Rybářský rozcestník

Lyska černá (Fulica atra)

Lyska černá patří do řádu krátkokřídlých (Gruiformes). Je to středně velký, plovavý pták široce rozšířený na velkém území Euroasie, v Indonésii, Austrálii a severní Africe. Samozřejmě žije i u nás a vůbec je Laska hojně rozšířena po celé Evropě.

LyskyLyskacoot-lyskaeurasian-coot-lyska

Název latinsky

Fulica atra

Jiný název

Common Coot, Foulque macroule, Bläßhuhn

Rozpoznávací znaky

Je to pták dlouhý až 38 cm o váze až 600 g (samci). Má bílý zobák a čelní bílý štítek. Lyska má mohutné nohy a dlouhé tmavozelené prsty s plovacími kožními lemy. Většinu času tráví lysky na vodě. Plují pomalu a přitom kývají hlavou. Příležitostně vycházejí odpočívat a pást se na břeh. Noc přečkávají na chráněném místě mimo vodu. Z vody vylétají po dlouhém prudkém rozběhu proti větru. Často též lyska černá běží s mávajícími křídly po hladině, aniž by vzlétly. Jejich hlas je jednoslabičné vysoké „cíp" nebo mečivé „kef".

Výskyt

Lyskám vyhovují mělké vody, hustá vodní vegetace, bahnité dno a volné vodní plochy s plovoucími rostlinami. Kromě Evropy je hojně rozšířená na velkém území Euroasie, v Indonésii, Austrálii a severní Africe.

Obecně

Lyska černá žije na stojatých nebo pomalu tekoucích vodách lemovaných rákosem, ve kterém si staví hnízda. Lyskám vyhovují mělké vody, hustá vodní vegetace, bahnité dno a volné vodní plochy s plovoucími rostlinami. Na podzim se lysky shromažďují na větších nádržích s hojností potravy a zůstávají zde, dokud je tam dostatek potravy nebo dokud nezamrznou. Do Střední Evropy přilétají jedinci ze severu a z východu. Během zimy u nich vymizí stěhovací pud, když pak přijdou silné mrazy a voda zamrzá, jde mnohým ptákům o život.

Tito vodní ptáci se živí převážně výhonky, plody a kořínky vodních a pobřežních rostlin. Ovšem nepohrdnou ani hmyzem, škeble nebo plži. Některé lysky vylupují i hnízda jiných vodních ptáků. Potravu sezobávají většinou z hladiny, ale dokáží se pro ni potopit i ke dnu, v případě nutnosti až do hloubky 4 metrů, přičemž lysky, umí využít vzduch v peří k vyplavání na hladinu.

Lyska černá (Fulica atra) na hnízdě

Lyska černá (Fulica atra) na hnízdě

V  Evropě hnízdí lysky zhruba od poloviny dubna až do začátku léta. V březnu obsazují lysky opět svá místa hnízdění z předchozího roku, při tom dochází díky množství ptáků na hranicích okrsků k rozhořčeným bojům, do nichž zasahují i samice, bojují spolu mlácením křídel i kopáním nohou. Hnízdo lysek, většinou plovoucí, je zakotveno v rákosí na okraji vody, někdy pod úkrytem přitahaného rákosu, jindy nezakryté. Rodiče hlídají své hnízdo po celou dobu hnízdění a v případě ohrožení dokáží útočit dost nekompromisně na případné vetřelce. Nebojí se zaútočit ani na mnohem větší ptáky. Některé jsou schopny napadnou i člověka, pokud by se přiblížil moc blízko k jejich hnízdu.

Zatímco samička sedí na vejcích, přenocuje sameček na vlastním pro ten účel postaveném hnízdě. Obvyklý počet vajec lysky je 7 až 10, (15). Samice na nich sedí skoro 1 měsíc. Obvykle se vyklubou všechna mláďata z vajec téhož dne. Zůstávají pak ještě jeden den v hnízdě, pak vyplouvá rodina na první výlety, navrací se ale často do hnízda, aby matka potomstvo zahřála, a ještě dlouho zde přenocují.

Text: George, Rybářský rozcestník.cz, foto: fotky-foto.cz

Nejčtenější články

NONSTOP – lov ryb po půlnoci. Proč s ním všichni dělají takovou vědu?

Dříve jsem byl velkým propagátorem lovu ryb pře půlnoc, nyní již mám pochyby, jak moc jde o výhodu moci chytat ryby celou noc. Po několika letech, co na revírech v NONSTOP režimu chytám, jsem totiž zjistil, že těch ryb, chycených v noci, zase až tak moc není.

Cíleně pro rybí maso chodí k vodě jen něco málo přes 4 % registrovaných rybářů

Z naší ankety s otázkou: „Proč vlastně rybařím?“, jasně vyplývá, že k vodě pro rybí maso chodí jen malé procento rybářů. Většina nás rybářů má totiž jiný důvod, proč vlastně k vodě na ryby chodí. Možná budete překvapeni, jak více jak 8 000 rybářů, v naší anketě, tedy hlasovalo.

Žebrové krmítko naplněné pečivem

V žebrovém krmítku skvěle drží jak větší kusy rohlíku, tak i kousky chleba. Lze pečivem naplnit a plně nahradit klasickou zakrmovací směs. I když jde o nouzové řešení, pokud nám například dojde zakrmovací směs, občas se vyplatí pečivo nasadit i místo krmné směsi jako hlavní zakrmovací složku krmení.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím