Mé nejoblíbenější domácí těsto na ryby. Je vyrobené jen z máčených střídek chleba, pudinkového prášku a strouhanky, nebo nějakého sypkého posilovače a vody. Skvělá nástraha na kaprovité ryby jak do studené, tak teplé vody.
1 náročnost
15 minut
Chlebové těsto - hotová hmota
5 ks plátků chleba zbavených kůrky
1 sáček pudinkový prášek
voda
strouhanka nebo nějaký sypký posilovač
Příprava
Do misky vložíme plátky chleba tak, aby se co nejméně překrývaly, zalijeme je vodou, pečivo necháme malou chvíli nasáknout
Plátky chleba vytáhneme, vymačkáme z nich vodu, také vylijeme vodu z misky, chleba do misky vrátíme
Přidáme strouhanku a pudink, mícháme, vznikne nám těsto, které buď zvlhčíme, nebo naopak doplníme o strouhanku, aby mělo ideální konzistenci.
Toto těsto využíváme především na obalování nástrah napíchnutých na háčku, nebo také pověšené pod háčkem, při chytání vlasovou metodou, tedy na peletky nebo boilies. Obalovací těsta a pasty se využívají na podporu nástrah, na jejich zatraktivnění a to za tím účelem, aby ryby nástrahu rychleji nalezly.
V obchodech se dají koupit různé druhy boilies od mnoha výrobců. Mají ovšem jedno společné, většinou jsou dost drahé a ani nevíme, co v těch kuličkách vlastně je, jestli samé dobroty, nebo i nějaký popel, hlína či jiné příměsi, které tam vlastně vůbec nepatří. U toho domácího bolies víme přesně, co si tam dáte. Kromě toho právě výroba bolies podle této receptůry je velmi jednoduchá, takže ji zvládne každý, jen trochu zručný, rybář.
Doma vyrobené větší pelety s přichutí po játrech, česneku a další surovinách. Osvědčená receptůra na chytání sumců! Pozor, součástí tohoto receptu je i sdílené video z You Tube s návodem a ukázkou samotné výroby pelet na sumce!
Ženy baštýřů byly mistryně na přípravu pokrmů. Jejich muži se starali o skupinu rybníků v rámci panství, později rybářského střediska. Rybářská bašta byla závětřím, kde se scházeli i ostatní baštýři, sádečtí, rybáři. Baštýřky, nebo také poněmčeně fišmajstrové, se staraly o žaludky mužů, připravovali dobrou rybí baštu do žaludku. Konzumace ryb na baštách byla nadprůměrná, než v jiných rodinách, kde se ryba na talíři objevila zřídka, nebo jen o Vánocích. Recepty, které zde vznikaly, patřily k rodinnému stříbru, předávaly se ústně, nebo rovnou na talíři. Spotřeba 20 kilogramů ryb na hlavu ročně na baštách byl průměr. Ryby se zde připravovali na mnoho způsobů a vznikaly zde opravdu nejlepší a originální recepty na jejich úpravu. Běžně se zde ryby také udily. Samotnou přípravu ryb a jejich naložení do láku zajišťovali baštýřky, samotné uzení pak většinou byla práce jejich mužů.
Tahle malá okounovitá ryba byla před 150-100 lety v kuchyni ve velké oblibě, ovšem už ne tak u rybářů při výlovech. Byla doslova postrachem, v rybnících v minulosti ježdíků bývalo tisíce a při výlovu byli všude přítomní, při brakování (přebírání ryb) pak působili rybářům jejich hřbetní ploutve hluboké, špatně hojící se rány. Pro rybáře to byl bezvýznamný škůdce, ale naši předkové si dovedli vážit každé přírodní poctivé potraviny.
Český reprezentační tým zaznamenal úspěch na 28. Mistrovství Evropy v muškaření, které hostilo Polsko. V silné konkurenci evropských týmů se naši rybáři umístili na skvělém třetím místě za domácím Polskem a Francií.