Rybářský rozcestník

Kaprům i jiným nepůvodním druhům ryb hrozí velké byrokratické nebezpečí!

Bojujeme proti novele na omezení kapra, duháka, amura, ale také muflona, kamzíka, bažanta, kaštanů, ořechů, cukrovky (řepy) … před mocichtivými spáry „ochranářů“. Je to dobrý „otevírák“ na titulní stránce deníku Právo …

Kaprům i jiným nepůvodním druhům ryb hrozí velké byrokratické nebezpečí!

„Chtějí po nás vlastně bianco šek, přitom nepůvodních druhů, které hospodářsky úspěšně využíváme, je řada,“ doplnil Pondělíček. „Takové jihočeské rybníky byly vytvořeny člověkem a byly v nich vysazeny nepůvodní ryby, kam patří vlastně i kapři. Nepůvodní jsou i brambory a kukuřice. Kdo tedy určí hranici, co se má hubit a co ne?“ uvažoval Pondělíček. Podle něj není možné stihnout kvůli řadě připomínek předložit návrh tohoto zákona vládě do března, jak si to představuje ministerstvo.
Ichtyolog z Českého rybářského svazu Pavel Vrána upozornil na mlhavé definice nepůvodních druhů v novele zákona. „Lze jí vykládat volně i striktně. Pokud ji budu vykládat striktně, tak se to může týkat pstruha duhového, sivena amerického, tolstolobika, amura bílého, ale i kaprů a jeseterů. Jde o druhy, které žádnou škodu nepůsobí, běžně je vysazujeme a mají velký hospodářský význam,“ upozornil.

Také Bohumil Straka z Českomoravské myslivecké jednoty uvedl, že kolem novely zákona zůstává řada nezodpovězených otázek. „Vadí mi nejasná definice, co má být původní druh a co invazní. Nikde není psaný rok. Bude to druh, který tu je 25 let jako plzák španělský, sto let jako kamzík nebo i brambory, které tu máme 400 let, či bažant a kapr, kteří tu jsou 800 let? To není malování čerta na zeď, například v Jeseníkách chtěli v minulosti kamzíka vyhubit,“ podotkl.

Naše nová společná platforma hospodářů v krajině již nese na jednáních s MŽP plody. Pokračování jsem již připravil, další salvu proti zákazovým a přeregulačním administrativním choutkám MŽP by měla vypálit v následujících dnech MF Dnes – v pátek jsem měl kvůli tomu s redaktorem oběd.

Více zde:

Nejčtenější články

Lov úhořů – jak na ně

Někdo nechytne úhoře za celý život, jiný ho dostane na háček při chytání kaprů. Ovšem cílený lov úhořů není zase tak složitý, jen se stačí řídit pár radami a tipy našich pradědů a vyrazit k vodě tehdy, když ostatní od vody utíkají. 🙂

Vlasec nebo pletenka, aneb co vlastně namotat na cívku navijáku?

Dříve, než zajdeme do obchodu a koupíme si nějaký vlasec nebo pletenou šňůru, měli by jsem si dobře rozmyslet, jaké ryby a s jakým vybavením půjdeme chytat a také jakou metodou. Je rozdíl, zda vyrazíme na kapry a nástrahu budeme chtít nastražit dalekým náhozem, či zda budeme nástrahu zavážet lodí v hodně zatravněném prostředí, nebo jestli například budeme chytat drobnější ryby přímo pod nohama. Také na jemnou plavanou jistě zvolíme jiný vlasec, než na položenou, nebo když půjdeme lovit dravce. Uvědomte si, že vlasec nebo pletenka je jediná věc, která dělí rybáře od montáže a potažmo chycené ryby. Drahý prut a naviják jen usnadní a zpříjemní rybáři život a samotný lov, ale stejně pak rybu od rybáře po záběru nakonec spojuje jen ten dobrý, nebo špatný vlasec!

Držák s hlásičem záběru přidělaný přímo na prutu

Už jsem u vody viděl desítky různých vychytaných držáků na sumcový prut s různě přidělanými držáky na signalizátor záběru, ale tenhle způsob mě opravdu dostal.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím