Rybářský rozcestník

Lyska černá (Fulica atra)

Lyska černá patří do řádu krátkokřídlých (Gruiformes). Je to středně velký plovavý pták široce rozšířený na velkém území Euroasie, v Indonésii, Austrálii a severní Africe. Samozřejmě žije i u nás a vůbec je hojně rozšířena po celé Evropě.

Lyska černá (Fulica atra)
LyskyLyska

Název latinsky

Fulica atra

Jiný název

Common Coot, Foulque macroule, Bläßhuhn

Rozpoznávací znaky

Je to pták dlouhý až 38 cm o váze až 600 g (samci). Má bílý zobák a čelní bílý štítek. Lyska má mohutné nohy a dlouhé tmavozelené prsty s plovacími kožními lemy. Většinu času tráví lysky na vodě. Plují pomalu a přitom kývají hlavou. Příležitostně vycházejí odpočívat a pást se na břeh. Noc přečkávají na chráněném místě mimo vodu. Z vody vylétají po dlouhém prudkém rozběhu proti větru. Často též lyska černá běží s mávajícími křídly po hladině, aniž by vzlétly. Jejich hlas je jednoslabičné vysoké „cíp" nebo mečivé „kef".

Výskyt

Lyskám vyhovují mělké vody, hustá vodní vegetace, bahnité dno a volné vodní plochy s plovoucími rostlinami. Kromě Evropy je hojně rozšířená na velkém území Euroasie, v Indonésii, Austrálii a severní Africe.

Obecně

Lyska černá žije na stojatých nebo pomalu tekoucích vodách lemovaných rákosem, ve kterém si staví hnízda. Lyskám vyhovují mělké vody, hustá vodní vegetace, bahnité dno a volné vodní plochy s plovoucími rostlinami. Na podzim se lysky shromažďují na větších nádržích s hojností potravy a zůstávají zde, dokud je tam dostatek potravy nebo dokud nezamrznou. Do Střední Evropy přilétají jedinci ze severu a z východu. Během zimy u nich vymizí stěhovací pud, když pak přijdou silné mrazy a voda zamrzá, jde mnohým ptákům o život.

Tito vodní ptáci se živí převážně výhonky, plody a kořínky vodních a pobřežních rostlin. Ovšem nepohrdnou ani hmyzem, škeble nebo plži. Některé lysky vylupují i hnízda jiných vodních ptáků. Potravu sezobávají většinou z hladiny, ale dokáží se pro ni potopit i ke dnu, v případě nutnosti až do hloubky 4 metrů, přičemž lysky, umí využít vzduch v peří k vyplavání na hladinu.

Lyska černá (Fulica atra) na hnízdě

Lyska černá (Fulica atra) na hnízdě

V  Evropě hnízdí lysky zhruba od poloviny dubna až do začátku léta. V březnu obsazují lysky opět svá místa hnízdění z předchozího roku, při tom dochází díky množství ptáků na hranicích okrsků k rozhořčeným bojům, do nichž zasahují i samice, bojují spolu mlácením křídel i kopáním nohou. Hnízdo lysek, většinou plovoucí, je zakotveno v rákosí na okraji vody, někdy pod úkrytem přitahaného rákosu, jindy nezakryté. Rodiče hlídají své hnízdo pocelou dobu hnízdění a v případě ohrožení dokáží útočit dost nekopromisně na případné vetřelce. Nebojí se zaútočit ani na mnohem větší ptáky. Některé jsou schopny napadnou i člověka, pokud by se přiblížil moc blízko k jejich hnízdu.

Zatímco samička sedí na vejcích, přenocuje sameček na vlastním pro ten účel postaveném hnízdě. Obvyklý počet bajec lysky je 7 až 10, (15). Samice na nich sedí skoro 1 měsíc. Obvykle se vyklubou všechna mláďata z vajec téhož dne. Zůstávají pak ještě jeden den v hnízdě, pak vyplouvá rodina na první výlety, navrací se ale často do hnízda, aby matka potomstvo zahřála, a ještě dlouho zde přenocují.

Nejčtenější články

Jarní chytání kaprů, aneb lov ve studené jarní vodě

Časně z jara je lov ryb o něco náročnější, než v prohřátých letních měsících. Je to logické, protože po roztátí ledu je voda, díky jarnímu tání sněhu na horách, pořád ledová. A proto jen díky znalosti chování ryb na přelomu zimy a jara lze ulovit nějakého pěkného kapříka, ale i jinou kaprovitou rybu. O všem při určité nástraze se vám na prutu může náhodou objevit i pěkný úhoř nebo okoun …

Chytání kaprů ve vodním sloupci

Cílený lov kaprů i v dalších vrstvách vody, nejen u dna a na hladině, je vlastně poměrně mladé odvětví kaprařiny, ale hlavně v letních měsících, takto chytat kapry, stojí za to vyzkoušet. Když jsem před 35 lety začínal s rybařinou, nikdy mě nenapadlo, že někdy na kapry půjdu s umělými plovoucími muškami a dalšími nástrahami, které by jste spíše čekali u rybářů chytajících s muškařským náčiním. A chytat je na dipovanou umělou hmotu? Tak to by rybářům z minulého století asi propadla spodní čelist. 🙂

Lov línů, víte, jak na ně?

Lín je krásná ryba zdržující se nejčastěji v zarostlých a bahnitých částech řek, ale i na stojatých vodách, v rybnících, na mělčinách větších vodních nádrží … prostě všude tam, kde je teplá voda a hodně zarostlé dno, ale i vodní sloupec. Miluje místa, kde se rostliny pnou vodním sloupcem ze dna až na hladinu. Kdo nemá moc rád lov v zarostlých vodách, pro toho cílený lov línů moc není. Líny lovíme spíše na jemné náčiní, slabší, ale kvalitní vlasce, které zvládnou i nějakou tu vázku. Vytáhlý lín na břehu určitě udělá radost snad každému rybáři i když to nebude zrovna obr. Ale pozor, líni mohou dorůst úctyhodných rozměrů, ale o tom až v samotném článku.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím