Rybářský rozcestník

Treska polak

Dravá ryba z čeledi treskovitých. Může dorůst až 130 cm a dosáhnout váhy kolem 20 kg. Většinou se však běžně loví kusy kolem 70-80 cm o váze 3-5 kg. Polak je pro sportovní rybáře nejvíce komerčně lovenou rybou v Norsku.

treska

Název latinsky

Pollachius pollachius

Jiný název

Norsky se nazývá lyr, německy a anglicky pollack.

Rozpoznávací znaky

Torpédovité tělo s velkýma očima je na hřbetě tmavší lesklé, tmavě zelené, pod postranní čárou světlejší, spodní čelist je delší než horní, dobrý rozlišovací znak například od tresky tmavé, která je podobná.

Výskyt

Obývá Severní moře hlavně pobřeží Skandinávie a vyskytuje se i v západní části Středozemního moře.

Obecně

Polak žije jak v hloubkách, tak i na mělčinách, kde většinou obývá chaluhové pole, ryby z hloubek jsou většinou vyšší, mohutnější, stříbrně lesklé a máme pocit, že se jedná o jiný druh ryby, z mělčin jsou polaci pestřeji zbarvení. Doba tření je březen – červen.

Maso polaků je bílé, velmi chutné bez svalových kůstek jako ostatní druhy tresek.

Způsob lovu

Nejvhodnější doba lovu je květen – září. Na mělčinách kolem 10 -20 metrů se loví přívlačí na gumové nástrahy kolem 40-60 g, ve větších hloubkách od 30 m na pilkiny kolem 100 g, v hloubkách kolem 100 m na pilkery váhy až 500 g, kde se jako nástraha používá naporcovaná makrela. Jde o velkého bojovníka, který rychle zaútočí a zdolávání velkého polaka je zážitek, dá se přirovnat k souboji s naším dravým bolenem.

Autor textu: Dědek Wassermann

Nejčtenější články

ORLÍK AKTUÁLNĚ :-(((

Poté, co jsme v neděli dopoledne chytili pytláka bez dokladů (lovil vesele na dva pruty) a rybáře, který dlouhodobě porušoval řád, jsme si udělali včera odpoledne výlet na Orlík a objeli 20 km břehů. JE NEUVĚŘITELNÉ, co se tam děje. Vesele se vláčí (všichni tedy svorně tvrdili, že si zrovna teď chystají věci na zahájení), loď na vodě plná komplet výbavy na dravce (prut na lov nástražek, dva pruty na tahání rybky, jeden nabitej vláčák, řízkovnice, echolot a příďák), stojan s dvěma pruty a na obou malí okounci, v bednách podměrečné ryby a hájené ryby, vrš plná malých okounků. Vzbudil jsem se s pocitem nesmírného smutku kořeněného beznadějí. Kde to proboha jsme??? SDÍLEJTE TOHLE SVINSTVO, TAKHLE TO DÁL NEJDE.

Zpráva ze zasedání Republikové rady ČRS (červen)

Rada shválila, kromě jiného, návrh změn rybářského řádu pro rok 2019. Konkrétně se jedná o stanovení nejmenší lovné míry okouna říčního na 15 cm, schválení povinnosti mít při lovu ryb podběrák, dále zákaz používání dvoj a trojháčků a omezení lovu na umělou mušku a muškařením na mimopstruhových revírech v období 1.1 až 15.6., dále zákaz lovu na srkačku a zákaz používání vylovovacího háku (gafu).

Nazapomínejte na dodatky v rybářském řádu, mohli by jste přijít o papíry!

Na svazové vodě se musí všichni rybáři řídit rybářským řádem. O tom, jak moc je či není zastaralý, dnes nechci mluvit, ale spíše se s vámi podělím o jedno zjištění. Někteří z nás si zapomínají každý rok přečíst v řádu „Bližší podmínky výkonu rybářského práva“, tedy dodatky k řádu, které jsou vytištěné modře a které někdy zásadně mění například povolenou lovnou délku některých ryb. A tak neznalý rybář si může omylem přivlastnit amura, který má ale v některých krajích aktuálně v dodatcích změněnou lovnou míru z 50 na 70 cm!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím