Rybářský rozcestník

V ČRS si krajské organizace dělají, co chtějí

Je to smutné, ale i když vedení ČRS něco schválí, neznamená to, že krajské organizace tyto změny musí převzít a řídit se nimi. A tak běžný rybář v Česku si zachytá ryby podle jiných pravidel například ve Středočeském kraji a podle jiných v kraji Západočeském. Je to tak správně?

Jako by nestačilo, že v Česku fungují dva samostatné svazy. Český rybářský svaz a Moravský rybářský svaz. Na tak malou republiku, jakou je ta naše, je to dost nelogické uspořádání. Ovšem „Kocourkov“ pokračuje! Ukazuje se totiž, že v ČRS jsou nastavené vnitřní stanovy a schvalovací procesy tak, že si kraje s navrženými nařízeními a předpisy vedení ČRS vlastně nemusí dělat velkou hlavu. Prostě je ignorují a schválí si vše podle sebe. Je to opravdu tak?

Nejsem právník, proto mé výše uvedené informace berte s rezervou. Ale vzhledem k současné situaci, kdy vedení ČRS schválilo některé změny pravidel při lovu ryb, například úplný zákaz tzv. „srkaček“ na všech revírech ČRS a Západočeši toto ignorují a od nového roku si dál budou legálně chytat i s tak kontroverzní montáží, jako je srkačka, pak se mě zdá, že mám pravdu a v ČRS si kraje mohou dělat, co chtějí, například ignorovat nastavená nová pravidla vedeném ČRS.

Možná je to jen tím, že Rada ČRS nemá kompetenci direktivně vstupovat do výlučné pravomoci uživatele revíru a tak je vlastně tak trochu bezzubá. Může navrhovat, co chce, ale pokud se to nelíbí uživatelům revírů, mohou tyto návrhy úplně ignorovat.

Osobně mě připadá možnost krajů ignorovat rozhodnutí vrcholných orgánů ČRS jako poněkud nešťastné. Před volbami všichni kandidáti na post předsedy ČRS měli ve svých volebních programech myšlenky sjednocení ČRS, zjednodušení a jednotná pravidla pro celý ČRS. Ovšem zatím se děje pravý opak. Po 1.1.2019 v pravidlech napříč celou republikou bude ještě větší chaos, než doposud. Nejen, že se nezruší dodatky v rybářských řádech jednotlivých krajů, ale ještě více změn v nich naopak bude zakotveno.

Nepřehlednost rybářského řádu, nejednotnost pravidel v jednotlivých krajích, zbytečné zákazy v řádu a velké pravomoce rybářské stráže, to vše spěje k dalším excesům a možnosti šikanovat slušné rybáře, především pak k odlivu rybářů do soukromých revírů a postupnému úpadku ČRS. Spěje Český rybářský svaz ke svému konci?

Uvidíme, co bude dál, jestli nové vedení ČRS začne reformovat svaz, jeho předpisy, iniciuje změny v legislativě ve prospěch jednotnosti celého rybářského svazu, nebo zda se naopak celý svaz v budoucnu pozvolna rozhádá a rozpadne a za pár let úplně skončí v propadlišti dějin.

Nejhorší na tom všem je, že nejvíce trpí běžní, slušní rybáři, kteří často ani nevědí, že něco nevědomky porušují. Právě dodatky v řádu, ale také na internetu vyhlášené změny pravidel pro konkrétní revíry, v rybářských pravidlech dělají opravdu velký chaos. Aby český rybář před příchodem na revír nejdříve absolvoval minimálně kurz právního minima, pak týden studia daného revíru a pak se teprve vydal na svazový revír chytat! A to je podle mě špatně.

Nejčtenější články

Chytáme štiky – vhodné rybolovné techniky

Jak asi každý rybář ví, štika je v českých vodách hned po sumci druhá největší ryba dorůstající délky hodně přes 1 metr. Vážit pak může až ke 35 kg. Ovšem průměrná lovná délka v Česku je jen někde kolem 40 až 70 cm, o váze ryb sotva několika kilogramů. Je to predátor a zdravotní policie v jednom. Ráda totiž loví zraněné a nemocné ryby, nepohrdne ale ani mrtvou rybkou, drobnými hlodavci či mláďaty ptáků. A jak tedy na štiky? Využít můžeme hned několik metod. Chytáme je na plavanou, položenou, nebo také vláčením. Ovšem jde to i na mušku s muškařským náčiním!

Tyrolské dřívko, jeho použití

Tyrolské dřívko se používá především při vláčení, kdy má za úkol nadzvedávat nástrahu ode dna, díky čemuž se méně vázne. Dřívko při pohybu rozviřuje dno, což často také vyprovokuje dravce k útoku. Metodou vláčení s tyrolským dřívkem cíleně lovíme štiky, candáty, sumce, jelce tlouště a okouny. Podle velikosti nástražní rybky, hloubky lovného místa a síly toku pak volíme velikost tyrolského dřívka a také samotnou montáž.

Rybí pásma, aneb je dobré vědět, co nám plave pod nohama

Vodní toky jsou poměrně dost charakteristické v mnoha aspektech. Pokud je zkoumáme, sledujeme u nich různé, například to, zda protékají přirozenou krajinou, nebo regulovaným korytem, také hodnotíme jejich šíři, či členitost … Další důležitou roli hraje hloubka toku, síla proudu, typ dna, od toho všeho se právě odvíjí okysličení vody, teplota vody apod. A podobné je to i u vod stojatých. Ty mají také své charakteristické rysy. A právě charakteristika toku nebo nádrže má vliv na druhy živočichů a také ryb, které v daném pásmu žijí.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím