Rybářský rozcestník

Puškvorec obecný (Acorus calamus)

Vysoká aromatická bylina pocházející z Asie, u nás je to nepůvodní druh. Roste na březích rybníků, tůní i řek. Nesnáší časté kolísání vody ani silnější proud. Oddenky mají velký obsah silic a glykosidů. Tyto látky jsou využívány v lékařství, také při výrobě alkoholických nápojů. Puškvorec v poslední době ubývá a volné přírodě se vyskytuje už zřídka.

puškvorecpuškvorec

Název latinsky

Acorus calamus

Jiný název

puškvorec obyčajný, sweet flags

Rozpoznávací znaky

Až 150 cm vysoká bylina s mečovými listy. Oddenek je horizontální, málo větvený, široký až 4 cm, na řezu bílý. Listy jsou asi 2 cm široké, špičaté, často ze strany varhánkovitě zkadeřené, se středovým žebrem, měkké, zelené. Lodyha je trojhranná. Květenstvím je palice vykloněná do strany podpůrným listenem připomínajícím list. Květy jsou drobné, zelenavé, bobule červené. Celá rostlina je silně aromatická, tím se odlišuje od poněkud podobného kosatce žlutého, který nevoní, ani jeho květy. Kvete od června do července.

Výskyt

Vyskytuje se v části Evropy, také v Asii, Indii, v Severní Americe, i v jižní Africe. V Česku roste roztroušeně.

Obecně

U nás roste puškvorec na mělkých bahnitých březích rybníků a říčních ramen, v bažinách, tůních a ve vlhkých příkopech. Oddenek puškvorce je jednou z nejstarších drog. Puškvorec je pravděpodobně původní pouze v jižní Číně, již v dávných dobách byl však zavlečen do Indie, odkud se šířil dál. Na naše území byl dovezen v 16. století.

Zajímavosti

U puškvorce byl od pradávna ceněný jeho oddenek, který se využíval jako koření, nesměl chybět v domácí ořechovce.

Nejčtenější články

Ryba v české kuchyni – 7. díl

Během 18 století začínají některé rybníky mizet, majitelé je začali přeměňovat na louky, pastviny a pole. Příčinou byla především produkce sena, potom brambor a dalších plodin. Ve velkém se začínal chovat skot, seno bylo rovněž potřeba pro koně. Nezanedbatelná byla i produkce hnoje, která chovaná zvířata produkovala, používal se na hnojení polí. V roce 1791 na Českokrumlovsku vyšlo nařízení, že na každém panství se má vypustit několik rybníků a přeměnit v louky a  pole…

Vytuněná umělá kukuřice

Umělá kukuřice se dá použít samostatně nebo v kombinaci s jinými nástrahami. Především při chytání ryb vlasovou metodou, tedy s montáží s háčkem, pod který umisťujeme nástrahu, udělá kus práce. Nejen, že zůstane u háčku i přes úpornou snahu drobnějších rybek ji pozřít, ale také dokáže, v Pop Up variantě, přívěs pod háčkem přizvednout a tak nástrahy na vlasu zatraktivnit. Ne každý rybář ví, že umělé nástrahy jsou také skvělým nosičem pachové stopy…

Ryba v české kuchyni – 6. díl

Zhruba před 150 lety bylo možno ulovit na jediné české řece Labi ryby, které se v jiných řekách v Čechách nevyskytovaly. Bylo to dané tím, že Labe v helgolandském zálivu v Německu ústí do Severního moře. Mnoho mořských ryb se dostalo z moře do Labe a proto se zde náhodně lovily, viz minulý díl, lososi. Ale nejen oni! Jsou zaznamenány úlovky například labských jeseterů. Šlo o jesetera obecného – Acipenser sturio, dnes nazýván jeseter velký. Že šlo o mohutné ryby, dokládají kroniky a staré zápisy.