Rybářský rozcestník

Úpor kuřičkovitý (Elatine Alsinastrum)

V Česku je Úpor kuřičkovitý zařaze do kategorie kriticky ohrožených druhů a je chráněn zákonem. Pokud ho najdeme, tak většinou na opakovaně zaplavovaných místech, na bahnitých březích řek a vodních ploch, ve slepých ramenech, v mokrých dolících polí … hlavně v teplých nížinných oblastech.

Název latinsky

Elatine Alsinastrum

Jiný název

elatinka kuričkovitá

Rozpoznávací znaky

Lodyhu má úpor kuřičkovitý až 50 cm dlouhou (vzávně až 80 cm), přímou, někdy dole rozvětvenou, kořeňující. Listy má různotvaré, na ponořených rostlinách čárkovité, dlouhé až 50 mm, po 8-16 v přeslenech, nad hladinou a na obnažených půdách přisedlé, kopinaté až vejčité, vícežilové. Květiny má umístěné v paždí listů. Plodem je kulatá, 4-pouzdrová tobolka, semena rovné. Kvete většinou od června do září, někdy se ale květy objevují již koncem května.

Výskyt

V Česku roste vzácně, roztroušeně. Ve světě tento úpor roste v části Evropy, také v části Asii a Afriky.

Obecně

Tento úspor je jednoletá nebo vytrvalá rostlina vyrůstající na podmáčených, často zaplavovaných, výživných, vápenatých, písčitých bahnitých půdách, v teplých nížinných oblastech. Je to tipický druh rostoucí na obnažených plochách letněných rybníků. 

Nejčtenější články

Rybářská technika chytání – lov na položenou (tzv. na těžko)

Položená, neboli „chytání na těžko“, je oblíbená metoda chytání ryb především u dna, nebo těsně nade dnem, i když poslední dobou začíná být oblíbené chytání ve vodním sloupci, pomocí vznášejících se nástrah. Po nahození montáže se prut odloží do vidliček, rybář vypne vlasec, pak jej mírně povolí a pověsí se na něj signalizátor záběru. Jakmile ryba nasaje nástrahu a chce s ní odplavat, její pohyb se přenese přes napnutý vlasec na signalizátor a záběr se projeví jeho stoupáním, či klesáním, případně také poskakováním. Zbývá zaseknout a vytáhnout rybu, nebo také ne.

Jak ovlivňuje teplota vody život ryb a opravdu spí ryby v zimě?

Asi nejdůležitější veličinou, která bezprostředně ovlivňuje chování a biorytmus ryb, je právě teplota vody. Je dokázané, že ryby zvládají přežívat v teplotním rozmezí od -2 °C, což je hraniční teplota, pod kterou zamrzá dokonce i slaná voda, tedy moře, až do 48 °C , to je zase teplota, ve které dokáží žít některé rybky žijící ve světě v horkých pramenech. Ovšem není ryba na světě, která by dokázala přežít v celém, výše vyjmenovaném rozsahu teplot. Proto také ryby dělíme na teplomilné a studenomilné. My se ale dnes budeme bavit o rybách žijících u nás, tedy o rybách žijících v chladnější vodě.

O rybách a jejich zpracování

Ryby tvořily již od dávných dob podstatnou složku lidské výživy. Obliba a hojná spotřeba ryb u nás se udržela až do 18. století. Vzpomeňme jen na jihočeské rybníky, dílo českých rukou a českého důmyslu, které po dnes vzorně slouží.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím