Rybářský rozcestník

Síh s kyselým zelím

Zapečené kostky ze síha, vyložené ve vrstvách s povařeným zelím a smetanovou omáčkou, posypané nastrouhaným sýrem.

3 náročnost
50 minut
  • 800 g síha
  • 800 g kyselého zelí
  • 150 g mrkve
  • 50 g slaniny
  • 50 g tvrdého sýra
  • 40 g hladké mouky
  • 40 g másla
  • 30 g másla
  • 1 l vody
  • 350 ml zakysané smetany
  • 2 ks cibule
  • mletý pepř
  • sůl
  • Příprava

    1. Rybu zbavenou kůže vykostíme a nakrájíme na kousky velké asi 6 cm
    2. Z rybích kostí, celé mrkve, celé cibule, pepře a soli uvaříme rybí vývar
    3. Kyselé zelí uvaříme do měkka a přecedíme
    4. Nakrájenou slaninu rozškvaříme, zalijeme asi 1/4 l přecezeného vývaru, přidáme na jemno usekanou cibuli, tmavší jíšku, zakysanou smetanu, vše dobře promícháme a povaříme
    5. Zapékací misku vymažeme máslem, vložíme vrstvu zelí, kousky ryby, omáčku, znovu zelí, rybu a zbytek omáčky
    6. Nakonec pokrm zasypeme nastrouhaným tvrdým sýrem a pečeme asi 30 minut v troubě vyhřáté na 200 °C.

    Nejčtenější články

    Chytáme štiky – vhodné rybolovné techniky

    Jak asi každý rybář ví, štika je v českých vodách hned po sumci druhá největší ryba dorůstající délky hodně přes 1 metr. Vážit pak může až ke 35 kg. Ovšem průměrná lovná délka v Česku je jen někde kolem 40 až 70 cm, o váze ryb sotva několika kilogramů. Je to predátor a zdravotní policie v jednom. Ráda totiž loví zraněné a nemocné ryby, nepohrdne ale ani mrtvou rybkou, drobnými hlodavci či mláďaty ptáků. A jak tedy na štiky? Využít můžeme hned několik metod. Chytáme je na plavanou, položenou, nebo také vláčením. Ovšem jde to i na mušku s muškařským náčiním!

    Rybí pásma, aneb je dobré vědět, co nám plave pod nohama

    Vodní toky jsou poměrně dost charakteristické v mnoha aspektech. Pokud je zkoumáme, sledujeme u nich různé, například to, zda protékají přirozenou krajinou, nebo regulovaným korytem, také hodnotíme jejich šíři, či členitost … Další důležitou roli hraje hloubka toku, síla proudu, typ dna, od toho všeho se právě odvíjí okysličení vody, teplota vody apod. A podobné je to i u vod stojatých. Ty mají také své charakteristické rysy. A právě charakteristika toku nebo nádrže má vliv na druhy živočichů a také ryb, které v daném pásmu žijí.

    Tyrolské dřívko, jeho použití

    Tyrolské dřívko se používá především při vláčení, kdy má za úkol nadzvedávat nástrahu ode dna, díky čemuž se méně vázne. Dřívko při pohybu rozviřuje dno, což často také vyprovokuje dravce k útoku. Metodou vláčení s tyrolským dřívkem cíleně lovíme štiky, candáty, sumce, jelce tlouště a okouny. Podle velikosti nástražní rybky, hloubky lovného místa a síly toku pak volíme velikost tyrolského dřívka a také samotnou montáž.

    Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
    Další informace Rozumím