Rybářský rozcestník

Kapr Houdini a také kaskadér

Moje nedávná výprava na Labe začala dost neslavně, ale její závěr byl plný zvratů a akce. Zažil jsem totiž u vody setkání s opravdovým kaprem kouzelníkem, který by se ke všemu mohl stát platným členem nějakého kaskadérského týmu. Stále mě překvapuje, co všechno se dá zažít u vody při chytání ryb. Mnoho nerybářů si myslí, že my rybáři máme nudného koníčka, bez akce a vzruchu. Ale opak je pravdou! Tedy alespoň někdy.

Má půldenní výprava, o které chci psát, začala dost neslavně. Sotva jsem vyjel z domu, při tankování se mě rozbil mechanismus víčka nádrže a tak jsem si to místo k vodě namířil k mému kamarádovi do autoservisu. Po opravě, tedy asi s hodinovým zpožděním jsem tedy konečně vyrazil k vodě na mé oblíbené místo na Labi. Úkol byl jasný, natočit video o chytání sumců s pomocí plováku-kačenky vyrobené z dámského robertka a tvrzeného polystyrenu. Je to metoda, kterou vymyslel právě můj kamarád automechanik, ale také vášnivý rybář Roman.

Než jsem se prodral městem, nabral jsem další zpoždění. Alespoň, že mé oblíbené místo bylo prázdné, já tedy mohl zahájit lov a chytit nějakou vhodnou nástražní rybku, kterou jsem potřeboval k videu, aby bylo zcel autentické a pravdivé. Ovšem první problém byl, že místo ryb o velikosti kolem 15 až 20 cm se mě na prut věšely ryby přes 40 cm, což je už moc. Aby totiž celá sestava dobře fungovala, je rozhodující i velikost ryb. Byly to samí cejni, kteří nejen že byli dlouzí, ale jak cejni bývají, také dost vysocí, což byl další problém pro mou nachystanou montáž. Nakonec jsem jednoho menšího chytil, ale i tak byl větší, než jsem potřeboval. Ale nebyl čas pokračovat v lovu, protože odpolední dobré světlo v září dlouho nevydrží a díky mému zpoždění mě ubýval čas na to natočit něco, co se bude dát použít.

Zavěsil jsem trhačku, navázal montáž a šup s rybou na háčky a pak do vody. Musel jsem nastražit plovák s rybou co nejblíže břehu, abych pořídil slušné video houpající se kačenky, vibrující díky zabudovanému robertkovi a rybě vztekající se na montáži ve vodě.

Natáčel jsem dokud to šlo se světlem, pak nechal prut prutem, vibrující kačenu s cejnem svému osudu a nahodil další prut na kapra, s tím, že si v klidu sednu a po splněné práci si chytnu nějakého pěkného kapra.

Už jsme konečně skoro u mého setkání s Houdini kaprem. Setmělo se, byl čas balit a kapr samozřejmě nezabral, tedy zatím. Většinou nechávám podběrák u prutu až dokonce chytání, než poslední vytáhnu z vody, protože v minulosti jsem už o jednu trofejní rybu, díky složenému podběráku, přišel, ale nevím proč, i když jsem měl nahozený jen jeden prut, druhý začal balit, podběrák jsem složil a postavil k autu, tedy několik metrů od vody. Také jsem před tím složil a do auta uklidil vaničku na ryby, která je skvělá, protože si v ní ryby neublíží a hlavně z ní nevyskočí. Přesto, i když jsem stále chytal, jsem ji uklidil, což se po chvíli ukázalo, jako velká chyba.

Tma, poslední prut ve vodě, vše téměř uklizeno a jízda. Ale jaká! I když jsem měl brzdu na volno, byl to takový hukot, že kdyby bylo světlo, možná bych viděl, jak se z navijáku kouří. No, přeháním, prostě skvělá, poctivá jízda, jak říkáme my rybáři. Signalizátor pištěl, já přiběhl k prutu a opatrně ho přizvedl, moc jsem nesekal, protože kapr si to fakt rychle uháněl proudem dolů řekou. Šel poměrně rychle zastavit, začalo zdolávání, pěkně jsem si kapra vychutnával těšíce se na setkání s ním. Ale co jsem potom zažil, to se mě u vody v této kombinaci opravdu stalo poprvé. Kapra jsem nakonec přitáhl ke břehu, byl to docela slušný kus, rozhodně měl k 60 cm, silný lysec, bojovník, pořád se nechtěl vzdát. Nakonec jsem ho dostal do podběráku, pro který jsem ale musel opatrně popojít držíce prut v ruce se vztekajícím se kaprem na konci. První chyba byla, že jsem podběrák neměl u břehu, určitě jsem kmenovou šňůru, při couvání k autu, které nestálo moc blízko u vody, několikrát mírně povolil a to asi byl můj první hřebíček do rakve, tedy myslím obrazně.

Kapra jsem vytáhl na břeh, ten se v podběráku dále vztekal a vzpouzel. Uvědomil jsem si, že vaničku mám již uklizenou. Druhá má školácká chyba. Kam s kaprem? Naštěstí tráva byla v okolí vysoká, poodešel jsem od břehu skoro deset metrů, opřel podběrák o strom tak, aby byl kapr uvězněný v podběráku a nemohl z něj vyskočit. Háček měl stále v hubě a tak jsem s klidem kráčel k autu pro podběrák a metr. Stál jsem za autem, svítil si čelovkou hledaje peán a metr. Najednou jsem uslyšel pleskání a dovádění kapra.

Neumím si vysvětlit jak, ale kapr nejen že se vyprostil z podběráku, který jsem schválně zamotal, aby z něj nemohl ven, ale nějakým záhadným způsobem se vysvobodil i z háčku. Když jsem ho na břehu kontroloval, měl ho opravdu dobře zapíchnutý v pevné části jeho pysků, proto nechápu, jak si ten háček dokázal z huby dostat, když vím, že občas to jde dost špatně i s peánem. Ale můj kapr byl prostě mistr úniků. To koneckonců potvrdil i jeho dalším kaskadérským kouskem. Odskákal dobrých deset metrů, přímo k vodě, ke schodům ve břehu, které jsme si my rybáři pěkně vydlabali v hlíně. Ale schodů se fakt nebál! 🙂 Prostě si to seskákal dolů až k vodě a zmizel mě pod hladinou. A ani nezamával. 🙂

Už mnohokrát se mě kapr dostal z podběráku, proto jsem také začal používat rybářskou vaničku. I háčky často vypadnou rybě dříve, než je stačím sám vytáhnout. Ale ne ty, co jsou fakt poctivě zanořené do tvrdé části pysku kapra, což byl i tento případ. Ale můj kapr Houdini to prostě dokázal dostat se během malé chvíle z podběráku, ve kterém byl slušně zamotaný, zbavit se háčku zaraženého hluboko v hubě a nakonec odskákat přímo k vodě, kde ani schody pro něho nebyl žádný problém. A poučení z tohoto příběhu? Je třeba nespěchat a dokud nevytáhneme z vody byť poslední prut, rozhodně neuklízet rybářské pomůcky do auta, především pak podběrák a vaničku nebo podložku, i když možná ani moje vanička by tomuto mému kaprovi nebyla překážkou. Kdo ví. 🙂

Nejčtenější články

Chytání nástražních rybek, jejich přechování

Jedna věc je nástražní rybky umět chytit a druhá věc je dokázat uchovat tak, aby vydržely a neumřely dříve, než jsi je doneseme na lovné místo, kde chceme dostat nějakou tu svoji vysněnou dravou rybu.

Chytání sumců na položenou se silonkovými koulemi

Občas je třeba sumce překvapit něčím novým, zvláště v místech, kde je velký tlak ostatních rybářů. Sumci se stávají k běžným nástrahám, na které narážejí na každém kousku revíru, pak se hodí je překvapit něčím, co neznají. Silná vůně je může přesvědčit k nasátí právě té naší nástrahy. A k tomu jsou skvělé právě silonkové sumčí bomby, přesně tedy koule ze silonek, což je velmi účinná nástraha na sumce.

Rybářská technika chytání – plavaná

Plavaná, tedy lov se splávkem, to je základní rybolovná technika, kterou musí umět, tedy alespoň její základy, každý rybář. Je to snad jedna z nejstarších technik chytání ryb na udici. A pro vás, úplné začátečníky, o co vlastně jde? Jak název napovídá, jde o chytání na splávek, pod kterým je zátěž, která vyvažuje splávek, pak také vlasec s háčkem a nástrahou. A k čemu ten splávek? Ten má několik funkcí, ale ta nejdůležitější je, že podle jeho pohybu rybář pozná záběr ryby.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím