Rybářský rozcestník

Zlatobýl kanadský (Solidago canadensis)

Zlatobýl kanadský je statná invazivní rostlina, kvete v druhé polovině léta a začátkem podzimu žlutými květy umístěnými na vrcholu rostliny. Patří mezi nejvíce rozšířené invazní rostliny, potlačuje původní druhy.

Zlatobýl kanadský (Solidago canadensis)

Rozpoznávací znaky

Vytrvalá rostlina s vřetenovitého hlavním kořenem s četnými horizontálními kořenovými výběžky. Stonky jsou vzpřímené, rovné a nerozkonárené, ve spodní části drevnatejúce, již zespodu bohatě olistěné, vysoké 30-150 cm, dole lysé, v horní části hustě chlupaté. Listy střídavé, přisedlé, kopinaté, ostře pilovité, směrem k hrotu postupně se zužující, velikosti 5-15 × 0,5-2 cm, rub listu hustě chlupatý. Vedle hlavní žíly jsou dvě dobře viditelné postranní žilky. Úbory jsou malé, vzpřímené uspořádané v hustých hroznech na mírně prohnutých větvičkách tvořících metlinu. Zákrovu 2-3 mm velké, koruna zlatožlutá, jazykovité a trubkovité květy jsou přibližně stejně dlouhé. Jazykovitých květů je 10-17, trubkovitých 5-10. Plodem je nažka 1 mm dlouhá, řídce plstnatá s chmýřím 2,5 mm dlouhým.

Výskyt

Pochází z USA a jižní Kanady. Rozšířila se však téměř do celé Evropy, také ji najdeme růst v Asii, v Austrálii a na Novém Zélandu. U nás roste téměř všude, jak v nížinách, tak ve středním i horském pásmu.

Obecně

Tato vytrvalá, u nás nepůvodní, rostlina je plevelem rychle se šířícím po celém Česku. Původně k nám byla dovezena jako léčivá a okrasná rostlina, která tu rychle zdomácněla. Dnes je spíše optížným a nežádoucím plevelem.

Nejčtenější články

Bivakování u vody aneb problémy kolem pobytu u vody a to nejen v nočních hodinách

Bohužel stanovat si nemůžeme, kde se nám zachce. I když dnes legislativou není obecně zakázané bivakovat na státních pozemcích, přesto si nemůžeme všude rozložit stan a přenocovat. Buď to místně zakazují obecní nebo městské vyhlášky, nebo i některé zákony na ochranu přírody. Pak také musíme ctít soukromé pozemky, kde jen vlastník pozemku nám může povolit tento užívat, například také k přenocování. A co my rybáři? Máme nějakou výjimku nebo legislativa na nás nemyslí? Obecně má rybář právo se skrýt před deštěm a větrem, ovšem bližší specifikace v zákonech není, myslím tím upřesnění, kde je hranice mezi přístřeškem proti dešti a stanem, který již mnohým vadí…

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná především v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!

Chleba či rohlík nastražený pomocí gumičky a roztahovače kroužků

Nastražit pomocí gumiček a roztahovače kroužků lze jak peletky, tak po mírné úpravě i bolies koule. Ale co tak zkusit nastražit chlebovou kůrku či jiné pečivo? Jde to!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím