Rybářský rozcestník

Lyska černá (Fulica atra)

Lyska černá patří do řádu krátkokřídlých (Gruiformes). Je to středně velký, plovavý pták široce rozšířený na velkém území Euroasie, v Indonésii, Austrálii a severní Africe. Samozřejmě žije i u nás a vůbec je Laska hojně rozšířena po celé Evropě.

LyskyLyskacoot-lyskaeurasian-coot-lyska

Název latinsky

Fulica atra

Jiný název

Common Coot, Foulque macroule, Bläßhuhn

Rozpoznávací znaky

Je to pták dlouhý až 38 cm o váze až 600 g (samci). Má bílý zobák a čelní bílý štítek. Lyska má mohutné nohy a dlouhé tmavozelené prsty s plovacími kožními lemy. Většinu času tráví lysky na vodě. Plují pomalu a přitom kývají hlavou. Příležitostně vycházejí odpočívat a pást se na břeh. Noc přečkávají na chráněném místě mimo vodu. Z vody vylétají po dlouhém prudkém rozběhu proti větru. Často též lyska černá běží s mávajícími křídly po hladině, aniž by vzlétly. Jejich hlas je jednoslabičné vysoké „cíp" nebo mečivé „kef".

Výskyt

Lyskám vyhovují mělké vody, hustá vodní vegetace, bahnité dno a volné vodní plochy s plovoucími rostlinami. Kromě Evropy je hojně rozšířená na velkém území Euroasie, v Indonésii, Austrálii a severní Africe.

Obecně

Lyska černá žije na stojatých nebo pomalu tekoucích vodách lemovaných rákosem, ve kterém si staví hnízda. Lyskám vyhovují mělké vody, hustá vodní vegetace, bahnité dno a volné vodní plochy s plovoucími rostlinami. Na podzim se lysky shromažďují na větších nádržích s hojností potravy a zůstávají zde, dokud je tam dostatek potravy nebo dokud nezamrznou. Do Střední Evropy přilétají jedinci ze severu a z východu. Během zimy u nich vymizí stěhovací pud, když pak přijdou silné mrazy a voda zamrzá, jde mnohým ptákům o život.

Tito vodní ptáci se živí převážně výhonky, plody a kořínky vodních a pobřežních rostlin. Ovšem nepohrdnou ani hmyzem, škeble nebo plži. Některé lysky vylupují i hnízda jiných vodních ptáků. Potravu sezobávají většinou z hladiny, ale dokáží se pro ni potopit i ke dnu, v případě nutnosti až do hloubky 4 metrů, přičemž lysky, umí využít vzduch v peří k vyplavání na hladinu.

Lyska černá (Fulica atra) na hnízdě

Lyska černá (Fulica atra) na hnízdě

V  Evropě hnízdí lysky zhruba od poloviny dubna až do začátku léta. V březnu obsazují lysky opět svá místa hnízdění z předchozího roku, při tom dochází díky množství ptáků na hranicích okrsků k rozhořčeným bojům, do nichž zasahují i samice, bojují spolu mlácením křídel i kopáním nohou. Hnízdo lysek, většinou plovoucí, je zakotveno v rákosí na okraji vody, někdy pod úkrytem přitahaného rákosu, jindy nezakryté. Rodiče hlídají své hnízdo po celou dobu hnízdění a v případě ohrožení dokáží útočit dost nekompromisně na případné vetřelce. Nebojí se zaútočit ani na mnohem větší ptáky. Některé jsou schopny napadnou i člověka, pokud by se přiblížil moc blízko k jejich hnízdu.

Zatímco samička sedí na vejcích, přenocuje sameček na vlastním pro ten účel postaveném hnízdě. Obvyklý počet vajec lysky je 7 až 10, (15). Samice na nich sedí skoro 1 měsíc. Obvykle se vyklubou všechna mláďata z vajec téhož dne. Zůstávají pak ještě jeden den v hnízdě, pak vyplouvá rodina na první výlety, navrací se ale často do hnízda, aby matka potomstvo zahřála, a ještě dlouho zde přenocují.

Text: George, Rybářský rozcestník.cz, foto: fotky-foto.cz

Nejčtenější články

Háček v prstě, či jiné části těla, jak ho dostat ven?

Není větší nepříjemnosti u vody při chytání ryb, než když si rybář zarazí háček hluboko do prstu, či dokonce do jiné části těla. Pak je každá rada drahá, co v tu chvíli dělat. Zabalit nádobíčko a vyrazit ihned na pohotovost, nebo se pokusit háček si sám vytáhnout hned u vody? Ano, někdy si můžeme pomoci sami.

Chce se vám na rybách na velkou? Řešíte Nerudovské, kde a kam s tím? :)

Někdo by řekl, že to není žádný problém, prostě si dřepnu a je to. Ale kdo občas nechá svoji stopu v přírodě, moc dobře ví, že bez přípravy to není žádná sranda si pohodlně ulevit. Když vynechám komáry, hovada a další havěť, co má ráda bílé zadky, ani keře, rákos či traviny nám nedělají dobře, když si čupneme na nevhodné místo. To nemluvím o situacích, kdy rybaříme na místech, kde je prostě na nás ze všech stran vidět. Kde pak spočinout a v klidu si udělat to svoje?

Výroba zakrmovacího praku z petláhve

Zakrmovací prak se používá především na dopravení koulí připravených z lepivé zakrmovací směsi na lovné místo. Je to šikovná pomůcka především pro kapráře. Dá se koupit, ovšem jeho cena je, ve většině rybářských obchodů, poměrně vysoká. Přitom se dá vyrobit téměř bez nákladů, jen z toho, co najdete doma.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím