Rybářský rozcestník

Puškvorec obecný (Acorus calamus)

Vysoká aromatická bylina pocházející z Asie, u nás je to nepůvodní druh. Roste na březích rybníků, tůní i řek. Nesnáší časté kolísání vody ani silnější proud. Oddenky mají velký obsah silic a glykosidů. Tyto látky jsou využívány v lékařství, také při výrobě alkoholických nápojů. Puškvorec v poslední době ubývá a volné přírodě se vyskytuje už zřídka.

puškvorecpuškvorec

Název latinsky

Acorus calamus

Jiný název

puškvorec obyčajný, sweet flags

Rozpoznávací znaky

Až 150 cm vysoká bylina s mečovými listy. Oddenek je horizontální, málo větvený, široký až 4 cm, na řezu bílý. Listy jsou asi 2 cm široké, špičaté, často ze strany varhánkovitě zkadeřené, se středovým žebrem, měkké, zelené. Lodyha je trojhranná. Květenstvím je palice vykloněná do strany podpůrným listenem připomínajícím list. Květy jsou drobné, zelenavé, bobule červené. Celá rostlina je silně aromatická, tím se odlišuje od poněkud podobného kosatce žlutého, který nevoní, ani jeho květy. Kvete od června do července.

Výskyt

Vyskytuje se v části Evropy, také v Asii, Indii, v Severní Americe, i v jižní Africe. V Česku roste roztroušeně.

Obecně

U nás roste puškvorec na mělkých bahnitých březích rybníků a říčních ramen, v bažinách, tůních a ve vlhkých příkopech. Oddenek puškvorce je jednou z nejstarších drog. Puškvorec je pravděpodobně původní pouze v jižní Číně, již v dávných dobách byl však zavlečen do Indie, odkud se šířil dál. Na naše území byl dovezen v 16. století.

Zajímavosti

U puškvorce byl od pradávna ceněný jeho oddenek, který se využíval jako koření, nesměl chybět v domácí ořechovce.

Nejčtenější články

Na Lipně se našel mrtvý sumec uvázaný na drátě u pařezu

Na Lipně byl před třemi dny objeven mrtvý sumec, který měl v hubě uvázaný drát, ten se pak zachytil u kořene pařezu a sumec uhynul. Fotografie v článku ukazují jeden z důvodů, proč je zakázáno sumce, ale i jiné ryby, uvazovat za hubu….

Mladý rybář z Adamova chytil gigantického sumce. A dal mu svobodu

Bylo to v noci ze soboty na neděli. Od Mikulova se hnala bouřka. Začalo silně pršet. Dvaadvacetiletý Tomáš Rozsypal z Adamova na Blanensku se bál narovnat špičku prutu, aby do něj neudeřil blesk. Déšť ustal a voda rybníka ožila. Věřil svému úsudku a stále nahazoval na vytipované místo. Pak přišel konečně záběr. Po téměř hodinovém boji z vody pak vytáhl sumce, který měřil 238 centimetrů.

Vedro za jedinou noc zdecimovalo největší moravský rybník. Hladinu Nesytu posely tisíce zdechlin

Vedro za jedinou noc zdecimovalo největší moravský rybník. Hladinu Nesytu posely tisíce zdechlin. Několik desítek tun mrtvých ryb lemuje břehy Nesytu, o kus dál tvoří na hladině jakýsi plovoucí ostrov, v dalších částech rybníka pak vytváří mozaiku bílých břich na zelené hladině.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím