Rybářský rozcestník

Růžkatec bradavčitý (Ceratophyllum submersum)

Roste ve stojatých, i pomalu tekoucích, mezotrofních až eutrofních teplejších vodách bohatých na živiny, jak v rybnících, tůních, mrtvých říčních ramenech, ale ti v zatopených lomech, převážně však v nižších nadmořských výškách, tam, kde je tepleji. Snáší i mírně znečištěnou vodu.

Růžkatec bradavčitý (Ceratophyllum submersum)

Název latinsky

Ceratophyllum submersum

Jiný název

rožkatec pohrúžený

Rozpoznávací znaky

Tato bylina se vznáší ve vodním sloupci zakořeněná v substrátu dna. Lodyha je nepravidelně větvená, dorůstá do délky až 1,2 metrů. Listy má vidličnatě větvené, s nezřetelně zubatými jemnými úkrojky. Květy rostou jednotlivě, jsou velmi drobné, přisedlé v paždí listů.

Výskyt

Najdeme ho v celé Evropě, mimo severní části, také ve střední a jihovýchodní Asii, také v některých částech Afriky. V Česku roste nehojně v teplejších oblastech.

Obecně

Vytrvalá jednodomá vodní bylina, která se volně vznáší ve vodním sloupci, je zakořeněná v substrátu dna. V Červeném seznamu je uvedena jako ohrožený druh. Měl by se tedy chránit.

Nejčtenější články

Uzení ryb podle baštýřek

Ženy baštýřů byly mistryně na přípravu pokrmů. Jejich muži se starali o skupinu rybníků v rámci panství, později rybářského střediska. Rybářská bašta byla závětřím, kde se scházeli i ostatní baštýři, sádečtí, rybáři. Baštýřky, nebo také poněmčeně fišmajstrové, se staraly o žaludky mužů, připravovali dobrou rybí baštu do žaludku. Konzumace ryb na baštách byla nadprůměrná, než v jiných rodinách, kde se ryba na talíři objevila zřídka, nebo jen o Vánocích. Recepty, které zde vznikaly, patřily k rodinnému stříbru, předávaly se ústně, nebo rovnou na talíři. Spotřeba 20 kilogramů ryb na hlavu ročně na baštách byl průměr. Ryby se zde připravovali na mnoho způsobů a vznikaly zde opravdu nejlepší a originální recepty na jejich úpravu. Běžně se zde ryby také udily. Samotnou přípravu ryb a jejich naložení do láku zajišťovali baštýřky, samotné uzení pak většinou byla práce jejich mužů.

Legenda rybích labužníků – ježdík obecný

Tahle malá okounovitá ryba byla před 150-100 lety v kuchyni ve velké oblibě, ovšem už ne tak u rybářů při výlovech. Byla doslova postrachem, v rybnících v minulosti ježdíků bývalo tisíce a při výlovu byli všude přítomní, při brakování (přebírání ryb) pak působili rybářům jejich hřbetní ploutve hluboké, špatně hojící se rány. Pro rybáře to byl bezvýznamný škůdce, ale naši předkové si dovedli vážit každé přírodní poctivé potraviny.

Český tým vybojoval bronz na 28. Mistrovství Evropy v muškaření

Český reprezentační tým zaznamenal úspěch na 28. Mistrovství Evropy v muškaření, které hostilo Polsko. V silné konkurenci evropských týmů se naši rybáři umístili na skvělém třetím místě za domácím Polskem a Francií.