,6–1,1 cm široká, na okraji podvinutá, téměř celokrajná, na rubu hedvábitě chlupatá s chlupy sčesanými podél bočních žilek, palisty jsou šídlovité, opadavé. Jehnědy jsou podélně elipsoidní až válcovité, samčí delší a štíhlejší, přisedlé. Samčí květy se dvěma tyčinkami, nitky lysé, samičí květy s přisedlým chlupatým semeníkem, čnělka je dlouhá, blizny jsou rozestálé, celistvé nebo slabě dvoulaločné, nektariová žlázka je jedna. Tobolky jsou plstnaté. Kvete v dubnu a květnu.

Výskyt

V Evropě roste od Francie, Belgie a Nizozemska přes střední Evropu a země bývalé Jugoslávie dále na východ, v Asii přes Kavkaz a Sibiř až na ruský Dálný východ, v Číně v provinciích Hebei, Heilongjiang, Jilin, Liaoning a Nei Monggol. Zavlečena na východ Severní Ameriky, jih Argentiny a Chile, také na jihovýchod Austrálie. U nás se vyskytuje roztroušeně od nížin do podhůří. Druh je velmi často pěstovaný a jeho původnost v ČR není zcela jistá.

Obecně

Vrba košíkářská roste nejčastěji v pobřežních křovinách podél řek a potoků, na březích rybníků a vodních příkopech. Snáší dobře záplavy, ostatně stejně, jako ostatní mokřadní dřeviny. Dožívá se průměrně 40 let.