Rybářský rozcestník

Potápník vroubený (Dytiscus marginalis)

Potápník vroubený je představitelem brouků z čeledi potápníkovitých a jedním z největších vodních brouků světa. Patří mezi dravce, loví přiměřeně velké živočichy a to obě jeho stádia, jak larvy, tak vykuklení brouci.

Vývojová stádia potápníka

Rozpoznávací znaky

Dospělý jedinec je velký až 3,5 cm. Svrchní stranu těla má hnědozelenou s výrazným žlutým lemem po stranách krovek a po obvodu hrudi. Spodní stranu má většinou zbarvenou do žluta. Samci mají hladké krovky, samice rýhované, rýh lze napočítat většinou deset. Samci mají na chodidlech prvního páru nohou přísavky sloužící k přidržování samice při kopulaci. Drobné přísavky jsou i na druhém páru nohou. Povrch těla potápníků je pokrytý vodu odpuzující látkou bránící promočení, také napadení řasami a plísněmi a snižuje odpor vody při jejich plavání. Při plavání si pomáhá třetím párem nohou, ty jsou pokryty dlouhými brvami, které slouží jako vesla. Jako zásobárna vzduchu slouží prostor pod krovkami. Pro nabrání vzduchu vynoří brouk konec zadečku nad hladinu. Tyto nabrání vzduchu provádí 4x až 7x za 1 hodinu.

Výskyt

V Česku žije poměrně nehojně, místy až vzácně a to ve sladkovodních nádržích, rybnících a jezerech, ale najít ho můžeme i v čistých kalužích, většinou u kraje, kde roste hojně vegetace. Ve světě je známý téměř po celé Evropě, dále žije v Asii, také v Severní Americe.

Obecně

Potápníci, tedy obě stádia, jak larvální, tak brouci jsou dravci. Živí se hmyzem, drobnými rybami, obojživelníky a dalšími vodními živočichy. Dospělí brouci také dobře létají, hlavně v noci, a dokáží se tak přemístit na poměrně velké vzdálenosti a díky tomu osídlit nová teritoira. Ke startu používají vegetaci nebo vyvýšené předměty mimo vodu, z vody vzlétnout neumějí, ovšem přistát na vodě umí. Ke vzletu si pomáhají vyprazdňováním zásobníku u konečníku, v nichž je zapáchající směsice vody a trusu. Po přistání je opět naplní, aby byli dostatečně těžcí a mohli se potopit. Příroda to uměla skvělě zařídit!

Páření probíhá z jara, kdy po oplodnění samice kladélkem nařezává stonky vodních rostlin, kam klade po jednom vajíčku. Vejce jsou až 7 mm velká. Je to zdatná máma, dokáže naklást až 1000 vajíček. Larvy se z vajíček líhnou asi po 1 měsíci. Stadium larvy trvá 5 až 6 týdnů. Larvy pak dorůstají délky až 6 cm. Larva je dravá, živí se lovem. Má výrazně trojúhelníkovitou hlavu a dlouhá šavlovitá kusadla, která umí být k ulovené kořisti nemilosrdná. Oběti tráví mimotělně tak, že skrze kanálky v kusadlech do oběti vstříknou trávicí šťávy, a natrávenou hmotu poté kusadly vysají. Na nohou má brvy napomáhající k pohybu. Na konci těla má průduchy a přívěsky, jimiž nabírá vzduch na hladině, podobně jako dospělí brouci.

A jak probíhá metamorfoza? Kuklí se v komůrce, kterou vyhrabou ve vlhké půdě na břehu. Její vyhrabání trvá okolo 24 hodin. Kukla je prohnutá kvůli minimalizaci dotykové plochy s vlhkým podkladem, což brání napadení plísněmi. Kukla je volná, takže jsou zřetelné budoucí končetiny a tykadla. Toto stadium trvá asi 2 týdny. Dospělec opouští komůrku až poté, co povrch těla ztvrdne a dostane konečnou barvu. Dospělí brouci pak přezimují.

Nejčtenější články

Jak zpracovat sumce

Lovem sumců se zabývám delší dobu. Rád se podělím s rybáři o mé zkušenosti, jak takový úlovek zpracovat. Ideální sumec pro kuchyňské zpracování je, podle mě, do 130 cm jeho délky. Větší kusy jsou příliš tučné a to i na uzení, ty já osobně vracím vodě. Často čtu, že sumce je potřeba, před jeho kuchyňským zpracováním celého stáhnout, což je nesmysl. A to platí i v momentě, když chci sumce vyudit. Ze sumce nejprve použiji první 40 cm za hlavou, říkám tomu sumčí svíčková, ideální část sumce na sumčí guláš, filety a nugety (kostky) na opečení a na další kuchyňskou úpravu, například na pomazánky z vařeného masa, ceviches atd. Břicho a maso z hlavy používám na polévku. Zbytek sumce s kůží nařežu na 10-15 cm velké kusy, samozřejmě jdou udělat i menší kusy, na uzení. Mnoho rybářů také neví jak sumce šetrně zabít. V tomto článku najdete můj osvědčený postup zabití sumce a rozdělení sumčího masa podle způsobu tepelné úpravy masa sumce.

Čeští handicapovaní rybáři vezou bronz z mistrovství světa!

Skvělého úspěchu dosáhl tým českých handicapovaných rybářů na Mistrovství světa v bulharském Plovdivu (14. – 15. 6.), kde získal bronzové medaile. Skončilo tak osmileté čekání na cenný kov. Český tým handicapovaných rybářů tvořili téměř výhradně členové místní organizace Kladruby u Vlašimi. Zisk medaile je o to cennější, že Češi na světovém šampionátu startovali s největšími zdravotními handicapy z všech zúčastněných týmů…

Obal na plynovou láhev o objemu 10 kg

Kdo pravidelně jezdí k vodě a používá plynové bomby ví, že především v podzimních a zimních měsících, když přituhne, je venku pod 10 °C, ale i méně, plyn zlobí, nemá takový výkon, jako v letních měsících, když je okolní teplota mnohem a mnohem vyšší. Pak se hodí bombu uchovávat v teple. Ale jak to zařídit?