Tato montáž je vhodná především do proudné vody všude tam, kde nelze použít loďku. Dá se s ní dobře nahodit a v průběhu lovu akčně měnit místo nastražení díky proudu. Před samotným chytáním je ale třeba znát hloubku lovného místa a podle toho nastavit délku montáže od kačenky (splávku) k poslednímu háčku, tedy přesněji, až k nástraze.
Jde o pěměrně jednoduchou montáž na sumce. Na kmenový vlasec navlékneme stoper, pak splávek, který buď protáhneme středen, nebo ho můžeme navléci za spodní očko (podobně jako angličák), pak dáme další stoper, olovo. Nakonec kmenovou šňůru ukončíme obratlíkem s karabinkou, na kterou zavěsíme nastraženou rybku s trojháčkem, nebo trojháčky.
Samostatnou disciplínou je změření hloubky lovného místa! Pak pomocí stoperu nastavíme délku šňůry pod kačenkou tak, aby nástraha plavala cca 50 -100 cm nadednem. Někteří rybáři naopak nastavují montáž tak, aby ryba byla jen kousek pod hladinou. Je to spíše na zkušenostech rybářů a také na tlaku vzduchu a počasí. Někdy sumci jezdí pod hladinou, jindy se drží u dna!
Touto montáží dokážeme nahodit dost daleko od břehu. Musíme ovšem nahazovat bokem a co nejméně razantně. Také se snažíme držet rybku jen těsně nad vodou i tak dostane pořádnou ránu o vodní hladinu. Rozhodně to není moc šetrný způsob nastražení! Pokud tedy máte možnost zavést nástrahu na lovné místo, je to rozhodně lepší řešení. Po nahození povolíme kmenovou šňůru a snažíme se kačenku s rybkou dostat 10 i více metrů od zátěže na dně. Díky tomu, že je zátěž průběžná, to jde docela dobře, záleží také na síle proudu. Důvod, proč splávek nastražujeme dále od olova je jasný, mění se nám úhel stoupání kmenové šňůry a tak zajistíme, že se nám nástražní rybka nezamotá do kmenové šnůry. Prut zajistíme na břehu kolmo k nebi, jako číhátko použijeme rolničky. Jakmile se kačena potopí, špička rozkmitá, případně i ohne, rolničky začnou cinkat, je čas razatně seknout. Seká se opakovaně, aby háčky důkladně zajely do tlamy sumce …