Rybářský rozcestník

Potápník vroubený (Dytiscus marginalis)

Potápník vroubený je představitelem brouků z čeledi potápníkovitých a jedním z největších vodních brouků světa. Patří mezi dravce, loví přiměřeně velké živočichy a to obě jeho stádia, jak larvy, tak vykuklení brouci.

Vývojová stádia potápníka

Rozpoznávací znaky

Dospělý jedinec je velký až 3,5 cm. Svrchní stranu těla má hnědozelenou s výrazným žlutým lemem po stranách krovek a po obvodu hrudi. Spodní stranu má většinou zbarvenou do žluta. Samci mají hladké krovky, samice rýhované, rýh lze napočítat většinou deset. Samci mají na chodidlech prvního páru nohou přísavky sloužící k přidržování samice při kopulaci. Drobné přísavky jsou i na druhém páru nohou. Povrch těla potápníků je pokrytý vodu odpuzující látkou bránící promočení, také napadení řasami a plísněmi a snižuje odpor vody při jejich plavání. Při plavání si pomáhá třetím párem nohou, ty jsou pokryty dlouhými brvami, které slouží jako vesla. Jako zásobárna vzduchu slouží prostor pod krovkami. Pro nabrání vzduchu vynoří brouk konec zadečku nad hladinu. Tyto nabrání vzduchu provádí 4x až 7x za 1 hodinu.

Výskyt

V Česku žije poměrně nehojně, místy až vzácně a to ve sladkovodních nádržích, rybnících a jezerech, ale najít ho můžeme i v čistých kalužích, většinou u kraje, kde roste hojně vegetace. Ve světě je známý téměř po celé Evropě, dále žije v Asii, také v Severní Americe.

Obecně

Potápníci, tedy obě stádia, jak larvální, tak brouci jsou dravci. Živí se hmyzem, drobnými rybami, obojživelníky a dalšími vodními živočichy. Dospělí brouci také dobře létají, hlavně v noci, a dokáží se tak přemístit na poměrně velké vzdálenosti a díky tomu osídlit nová teritoira. Ke startu používají vegetaci nebo vyvýšené předměty mimo vodu, z vody vzlétnout neumějí, ovšem přistát na vodě umí. Ke vzletu si pomáhají vyprazdňováním zásobníku u konečníku, v nichž je zapáchající směsice vody a trusu. Po přistání je opět naplní, aby byli dostatečně těžcí a mohli se potopit. Příroda to uměla skvělě zařídit!

Páření probíhá z jara, kdy po oplodnění samice kladélkem nařezává stonky vodních rostlin, kam klade po jednom vajíčku. Vejce jsou až 7 mm velká. Je to zdatná máma, dokáže naklást až 1000 vajíček. Larvy se z vajíček líhnou asi po 1 měsíci. Stadium larvy trvá 5 až 6 týdnů. Larvy pak dorůstají délky až 6 cm. Larva je dravá, živí se lovem. Má výrazně trojúhelníkovitou hlavu a dlouhá šavlovitá kusadla, která umí být k ulovené kořisti nemilosrdná. Oběti tráví mimotělně tak, že skrze kanálky v kusadlech do oběti vstříknou trávicí šťávy, a natrávenou hmotu poté kusadly vysají. Na nohou má brvy napomáhající k pohybu. Na konci těla má průduchy a přívěsky, jimiž nabírá vzduch na hladině, podobně jako dospělí brouci.

A jak probíhá metamorfoza? Kuklí se v komůrce, kterou vyhrabou ve vlhké půdě na břehu. Její vyhrabání trvá okolo 24 hodin. Kukla je prohnutá kvůli minimalizaci dotykové plochy s vlhkým podkladem, což brání napadení plísněmi. Kukla je volná, takže jsou zřetelné budoucí končetiny a tykadla. Toto stadium trvá asi 2 týdny. Dospělec opouští komůrku až poté, co povrch těla ztvrdne a dostane konečnou barvu. Dospělí brouci pak přezimují.

Nejčtenější články

Jarní chytání kaprů, aneb lov ve studené jarní vodě

Časně z jara je lov ryb o něco náročnější, než v prohřátých letních měsících. Je to logické, protože po roztátí ledu je voda, díky jarnímu tání sněhu na horách, pořád ledová. A proto jen díky znalosti chování ryb na přelomu zimy a jara lze ulovit nějakého pěkného kapříka, ale i jinou kaprovitou rybu. O všem při určité nástraze se vám na prutu může náhodou objevit i pěkný úhoř nebo okoun …

Chytání kaprů ve vodním sloupci

Cílený lov kaprů i v dalších vrstvách vody, nejen u dna a na hladině, je vlastně poměrně mladé odvětví kaprařiny, ale hlavně v letních měsících, takto chytat kapry, stojí za to vyzkoušet. Když jsem před 35 lety začínal s rybařinou, nikdy mě nenapadlo, že někdy na kapry půjdu s umělými plovoucími muškami a dalšími nástrahami, které by jste spíše čekali u rybářů chytajících s muškařským náčiním. A chytat je na dipovanou umělou hmotu? Tak to by rybářům z minulého století asi propadla spodní čelist. 🙂

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím