Rybářský rozcestník

Potápník vroubený (Dytiscus marginalis)

Potápník vroubený je představitelem brouků z čeledi potápníkovitých a jedním z největších vodních brouků světa. Patří mezi dravce, loví přiměřeně velké živočichy a to obě jeho stádia, jak larvy, tak vykuklení brouci.

Vývojová stádia potápníka

Rozpoznávací znaky

Dospělý jedinec je velký až 3,5 cm. Svrchní stranu těla má hnědozelenou s výrazným žlutým lemem po stranách krovek a po obvodu hrudi. Spodní stranu má většinou zbarvenou do žluta. Samci mají hladké krovky, samice rýhované, rýh lze napočítat většinou deset. Samci mají na chodidlech prvního páru nohou přísavky sloužící k přidržování samice při kopulaci. Drobné přísavky jsou i na druhém páru nohou. Povrch těla potápníků je pokrytý vodu odpuzující látkou bránící promočení, také napadení řasami a plísněmi a snižuje odpor vody při jejich plavání. Při plavání si pomáhá třetím párem nohou, ty jsou pokryty dlouhými brvami, které slouží jako vesla. Jako zásobárna vzduchu slouží prostor pod krovkami. Pro nabrání vzduchu vynoří brouk konec zadečku nad hladinu. Tyto nabrání vzduchu provádí 4x až 7x za 1 hodinu.

Výskyt

V Česku žije poměrně nehojně, místy až vzácně a to ve sladkovodních nádržích, rybnících a jezerech, ale najít ho můžeme i v čistých kalužích, většinou u kraje, kde roste hojně vegetace. Ve světě je známý téměř po celé Evropě, dále žije v Asii, také v Severní Americe.

Obecně

Potápníci, tedy obě stádia, jak larvální, tak brouci jsou dravci. Živí se hmyzem, drobnými rybami, obojživelníky a dalšími vodními živočichy. Dospělí brouci také dobře létají, hlavně v noci, a dokáží se tak přemístit na poměrně velké vzdálenosti a díky tomu osídlit nová teritoira. Ke startu používají vegetaci nebo vyvýšené předměty mimo vodu, z vody vzlétnout neumějí, ovšem přistát na vodě umí. Ke vzletu si pomáhají vyprazdňováním zásobníku u konečníku, v nichž je zapáchající směsice vody a trusu. Po přistání je opět naplní, aby byli dostatečně těžcí a mohli se potopit. Příroda to uměla skvělě zařídit!

Páření probíhá z jara, kdy po oplodnění samice kladélkem nařezává stonky vodních rostlin, kam klade po jednom vajíčku. Vejce jsou až 7 mm velká. Je to zdatná máma, dokáže naklást až 1000 vajíček. Larvy se z vajíček líhnou asi po 1 měsíci. Stadium larvy trvá 5 až 6 týdnů. Larvy pak dorůstají délky až 6 cm. Larva je dravá, živí se lovem. Má výrazně trojúhelníkovitou hlavu a dlouhá šavlovitá kusadla, která umí být k ulovené kořisti nemilosrdná. Oběti tráví mimotělně tak, že skrze kanálky v kusadlech do oběti vstříknou trávicí šťávy, a natrávenou hmotu poté kusadly vysají. Na nohou má brvy napomáhající k pohybu. Na konci těla má průduchy a přívěsky, jimiž nabírá vzduch na hladině, podobně jako dospělí brouci.

A jak probíhá metamorfoza? Kuklí se v komůrce, kterou vyhrabou ve vlhké půdě na břehu. Její vyhrabání trvá okolo 24 hodin. Kukla je prohnutá kvůli minimalizaci dotykové plochy s vlhkým podkladem, což brání napadení plísněmi. Kukla je volná, takže jsou zřetelné budoucí končetiny a tykadla. Toto stadium trvá asi 2 týdny. Dospělec opouští komůrku až poté, co povrch těla ztvrdne a dostane konečnou barvu. Dospělí brouci pak přezimují.

Nejčtenější články

Rybářská technika chytání – lov na položenou (tzv. na těžko)

Položená, neboli „chytání na těžko“, je oblíbená metoda chytání ryb především u dna, nebo těsně nade dnem, i když poslední dobou začíná být oblíbené chytání ve vodním sloupci, pomocí vznášejících se nástrah. Po nahození montáže se prut odloží do vidliček, rybář vypne vlasec, pak jej mírně povolí a pověsí se na něj signalizátor záběru. Jakmile ryba nasaje nástrahu a chce s ní odplavat, její pohyb se přenese přes napnutý vlasec na signalizátor a záběr se projeví jeho stoupáním, či klesáním, případně také poskakováním. Zbývá zaseknout a vytáhnout rybu, nebo také ne.

Jak ovlivňuje teplota vody život ryb a opravdu spí ryby v zimě?

Asi nejdůležitější veličinou, která bezprostředně ovlivňuje chování a biorytmus ryb, je právě teplota vody. Je dokázané, že ryby zvládají přežívat v teplotním rozmezí od -2 °C, což je hraniční teplota, pod kterou zamrzá dokonce i slaná voda, tedy moře, až do 48 °C , to je zase teplota, ve které dokáží žít některé rybky žijící ve světě v horkých pramenech. Ovšem není ryba na světě, která by dokázala přežít v celém, výše vyjmenovaném rozsahu teplot. Proto také ryby dělíme na teplomilné a studenomilné. My se ale dnes budeme bavit o rybách žijících u nás, tedy o rybách žijících v chladnější vodě.

Ryby mořské, jejich dělení

Maso z mořských ryb je nejen rovnocenné maso ryb sladkovodních, ale navíc je předčí v tom, že obsahuje vedle plnohodnotných bílkovin a vitamínů také jód, a proto je pro lidský organismus velmi cenné.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím