Ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus)
28.12.2015 • Rybářský rozcestník.cz
V parmovém pásmu vytváří početná hejna. Její kladný hospodářský význam je dán tím, že zhodnocuje produkci řas, sinic a rozsivek. Sportovními rybáři je též oblíbená. Je křížena s ploticí. Průměrná váha lovených ryb mezi 0,3 až 0,4 kg. Byly chyceny kusy 2 až 3 kg těžké!
doba hájení
od 16. března do 15. června
zákonná míra
Minimální lovná delka 25 cm
Ostroretka stěhovavá ve svém živlu
Název latinsky
Chondrostoma nasus
Jiný název
Nase, Nase Carp, Podustva severná, Podust
Rozpoznávací znaky
Má krásné tělo přizpůsobené k pohybu v proudné vodě. Je štíhlé, protáhlé, pokryté středně velkými šupinami. V menší hlavě má posazená ústa ve spodní části s rohovitými rty. Poměrně velké oko je posazené více k tlamě, nahoře těsně nad pomyslně protáhlou boční čarou. Kromě hřbetní ploutve má ploutve zbarvené do červena. Zadní ploutev je výrazně vykrojená, spíše černo-červená. Hřbet ryby je zbarven do tmavo-šeda, boky jsou pak zbarvené stříbřitě-bíle. Od podoustve říční ji rozeznáme díky řitní ploutvi, kterou má kratší, než podoustev (podoustev má 17 až 22 paprsků, ostroretka jen 9 až 12 paprsků), ocasní ploutev má ukončenou špičkami, zatím co podoustev má koce ocasní ploutve zakulacené. Také je rozdíl ve stavbě těla, kdy ostroretka má tělo protáhlejší a méně zavalité, než podoustev.
Výskyt
Ostroretka obývá především střední a horní úseky našich řek, žije hlavně v lipanovém a parmovém pásmu. Má ráda místa, kde se setkává proudná voda s hlubokými tůněmi, peřeje se dnem kamenitým, porostlým řasami.
Obecně
Ostroretky jsou velmi pohyblivé hejnové ryby, které až několikrát denně mění místo pobytu. Seškrabují svými k tomu přizpůsobenými pysky nánosy řas na kamenech, vytváří tak typické rýhy, podle kterých se pozná, že tam žijí. Také je lze zahlédnou, díky lesklým bokům, právě při hodování na kamenech. Kromě řas pojídá i larvy hmyzu. V chovných rybnících si ale klidně pochutná i na strouhance, pečivu, šrotu si krmných granulích.
Ostroretka dorůstá délka až 50 cm, váží vzácně až 2 kg. Většinou však narazíme na menší kusy měřící pod 40 cm a vážíce méně jak 1 kg. Dožívá se až 18 let.
Ostroretky se třou od března do května, několik stovek metrů, ale i několik kilometrů proti proudu, kde žijí, většinou dost bouřlivě ve větším skupinách. Jikry se pak přilepují na dno trdliště, které bývá většinou štěrkové nebo kamenné. Hlavně u samců se na hlavě při tření objevuje třecí vyrážka.
Zpracování ostroretky v kuchyni:
Maso ostroretky je poměrně chutné a hodí se pro různé kuchyňské úpravy. Zajímavou zvláštností této ryby je černá výstelka dutiny břišní (zvláště ve tření), což již mnohé rybáře od jídla odradilo. Jde však pouze o místní nashromáždění černého barviva (pigmentu), a ne o jev chorobný. Na chuť masa to vliv nemá!
Způsob lovu
Ostroretku lovíme především s lehkou výbavou buď na splávek, nebo na položenou. Nástraha by měla být položená na dně. Má ráda masné červy, malé žížalky, larvy, ale také těsto nebo uvařené kroupy. Je dobré vnadit a sekat ihned po krátkém potopení splávku.
