Rybářský rozcestník

Parma obecná (Barbus barbus)

Hojně rozšířený druh především v parmovém pásmu, zasahuje i do sousedních pásem, výjimečně se přizpůsobila i podmínkám v údolních nádržích. Je oblíbenou sportovní rybou. Vnitřnosti, zejména jikry a mlíčí jsou jedovaté, zvláště v době tření. Kříží se s parmou středomořskou. Průměrná váha lovených ryb je mezi 1až 2 kg.

doba hájení od 16.března do 15.června, někde i celoročně!
zákonná míra Minimální lovná délka 40 cm
Parma obecná v akváriu
ParmaParmafish-parma21Underwaterparma-obecna-ve-vode3Barbels

Název latinsky

Barbus barbus

Jiný název

Barbel, Barbe, Mrena severná, Barbeau commun, Usač

Rozpoznávací znaky

Parma má protáhlé tělo, oválné, s dlouhým rypcem. Ústa jsou umístěná ve spodní části hlavy s masitými pysky, ve spodní části s dvěma vosky na konci rypce a dvěma vousky rostoucími po boku. Ocasní ploutev je vykrojená, často asimetrická, dolní část bývá delší jak horní. Hřbetní ploutev je mírně vykrojená. Hřbet má tmavě zelený, boky nazelenalé až nazlátlé, břicho má zbarvené do bílé do žluté. Mladé rybky mívají skvrny.

Výskyt

Parma obecná žije ve středních tocích povodí, v tekoucích vodách s častými peřejemi a tůněmi. Nemá ráda bahnité dno, spíše miluje dno pokryté kamením a balvany. Někdy se objevuje i v údolních nádržích.

Obecně

Parma je typická ryba dna, žije mezi kameny, loví a je aktivní především v noci. Loví především larvy hmyzu a měkkýšů. V době tření se shlukuje do hejn. Tření probíhá od dubny, května až do do začátku července.

Dospělá parma je v průměru velká kolem 50-60 cm, ale může dorůst délky až k 1 m a hmotnosti přes 9 kg! Jikrnačky jsou většinou větší jak mlíčňáci. Parmy se dožívají 18 let.

Příprava parma obecné v kuchyni:

Maso parmy obecné je poměrně chutné, ale má mnoho drobných, mezisvalových kůstek, a není proto ve velké oblibě. Lepší je kuchyňsky upravovat jen větší kusy. O jikrách parmy se ví, že jsou jedovaté. Jejich požití vyvolává prudkou nevolnost! Ani jiné části vnitřností by se neměli konzumovat, obsahují totiž zvýšené množství škodlivin včetně sloučenin rtuti.

Způsob lovu

Nejběžněji se parma chytá na položenou, ovšem úspěšná může být i plavaná s návnadou položenou na dně. Má ráda žížaly, larvy, nebo kus tvrdého sýra. Lze ji chytit i na mušky při muškaření, kdy rybář nechá nymfy plavat těsně nadednem. Ovšem při jemné přívlači s woblery, třpytkami nebo s malou mrtvou rybkou může být také lov parem úspěšný. Parma často po zaseknutí ujíždí proudem dolů, aby se naráz otočila a uháněla zase proti proudu. Je to bojovnice, a vytáhnout ji z vody dá někdy dost zabrat. Vyplatí se mít při chytání parem náčiní na větší ryby.

Nejčtenější články

Rybářské bajky, mýty, pověry a přísloví

No, co rybář, to nějaká pověra. Někdo jim věří, jiný ne. Ale občas si říkám, že na každém šprochu je pravdy trochu! 🙂 A tak jsem je začal sbírat.

Chov a skladování žížal

Dnes se dají koupit žížalky, či i jiné živé rybí nástrahy, ve specializovaných obchodech, ale leze to dost do peněz. Pak máme další možnosti, jak my rybáři přijít k žížalám. Buď si je pracně nakopeme venku na zahradě, což může být dost zdlouhavé a za sucha či mrazu marný boj, nebo můžeme žížalám vytvořit ideální podmínky a vypěstovat si je doma ve sklepě, nebo na zahradě.

Výroba závaží z kamene

Někdo se snaží celou montáž co nejvíce zneviditelnit ve vodě. Jiný zase používá klipsy na odhození zátěže při záseku, kdy je opravdu vhodné a také lacinější nechat ve vodě kus kamene, než zátěž olověnou. O šetrnosti k přírodě nemluvě! Ostatní chtějí třeba jen ušetřit. Vyrobte si tedy, za dlouhých zimních večerů, šetrné závaží z kousku drátu a kamene, v létě se jistě, tyto náhražky olova, budou hodit.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím