Rybářský rozcestník

Potápník vroubený (Dytiscus marginalis)

Potápník vroubený je představitelem brouků z čeledi potápníkovitých a jedním z největších vodních brouků světa. Patří mezi dravce, loví přiměřeně velké živočichy a to obě jeho stádia, jak larvy, tak vykuklení brouci.

Vývojová stádia potápníka

Rozpoznávací znaky

Dospělý jedinec je velký až 3,5 cm. Svrchní stranu těla má hnědozelenou s výrazným žlutým lemem po stranách krovek a po obvodu hrudi. Spodní stranu má většinou zbarvenou do žluta. Samci mají hladké krovky, samice rýhované, rýh lze napočítat většinou deset. Samci mají na chodidlech prvního páru nohou přísavky sloužící k přidržování samice při kopulaci. Drobné přísavky jsou i na druhém páru nohou. Povrch těla potápníků je pokrytý vodu odpuzující látkou bránící promočení, také napadení řasami a plísněmi a snižuje odpor vody při jejich plavání. Při plavání si pomáhá třetím párem nohou, ty jsou pokryty dlouhými brvami, které slouží jako vesla. Jako zásobárna vzduchu slouží prostor pod krovkami. Pro nabrání vzduchu vynoří brouk konec zadečku nad hladinu. Tyto nabrání vzduchu provádí 4x až 7x za 1 hodinu.

Výskyt

V Česku žije poměrně nehojně, místy až vzácně a to ve sladkovodních nádržích, rybnících a jezerech, ale najít ho můžeme i v čistých kalužích, většinou u kraje, kde roste hojně vegetace. Ve světě je známý téměř po celé Evropě, dále žije v Asii, také v Severní Americe.

Obecně

Potápníci, tedy obě stádia, jak larvální, tak brouci jsou dravci. Živí se hmyzem, drobnými rybami, obojživelníky a dalšími vodními živočichy. Dospělí brouci také dobře létají, hlavně v noci, a dokáží se tak přemístit na poměrně velké vzdálenosti a díky tomu osídlit nová teritoira. Ke startu používají vegetaci nebo vyvýšené předměty mimo vodu, z vody vzlétnout neumějí, ovšem přistát na vodě umí. Ke vzletu si pomáhají vyprazdňováním zásobníku u konečníku, v nichž je zapáchající směsice vody a trusu. Po přistání je opět naplní, aby byli dostatečně těžcí a mohli se potopit. Příroda to uměla skvělě zařídit!

Páření probíhá z jara, kdy po oplodnění samice kladélkem nařezává stonky vodních rostlin, kam klade po jednom vajíčku. Vejce jsou až 7 mm velká. Je to zdatná máma, dokáže naklást až 1000 vajíček. Larvy se z vajíček líhnou asi po 1 měsíci. Stadium larvy trvá 5 až 6 týdnů. Larvy pak dorůstají délky až 6 cm. Larva je dravá, živí se lovem. Má výrazně trojúhelníkovitou hlavu a dlouhá šavlovitá kusadla, která umí být k ulovené kořisti nemilosrdná. Oběti tráví mimotělně tak, že skrze kanálky v kusadlech do oběti vstříknou trávicí šťávy, a natrávenou hmotu poté kusadly vysají. Na nohou má brvy napomáhající k pohybu. Na konci těla má průduchy a přívěsky, jimiž nabírá vzduch na hladině, podobně jako dospělí brouci.

A jak probíhá metamorfoza? Kuklí se v komůrce, kterou vyhrabou ve vlhké půdě na břehu. Její vyhrabání trvá okolo 24 hodin. Kukla je prohnutá kvůli minimalizaci dotykové plochy s vlhkým podkladem, což brání napadení plísněmi. Kukla je volná, takže jsou zřetelné budoucí končetiny a tykadla. Toto stadium trvá asi 2 týdny. Dospělec opouští komůrku až poté, co povrch těla ztvrdne a dostane konečnou barvu. Dospělí brouci pak přezimují.

Nejčtenější články

Změny v rybářském řádu pro rok 2019

Jako každý rok i letos tu máme výpis těch nejdůležitějších změn v rybářském řádu platných od 1.1.2019. Musím však upozornit, že ne ve všech krajích byly schváleny všechny změny doporučené Radou ČRS! Rada ČRS totiž nemá kompetenci direktivně vstupovat do výlučné pravomoci uživatele revíru a tak záleží na nich, zda schválí doporučení rady v plném znění, nebo ne.

Největší rybí obři – rybářské trofejní kusy

Dnes je mezi námi sportovními rybáři modní trend honit se za velkými trofejními kusy. Nevím, zda tuto mánii odstartoval svými dokumenty Jakub Wágner, tedy u nás v Česku, nebo zda se rybáři již v minulosti i u nás předháněli v tom, kdo chytí tu největší rybu. Já osobně si raději dobře zachytám a po extra velkých rybách zase tak neprahnu, ale poctivě řečeno, kdo by nechtěl na prutu opravdu trofejní kus? Ale začněme odjinud. Víte vůbec, jaká je ta největší ryba, co brázdí vody na naší planetě?

Chytání na feeder – úplné začátky

Coje je tedy ten feeder? Je to prut, který se používá na chytání metodou položená, tedy se závažím položeným na dně. Pruty na feeder jsou opatřeny tenkými, ohebnými signalizačními špičkami, podle kterých rybář pozná i jemné záběry. Pruty i celá tato metoda pochází z Anglie. U nás feeder tak zdomácněl, že si ho osvojily i starší rybářské ročníky, dříve chytající jen na krmítko a klasický kaprářský prut. Feeder je skvělý pro ty, co chtějí opravdu aktivně strávit čas u vody. Pro ty, co od prutu rádi odcházejí, nebo u chytání rádi podřimují, feeder rozhodně není!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím