Rybářský rozcestník

Kaprům i jiným nepůvodním druhům ryb hrozí velké byrokratické nebezpečí!

Bojujeme proti novele na omezení kapra, duháka, amura, ale také muflona, kamzíka, bažanta, kaštanů, ořechů, cukrovky (řepy) … před mocichtivými spáry „ochranářů“. Je to dobrý „otevírák“ na titulní stránce deníku Právo …

Kaprům i jiným nepůvodním druhům ryb hrozí velké byrokratické nebezpečí!

„Chtějí po nás vlastně bianco šek, přitom nepůvodních druhů, které hospodářsky úspěšně využíváme, je řada,“ doplnil Pondělíček. „Takové jihočeské rybníky byly vytvořeny člověkem a byly v nich vysazeny nepůvodní ryby, kam patří vlastně i kapři. Nepůvodní jsou i brambory a kukuřice. Kdo tedy určí hranici, co se má hubit a co ne?“ uvažoval Pondělíček. Podle něj není možné stihnout kvůli řadě připomínek předložit návrh tohoto zákona vládě do března, jak si to představuje ministerstvo.
Ichtyolog z Českého rybářského svazu Pavel Vrána upozornil na mlhavé definice nepůvodních druhů v novele zákona. „Lze jí vykládat volně i striktně. Pokud ji budu vykládat striktně, tak se to může týkat pstruha duhového, sivena amerického, tolstolobika, amura bílého, ale i kaprů a jeseterů. Jde o druhy, které žádnou škodu nepůsobí, běžně je vysazujeme a mají velký hospodářský význam,“ upozornil.

Také Bohumil Straka z Českomoravské myslivecké jednoty uvedl, že kolem novely zákona zůstává řada nezodpovězených otázek. „Vadí mi nejasná definice, co má být původní druh a co invazní. Nikde není psaný rok. Bude to druh, který tu je 25 let jako plzák španělský, sto let jako kamzík nebo i brambory, které tu máme 400 let, či bažant a kapr, kteří tu jsou 800 let? To není malování čerta na zeď, například v Jeseníkách chtěli v minulosti kamzíka vyhubit,“ podotkl.

Naše nová společná platforma hospodářů v krajině již nese na jednáních s MŽP plody. Pokračování jsem již připravil, další salvu proti zákazovým a přeregulačním administrativním choutkám MŽP by měla vypálit v následujících dnech MF Dnes – v pátek jsem měl kvůli tomu s redaktorem oběd.

Více zde:

Nejčtenější články

Chytáme štiky – vhodné rybolovné techniky

Jak asi každý rybář ví, štika je v českých vodách hned po sumci druhá největší ryba dorůstající délky hodně přes 1 metr. Vážit pak může až ke 35 kg. Ovšem průměrná lovná délka v Česku je jen někde kolem 40 až 70 cm, o váze ryb sotva několika kilogramů. Je to predátor a zdravotní policie v jednom. Ráda totiž loví zraněné a nemocné ryby, nepohrdne ale ani mrtvou rybkou, drobnými hlodavci či mláďaty ptáků. A jak tedy na štiky? Využít můžeme hned několik metod. Chytáme je na plavanou, položenou, nebo také vláčením. Ovšem jde to i na mušku s muškařským náčiním!

Vyvěšená – chytání štik pod špičkou prutu

Tato metoda lovu štik je vhodná všude tam, kde hned u břehu je dost velká hloubka. Pomocí delšího prutu, většího splávku (kačenky) a živé nástražné rybky plavající pod splávkem, se právě štiky vyhledávající kořist u břehu dají často přemluvit k útoku.

Chytání sumců na malých vodách na položenou

Sumce najdeme skoro všude, tedy nejen na velkých údolních nádržích, pískovnách a řekách, ale také v menších potocích a říčkách. Na malé vodě je však třeba přizpůsobit rybářské nádobíčko podmínkám i velikosti ryb. Ale nenechte se zmást. I v malé louži lze chytnout poměrně velkou rybu.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím