Rybářský rozcestník

Víte co dělají někteří rybáři když ryby neberou? Jdou na houby!

Ve vedrech po deštích se nám tento týden moc nevedlo, ryby nespolupracovali. Občas sice přišel nějaký kapřík, cejn či plotice. Dokonce jsme nachytali několik podouství, ale větší kapr, nebo sumec ne a ne si všimnout našich dobrot, co jsme máčeli ve vodě. A tak můj parťák, při venčení Sárinky, naší hlídačky, prošel křoví a zarostlé houští kolem našeho tábora…

smaženýúlovekúlovekúlovek

Už podle nadpisu si každý domyslí, že hledal houby. Tedy hledal, nakonec se ukázalo, že o ně spíše zakopával. Našel pár pěkných vatovců, tedy někdo je zná pod názvem pýchavky. Některé byly už skrz naskrz prožrané slimáky, ale mnoho z nich bylo krásných, čerstvých, skvělých na kuchyňské zpracování.

Jeden z úlovků vatovce, měl přes 75 cm! 🙂

Kdo nezná, vatovce stačí je nakrájet na silnější plátky, tak 1,5-2 cm silné, oříznout jejich silnou nepoživatelnou slupku, pak je obalit v klasickém trojobalu, tedy v mouce, rozšlehaném vejci případně nastaveném mlékem a ve strouhance. Kdo chce, může do mouky přidat sladkou či pálivou mletou papriku, také mouku okořenit pepřem. Vejce je dobré také mírně osolit. Po obalení smažíme ve větším množství dobře rozpáleného oleje, nebo na sádle, jak kdo má rád a co má zrovna u vody po ruce! 🙂

Řízky z vatovce jsou prostě boží!…

S vařenými brambory nebo čerstvým pečivem je to úžasná delikatesa. Nejlepší je smažené vatovce jíst teplé, ale chutnají skvěle i prochladlé, ale nejlépe ten den, co je usmažíte. Další den už to není ono!

Další úlovky vatovce…

Více o vatovcích najdete na našem dalším webu zde:

Recepty na vatovce (pýchavku):

Nejčtenější články

Uzení ryb podle baštýřek

Ženy baštýřů byly mistryně na přípravu pokrmů. Jejich muži se starali o skupinu rybníků v rámci panství, později rybářského střediska. Rybářská bašta byla závětřím, kde se scházeli i ostatní baštýři, sádečtí, rybáři. Baštýřky, nebo také poněmčeně fišmajstrové, se staraly o žaludky mužů, připravovali dobrou rybí baštu do žaludku. Konzumace ryb na baštách byla nadprůměrná, než v jiných rodinách, kde se ryba na talíři objevila zřídka, nebo jen o Vánocích. Recepty, které zde vznikaly, patřily k rodinnému stříbru, předávaly se ústně, nebo rovnou na talíři. Spotřeba 20 kilogramů ryb na hlavu ročně na baštách byl průměr. Ryby se zde připravovali na mnoho způsobů a vznikaly zde opravdu nejlepší a originální recepty na jejich úpravu. Běžně se zde ryby také udily. Samotnou přípravu ryb a jejich naložení do láku zajišťovali baštýřky, samotné uzení pak většinou byla práce jejich mužů.

Legenda rybích labužníků – ježdík obecný

Tahle malá okounovitá ryba byla před 150-100 lety v kuchyni ve velké oblibě, ovšem už ne tak u rybářů při výlovech. Byla doslova postrachem, v rybnících v minulosti ježdíků bývalo tisíce a při výlovu byli všude přítomní, při brakování (přebírání ryb) pak působili rybářům jejich hřbetní ploutve hluboké, špatně hojící se rány. Pro rybáře to byl bezvýznamný škůdce, ale naši předkové si dovedli vážit každé přírodní poctivé potraviny.

Český tým vybojoval bronz na 28. Mistrovství Evropy v muškaření

Český reprezentační tým zaznamenal úspěch na 28. Mistrovství Evropy v muškaření, které hostilo Polsko. V silné konkurenci evropských týmů se naši rybáři umístili na skvělém třetím místě za domácím Polskem a Francií.