Tradiční recept na nástrahu z napařeného rohlíku. Ovšem v tomto případě jsou napařené kostky obalené do česnekovo-paprikové pasty, která zajistí ještě větší atraktivitu samotné nástrahy.
1 náročnost
20 minut
+ doba lisování rohlíku
1 ks den nebo dva starý rohlík
2-4 ks větší stroužky česneku
3-4 lžičky mleté sladké papriky
1 vrchovatá lžička soli
vhodná nádoba na spaření rohlíku, zátěž a dvě prkénka, uzavíratelná krabička
Příprava
Den nebo dva starý rohlík nebo housku dáme do hrnce, na dno nalijeme 2 cm vody, na vložku, tedy pařáček, nebo nějakou jeho náhradu, položíme housku nebo rohlík, přiklopíme poklicí, propaříme až je houska vláčná
Napařenou housku položíme na prkénko, stlačíme druhým prkénkem na tloušťku 1 cm, a necháme vychladnout, nejlépe přes noc
Ostrým nožem nařežeme na kostky o hraně 1-2 cm, či menší, pokud budeme chytat drobnější bílé ryby
Oloupané stroužky česneku utřeme spolu se solí, pěkně pustí šťávu, pak je dáme do vhodné umělohmotné dózy, přidáme mletou papriku, obě suroviny spolu důkladně promícháme
Kostky naházíme postupně do dózy, obalíme je v česnekovo-paprikové pastě
Nakonec dózu důkladně uzavřeme a máme výborné chytání na kaprovité ryby.
Doporučení
Když nespotřebujeme, dáme do lednice, kde vydrží v uzavřené skleničce měsíc, v mrazáku třeba rok. Místo pařáčku můžeme použít sáček, do kterého vložíme rohlík, zvlhčíme ho pár kapkami vody, uzavřeme a necháme 15 sekund motat v mikrovlnné troubě. Efekt je podobný, jako napaření, jen je to o něco rychlejší.
Poznámka
Ankety
Vyrábíte si doma vlastní boilies nebo koule jen nakupujete?
Tradiční recept na nástrahu z napařeného rohlíku populární až do dnešních dob. Ovšem původní receptůra je z rybářských knih vydaných již na začátku minulého století!
Korkové boilies dobře plave a tak se tyto kuličky dají nabízet rybám jak nade dnem, tak i výše, v celém vodním sloupci. Doma vyrobené si uděláte přesně podle svých představ a zkušeností. A korkové kuličky? Ty se dnes běžně dají koupit ve speciálkách v různých velikostech.
Klasika českých rybářů již více jak 150 let. A stále funguje, hlavně pak na menší kaprovité ryby. Jde o rohlík napařený nad párou, zatížený, druhý den rozkrájený na malé kostičky, případně pomocí rybářských kleští vykrájený na jednotlivé rohlíkové peletky.
Během 18 století začínají některé rybníky mizet, majitelé je začali přeměňovat na louky, pastviny a pole. Příčinou byla především produkce sena, potom brambor a dalších plodin. Ve velkém se začínal chovat skot, seno bylo rovněž potřeba pro koně. Nezanedbatelná byla i produkce hnoje, která chovaná zvířata produkovala, používal se na hnojení polí. V roce 1791 na Českokrumlovsku vyšlo nařízení, že na každém panství se má vypustit několik rybníků a přeměnit v louky a pole…
Umělá kukuřice se dá použít samostatně nebo v kombinaci s jinými nástrahami. Především při chytání ryb vlasovou metodou, tedy s montáží s háčkem, pod který umisťujeme nástrahu, udělá kus práce. Nejen, že zůstane u háčku i přes úpornou snahu drobnějších rybek ji pozřít, ale také dokáže, v Pop Up variantě, přívěs pod háčkem přizvednout a tak nástrahy na vlasu zatraktivnit. Ne každý rybář ví, že umělé nástrahy jsou také skvělým nosičem pachové stopy…
Zhruba před 150 lety bylo možno ulovit na jediné české řece Labi ryby, které se v jiných řekách v Čechách nevyskytovaly. Bylo to dané tím, že Labe v helgolandském zálivu v Německu ústí do Severního moře. Mnoho mořských ryb se dostalo z moře do Labe a proto se zde náhodně lovily, viz minulý díl, lososi. Ale nejen oni! Jsou zaznamenány úlovky například labských jeseterů. Šlo o jesetera obecného – Acipenser sturio, dnes nazýván jeseter velký. Že šlo o mohutné ryby, dokládají kroniky a staré zápisy.