Rybářský rozcestník

Uzení sumce – foto postup

Sumec má chutné tučné maso s malým podílem kostí. K uzení jsou nejvhodnější kusy do 120 cm, starší kusy sumce mívají příliš tučné maso, nejtučnější je pak jejich ocas …

Vykuchaného a omytého sumce naporcujeme zhruba na 15 cm velké kusy, páteř je tvrdá, silná, maso tedy nařízneme k páteři a přesekneme sekáčkem s nožem, je to dost pracné.

Naporcované kusy naložíme do láku, solení na sucho se hodí spíše pro menší ryby jako cejny, pstruhy atd. Lák připravíme svařením 5 l vody, spolu s 0,8 kg soli a 0,1 kg cukru, podle vlastního uvážení můžeme ještě okořenit cibulí, česnekem, citronovou šťávou či bylinkami. Po vychladnutí nálev nalijeme na naporcované maso.

uzeny-sumec1

Maso necháme v láku minimálně 8 hodin, u větších kusů klidně 12 hodin. Naložené maso vyjmeme z nálevu, osušíme a vyvážeme důkladně potravinářským provázkem, podobně jak se váže balík na poštu, zakončíme ale očkem pro zavěšení háčku. Vyvázané kusy masa pověsíme s háčky na tyčky do vyhřáté udírny.

uzeny-sumec2

Zpočátku topíme více suchým dřevem, které dává málo kouře, ale menší plamen, aby kusy rybího masa rychle oschly. Používáme bukové dřevo nebo švestku, třešeň lze i kombinovat. Postupně zvedáme teplotu kolem 90-100 °C, kterou udržuje zhruba 1 hodinu, aby se svalovina propekla ve všech vrstvách. Když se kůže začíná lesknout, přidáváme mokré dřevo pro vytvoření kouře, máme –li dřevo suché, stačí pár kusů namočit na chvíli do kýble z vodou a mokré přiložit na topeniště. Udíme teplým kouřem zhruba při 60-80 °C, podle velikostí balíčků rybího masa, zhruba 3-5 hodiny. Správně vyuzený sumec musí být křehký, maso se odděluje od páteře, povrch je suchý, vybarvený do hněda a maso ztratilo syrovou chuť.

uzeny-sumec3

Takto vyuzený sumec má omezenou trvanlivost, konzumujeme teplé nebo studené. Přebytky je možné uložit na několik dnů do lednice, ovšem dobře zabalené v uzavřených nádobách nebo sáčkách, aby nenačichly kouřem ostatní potraviny v lednici.

uzeny-sumec4

Text i foto: D. Marounek

Nejčtenější články

Rybářské bajky, mýty, pověry a přísloví

No, co rybář, to nějaká pověra. Někdo jim věří, jiný ne. Ale občas si říkám, že na každém šprochu je pravdy trochu! 🙂 A tak jsem je začal sbírat.

Chov a skladování žížal

Dnes se dají koupit žížalky, či i jiné živé rybí nástrahy, ve specializovaných obchodech, ale leze to dost do peněz. Pak máme další možnosti, jak my rybáři přijít k žížalám. Buď si je pracně nakopeme venku na zahradě, což může být dost zdlouhavé a za sucha či mrazu marný boj, nebo můžeme žížalám vytvořit ideální podmínky a vypěstovat si je doma ve sklepě, nebo na zahradě.

Výroba závaží z kamene

Někdo se snaží celou montáž co nejvíce zneviditelnit ve vodě. Jiný zase používá klipsy na odhození zátěže při záseku, kdy je opravdu vhodné a také lacinější nechat ve vodě kus kamene, než zátěž olověnou. O šetrnosti k přírodě nemluvě! Ostatní chtějí třeba jen ušetřit. Vyrobte si tedy, za dlouhých zimních večerů, šetrné závaží z kousku drátu a kamene, v létě se jistě, tyto náhražky olova, budou hodit.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím