Rybářský rozcestník

Okounci Andalusie / oblíbení, ale zatím neznámí

Náš rozcestník, tedy přesně generátor RSS kanálů, vám nabízí články z mnoha českých rybářských webů. Díky rozcestníku tak máte na jednom místě ty nejzajímavější rybářské články, ale i další informace z rybářského světa... Pokud jste majitelem rybářského webu a váš RSS kanál zde není, stačí nám poslat info na e­mail: rybarskyrozcestnik@seznam.cz, rádi vaše RRS zdarma přidáme!
Okounci Andalusie / oblíbení, ale zatím neznámí

Štítky:

Když jsme dorazili na první místo, začínalo svítat a panovalo naprosté bezvětří. Spousta výskoků a cákanců na hladině jasně oznamovala, že ryby jsou aktivní. Vypnuli jsme motor a začali prohazovat zatopený les rotačními třpytkami. Při každém náhozu hrozilo reálné nebezpečí, že nástraha uvízne v některé z nesčetných větví všude kolem. Bylo jasné, že místní blackbassové loví, ale to ještě neznamenalo, že se nechají chytit! Během dvaceti minut přišlo hned několik záběrů, ale na našem skóre stále svítila nula. Po dalším náhozu jsem zaznamenal vázku a prudce škubl prutem… v tu chvíli hladina explodovala! Jeden z okounků zjevně sledoval nástrahu a k záběru ho vyprovokoval až prudký pohyb při vyprošťování třpytky. Po prvotním překvapení ryba ukázala, proč je cílem mnoha sportovních rybářů, a při snaze zbavit se háčku předváděla opravdové divy. Obvyklé klidné a rozvážné zdolávání tady rozhodně nestačilo a já musel sáhnout k extrémní práci s náčiním, abych blackbasse udržel mimo všudypřítomné vázky.

Více se o výpravě do Španělska za populárními okounky pstruhovými (blackbass) dočtete v únorovém čísle Českého rybáře. Vychází už 31. 1. 2017!

Text / Bram Bookers

Foto / autor

Překlad / Ivan Finta

Nejčtenější články

Chytáme štiky – vhodné rybolovné techniky

Jak asi každý rybář ví, štika je v českých vodách hned po sumci druhá největší ryba dorůstající délky hodně přes 1 metr. Vážit pak může až ke 35 kg. Ovšem průměrná lovná délka v Česku je jen někde kolem 40 až 70 cm, o váze ryb sotva několika kilogramů. Je to predátor a zdravotní policie v jednom. Ráda totiž loví zraněné a nemocné ryby, nepohrdne ale ani mrtvou rybkou, drobnými hlodavci či mláďaty ptáků. A jak tedy na štiky? Využít můžeme hned několik metod. Chytáme je na plavanou, položenou, nebo také vláčením. Ovšem jde to i na mušku s muškařským náčiním!

Rybí pásma, aneb je dobré vědět, co nám plave pod nohama

Vodní toky jsou poměrně dost charakteristické v mnoha aspektech. Pokud je zkoumáme, sledujeme u nich různé, například to, zda protékají přirozenou krajinou, nebo regulovaným korytem, také hodnotíme jejich šíři, či členitost … Další důležitou roli hraje hloubka toku, síla proudu, typ dna, od toho všeho se právě odvíjí okysličení vody, teplota vody apod. A podobné je to i u vod stojatých. Ty mají také své charakteristické rysy. A právě charakteristika toku nebo nádrže má vliv na druhy živočichů a také ryb, které v daném pásmu žijí.

Tyrolské dřívko, jeho použití

Tyrolské dřívko se používá především při vláčení, kdy má za úkol nadzvedávat nástrahu ode dna, díky čemuž se méně vázne. Dřívko při pohybu rozviřuje dno, což často také vyprovokuje dravce k útoku. Metodou vláčení s tyrolským dřívkem cíleně lovíme štiky, candáty, sumce, jelce tlouště a okouny. Podle velikosti nástražní rybky, hloubky lovného místa a síly toku pak volíme velikost tyrolského dřívka a také samotnou montáž.