Rybářský rozcestník

Chytání sumců na trhací bójkou

Tato metoda je mezi staršími rybáři – sumcaři notoricky známá, ale nových rybářů stále každý rok přibývá a zvětšuje se i počet těch, co chtějí zkusit ulovit u nás žijící největší rybu, tedy sumce. V tomto článku si tak povíme základy metody chytání sumců na trhací bójku, ale zmíníme se i o úskalích, s kterými se můžete při této lovné technice setkat.

Sumec - úvodní foto

Základní popis lovné metody:

Při této metodě ukotvujeme nástražní rybku pod splávekem (kačenkou), která je ukotvená pomocí trhacího vlasce a bójky na daném lovném místě. Při některých montážích je pak tato kačenka úplně odstraněna, stejně tak bójku lze nahradit například větví trčící nad vodou. Při záběru pak sumec často utrhne trhací šňůru, nebo pokud ne, ji musí rybář utrhnout díky prudkému zaseknutí. Pokud je montáž propojená s bójkou, ta zůstává na lovném místě i s kotvícím závažím, zato splávek rybář stahuje i s rybou.

A máme tu hned dva problémy! Za prvé bójku je potřeba nejprve zavést lodí na lovné místo, ukotvit velkou zátěží a potom, po chytání ji opět vylovit. Takže když končíte s lovem o půlnoci, jak je stanoveno na většině našich svazových vodách, musíme bójku podle řádu ještě v noci vytáhnout a na začátku dne, tedy v létě po čtvrté hodině ji opět zavést. Upozorňuji, že někde bójky ve vodě přes nc rybářská stráž toleruje, někde ale bohužel trvá na jejich vytažení, hned po ukončení lovu. Po tmě to pak někdy bývá pěkný horor, vytahovat bójky z vody.

A druhý problém? Na některých revírech je zakázané vnadit nebo zavážet lovné místo pomocí loděk. Na těchto revírech já raději využívám chytání na podvodní splávky, nebo chytání na tyčovou bójku, kdy závaží lze nahodit až 80 metrů přes pomocný prut a pak na lovné místo bójku dopravit přes pomocný vlasec. Při chytání na podvodní splávky pak vše odpadá, protože nahazujeme celou montáž i s kotvícím olovem, které pak také většinou bez problémů dokážeme vytáhnout z vody.

Ale nyní si povídáme o chytání sumců na bójku, tak se vraťme k tématu. Pokud můžeme použít loďku na zavážení, hurá, jdeme na to. Nejprve si musíme zavést bójku s kotevním závažím na předpokládané místo lovu, vyměřit si hloubku pod sebou a podle toho nastavit délku kotvícího lanka, k naměřené délce pak většinou přidáváme asi 10 až 15 % délky na víc.

Chytání sumců pomocí bójky, tzv. na trhačku

Chytání sumců pomocí bójky, tzv. na trhačku

  1. prut vhodný na chytání na trhačku (od 2,4 až 3,2 metru, tak 500 až 1000 g) s robusním navijákem vhodným na chytání velkých ryb
  2. kmenová šňůra (40 až 100 kg), návin nejméně 200 metrů, ale raději více
  3. splávek (150 až 500 g)
  4. stoper, neboli zarážka
  5. zátěž – olovo (100 až 300 g)
  6. chránič uzlu (stoper)
  7. karabinka s obratlíkem (nosnost 50 až 100 kg)
  8. návazec s háčky a nastrženou rybkou (nejčastěji 2 až 3 trojháčky, nástražní ryba velká od 15 do 40 cm)
  9. trhací vlasec (většinou 20 až 25 mm)
  10. karabinka na pomocném splávku
  11. pomocný splávek na pomocné šňůře (nemusí být)
  12. kotevní bójka
  13. kotevní šňůra
  14. kotvící zátež

K umístěné bójce, nejlépe pomocí karabinky, připneme celou sestavu se splávkem a nástražní rybkou, splávek s rybou dáme do vody, vypneme vlasec a můžeme se těšit na záběr. Prut by měl být při metodě na trhačku, postavený kolmo v zemi, pokud možno umístěný v kvalitním stojanu.

A máme tu další problém. Už jsem zažil, že člen rybářské stráže trval na tom, abychom prut měli na lodi a až po doplutí lodí ke břehu ho nasunuli do stojanu a vypli, přižemž měl velký problém ve chvíli, kdy druhý rybář, který měl nahozené oba pruty pomáhal s vypnutím celé sestavy na břehu, což se běžně dělá! Tvrdil, že tento rybář chytá v tu chvíli na 3 pruty! A stejně tak pokud jsem zavážel druhý prut, tvrdil, že porušuji rybářský řád, protože jsem se v tu chvíli vzdálil od nahozeného prutu! Upozorňuji, že obojí se běžně dělá. Takže pokud narazíte na velmi iniciativní rybářskou stráž, může z toho být pěkně horká chvíle u vody. Já tyto situace nesnáším, chodím si k vodě odpočinout a ne hádat, ale občas se to i u vody pěkně semele. Myslím, že některé ustanovení rybářského řádu jsou již přežité a měli by se změnit a také si myslím, že by rybářská stráž měla jít spíše po masařích, pytlácích a nás slušné rybáře nechat být!

Ale už jsem zase odbočil! Pojďme se podívat, jak poznat vlastně záběr při chytání touto metodou. Většina rybářů umisťuje na špičku prutu rolničku, ta signalizuje záběr prudkým zacinkáním. V noci se pak ještě na konec prutu přidává chemické světýlko. Já nemám to cinkání u vody moc rád, zvláště, pokud je na konci větší divoká ryba, která s rolničkou cinká a cinká … pak je třeba prut ještě více došponovat, nebo rolničku nahradit například hlásičem záběru … mě to tak funguje, hlásič nastavuji jen na velké záběry a tak mám klid … stejně se vyplatí sledovat splávek, který při záběru buď prudce pozkočí nebo se i celý potopí, pak je třeba rychlý úprk k prutu a tzv. trojté zaseknutí, tedy prudce třikrát zaseknou, aby se háčky zakously do plechové huby sumce co nejhlouběji. Ovšem pozor, před zásekem je třeba dotáhnout naviják, který musí být mírně povolený, aby nám sumec při opravdu velkém záběru prut nevytáhl z držáku, nezlomil, nebo aby se nám při záběru nepřetrhla kmenová šňůra.

Dva pruty navázané tzv. "na trhačku" bez splávku

Dva pruty navázané tzv. „na trhačku“ bez splávku

  1. kmenová šňůra (50 g až 100 g)
  2. trhací vlasce (18 g až 25 g)
  3. pokračování kmenového vlasce, trhací šňůra se zavazuje pomocí očka vytvořeného na kmenovém vlasci (nad rybu lze ještě přidat olůvko, aby se rybka držela ve vodním sloupci a neplavala k hladině)

A s čím tedy chytáme? Pruty, navijáky … rybářské šňůry vhodné k chytání sumců na bójku

Vhodná délka prutu na trhačku je 2,70 až 3,30, ovšem záleží také na velikosti rybáře. Prut by měl mít nosnost 500 až 1000 kg. Na našich vodách to bohatě postačí. Navijáky používám co nejednoduší, velké klasické, bez zpětného chodu, bojových brzd a dalších blbostí! Sumce je třeba zaseknout a nepustit, držet a přitahovat ke břehu. Zde vás podrží opravdu kvalitní naviják, ale s jednoduchou konstrukcí, který vydrží opravdu velké pnutí.

Chytání sumců na trhací bójkou - nastražené pruty

Chytání sumců na trhací bójkou – nastražené pruty

Další, asi nejdůležitější věcí pro lov sumců je kmenová šňůra. Na té rozhodně nešetřete! V našich vodách postačí s nosnostní od 50 do 100 kg. Pokud budete s prutem jen zavážet lodí, nevadí vám větší průněr ryxbářských šňůr, pokud budet s prutem chtít chyta i jinou metodou, například s podvodním splávkem a budete na revíru, kde se nesmí zavážet, pak volte rohodně slabší průněr, kolem těch 50 kg.

A jaký splávek? Nekdo má rád splávky menší, dává také menší nástražnou rybku, jiný dává naopak nástrahy větší, pak i splávek, tedy slangově kačena musí být větší. Obvykle se při chytání sumců natrhačku dávají splávky velké 200 až 300 g, pod ně pak vyvažovací závaží od 100 g. Opravdu záleží na velikosti nástražné ryby, ale také na proudu v lovném místě, čím větší proud, tím by mělo být větší závaží. Splávky jsou pak různých tvarů, některé jsou duté, kterými prochází kmenový vlasec, nebo návazec sestavy, to jsou tzv. průběžné splávky, jiné mají boční vedení, mino tělo splávku. Který použít je na zkušenostech, každý má to svoje pro a proti. Ovšem ty průběžné se méně zamotávají a hodí se spíše do proudnější vody, na klidnou je to asi jedno.

Pokud se bavíme o splávku, musíme se zmínit o zarážce, protože u splávku je třeba po nastavení hloubky nástrahy vytvořit pevnou zarážku, která nepustí nástahu hlouběji. Zarážky se dělají různé, ale asi nejšikovnější je zarážka ze ztraceného uzlu, do kterého se vloží kousek klacku, nebo třeba v noci chemícké světélko.

Ztracený uzel vhodný na zajištění zarážky nad splávek

Ztracený uzel vhodný na zajištění zarážky nad splávek

Postup:

  1. na vlasci uděláme smyčku
  2. smyčkou protáhneme dva prsty chytneme šňůru a protáhneme ji okem
  3. do vzniklé smyčky dáme zarážku, například chemické světélko nebo kousek klacku
  4. utáhneme …

Vhodné bójky a jejich kotvení

Bójky lze buď koupit v obchodě s rybářskými potřebami, nebo si vyrobit vlastní. Ovšem pozor, například petláhve jsou zakázané, také různé jiné barely, či umělohmotné nádoby z průmyslových chemikálií … chce to trochu fištróna, ale bójky z polystyrenu natřené nějakou barvou, která po zaschnutí neškodí vodě mohou být. Kromě kulatých bójek si můžete vyrobit například ploché, ale vysoké plováky apod. Fantazii se meze nekladou!

Kotevní bójka ma za úkol udržet pevně celou sestavu na sumce pěkně našponovanou, proto také m usí být použité závaží tak velké, aby odolalo jak proudu, tak zvládlo bez pohnutí z místa udržet nejen bójku, ale i vypnutí celé montáže. Čím tedy kotvit? Nejlepší jsou přirozené kameny, protože nejdenou se stane, že se vám bójka utrhne a pak je pelší, pokud nas dně bude ležet bežný kámen, než například stará žehlička. Obecně já používám co nejřorozenejší závaaží, které zajistím motouzem. Ten po čase staří a ve vodě se rozloží, kámen se pak v případě ztráty bójky stane přirozeným podkladem dna. Ovšem běžně u vody vidím jako závaží použít různá kovová těžítka, cihly, zámkovou dlažbu … no … opravdu je potřeba vždy počítat s tím, že se nám může bójka utrhnout a závaýí už nenajdem, pak jsem pro, aby bylo buď ve vodě rozložitelné, nebo co nejvíce přírodní!

A co trhací vlasec, jak silný by měl být?

Trahací vlasec má za úkol podržet splávek a bójku po celou dobu lovu, přitom musí být tak silný, aby vydržel vyšponování prutu, což je u této metody chytání dost důležité, ale naopak měl by prasknout v momentě, kdy zabere sumec. Tak totiž nejlépe poznáme záběr. Proto na exponovaná místa do prudké vody, nebo za špatřného počasí dáváme trhací vlasec o šířce 0,30 až 0,40 mm, s tímto vlascem se často sumec sám zasekne a rybář jen dosekává a sám musí trhačku záseknutím utrhnout. Ovšem na klidnější vodě, nebo při běžném pohodovém počasí můžeme volit trhačku jemnější, tak od 0,22 mm do 0,28 mm. Ta má výhodu, že na ní zabere i opatrnější či menší sumec, sumec většinou při záběru trhačku sám utrhne a pak je na okamžité reakci rybáře, aby sám důkladně sumce zasekl.

Způsob nastražení živé ryby pod splávek

Jedna z možností, jak nastražit živou rybu na sumce (štiku) pomocí sestavy tří trojháčků. Tato je nejvhodnější na montáž pod kačenu (splácek). Tři trojháčky zajistí větší pravděpodobnost dobrého zaseknutí a dávají nám větší jistotu, že nám sumec cestou ke břehu nespadne z prutu.

Způsob nastražení živé ryby pomocí tří trojháčků - zavěšení pod kačenu (splávek)

Způsob nastražení živé ryby pomocí tří trojháčků – zavěšení pod kačenu (splávek)

Živá ryba nastražená pod kačenou je jedna z nejlákavějších nástrah pro dravé ryby. Zvolenou velikostí pak určíme, zda půjdeme spíše po sumcovi nebo po štice. Zatím, co na sumce volíme ryby od 15 cm po 40 cm, na štiky preferujeme ryby menší, tak od 8 do 15 cm. Osobně já na štiky použávám jen dva trojháčky, nebo za hřbet dávám jeden jednoháček a pod prsní ploutve jeden trojháček. I u sumců lze zvolit místo trojháčku ve hřbetu jednoháček, ale podle zkušených sumcařů je to jedno, který z háčků použijeme. Ovšem skvělé je ještě celou montáž ochránit bužírkou o průměru cca 1,5 mm. Ta zajistí, aby kartáče sumce případně nepřepilovaly některou část navázané sestavy. Není to nutné, ale mnoho rybářů potvrdí, že několikrát se jistit, to se právě při lovu velkých ryb často vyplácí.

A háčky? Na fotografii je ukázáno navázání koncového trojháčku …

Ukázka uvázání koncového trojháčku ...

Ukázka uvázání koncového trojháčku …

Podrobný popis navázání: Uděláme klasickou smyčku, uzel, který ještě zajistíme uzlem pojišťovacím, smyčku pak převlékneme přes jednoraménko háčku a provlékneme očkem háčku, utáhneme, pak směrem k trnům háčku omotáváme háček šňůrou, jeden závin těsně vedle druhého, utahujeme, uděláme asi 8 omotání, pak se asi čtyřma omotáníma vrátíme směrem k očku, šňůru provlékneme až 2x koloem očka háčku, utáhneme a koncový háček je hotový!

Dále pokračujeme s dalším háčkem. Pokud použijeme bužírku, navlékneme bužírku, očko háčku navlékneme na šňůru, umístíme ho ve vzdálenosti asi 5 až 8 cm od koncového háčku, nebo těsně za navléknutou bužírkou a začneme opět omotávat háček směrem k ostnům háčku, opět provedem tak 8 omotů, pak se čtyřmi vrátíme zpět k háčku, ten provlékneme očkem opět 2x … třetí háček navážeme stejně!

A jedna důležitá rada na závěr. Zásadně háčky zajišťujte gumičkou proti vyvlíknutí, několikrát jsem přišel o rybu jen díky tomu, že jsem háčky nechal bez zajištění, právě malí sumci a štiky jsou v tomoto ohledu mistři a umí sundat rybu z háčku, aniž by se na háček pověsily.

Nejčtenější články

Mladý rybář z Adamova chytil gigantického sumce. A dal mu svobodu

Bylo to v noci ze soboty na neděli. Od Mikulova se hnala bouřka. Začalo silně pršet. Dvaadvacetiletý Tomáš Rozsypal z Adamova na Blanensku se bál narovnat špičku prutu, aby do něj neudeřil blesk. Déšť ustal a voda rybníka ožila. Věřil svému úsudku a stále nahazoval na vytipované místo. Pak přišel konečně záběr. Po téměř hodinovém boji z vody pak vytáhl sumce, který měřil 238 centimetrů.

Vedro za jedinou noc zdecimovalo největší moravský rybník. Hladinu Nesytu posely tisíce zdechlin

Vedro za jedinou noc zdecimovalo největší moravský rybník. Hladinu Nesytu posely tisíce zdechlin. Několik desítek tun mrtvých ryb lemuje břehy Nesytu, o kus dál tvoří na hladině jakýsi plovoucí ostrov, v dalších částech rybníka pak vytváří mozaiku bílých břich na zelené hladině.

Na Rozkoši ukradli záchranářům motory z člunů. Policie prosí o pomoc veřejnost, okradení nabízejí odměnu

Vodní záchranáři na přehradě Rozkoš na Náchodsku se musí vypořádat s nečekaným problémem. O víkendu jim někdo ukradl dva motory ke člunům a nádrž plnou paliva. Případ vyšetřuje policie. Vodní záchranáři mají jeden větší člun, který zůstal nepoškozený. Aktuálně tedy není ohrožená bezpečnost turistů. I tak ale krádež práci záchranářů komplikuje.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím