Rybářský rozcestník

Treska polak

Dravá ryba z čeledi treskovitých. Může dorůst až 130 cm a dosáhnout váhy kolem 20 kg. Většinou se však běžně loví kusy kolem 70-80 cm o váze 3-5 kg. Polak je pro sportovní rybáře nejvíce komerčně lovenou rybou v Norsku.

treska

Název latinsky

Pollachius pollachius

Jiný název

Norsky se nazývá lyr, německy a anglicky pollack.

Rozpoznávací znaky

Torpédovité tělo s velkýma očima je na hřbetě tmavší lesklé, tmavě zelené, pod postranní čárou světlejší, spodní čelist je delší než horní, dobrý rozlišovací znak například od tresky tmavé, která je podobná.

Výskyt

Obývá Severní moře hlavně pobřeží Skandinávie a vyskytuje se i v západní části Středozemního moře.

Obecně

Polak žije jak v hloubkách, tak i na mělčinách, kde většinou obývá chaluhové pole, ryby z hloubek jsou většinou vyšší, mohutnější, stříbrně lesklé a máme pocit, že se jedná o jiný druh ryby, z mělčin jsou polaci pestřeji zbarvení. Doba tření je březen – červen.

Maso polaků je bílé, velmi chutné bez svalových kůstek jako ostatní druhy tresek.

Způsob lovu

Nejvhodnější doba lovu je květen – září. Na mělčinách kolem 10 -20 metrů se loví přívlačí na gumové nástrahy kolem 40-60 g, ve větších hloubkách od 30 m na pilkiny kolem 100 g, v hloubkách kolem 100 m na pilkery váhy až 500 g, kde se jako nástraha používá naporcovaná makrela. Jde o velkého bojovníka, který rychle zaútočí a zdolávání velkého polaka je zážitek, dá se přirovnat k souboji s naším dravým bolenem.

Autor textu: Dědek Wassermann

Nejčtenější články

Chytáme štiky – vhodné rybolovné techniky

Jak asi každý rybář ví, štika je v českých vodách hned po sumci druhá největší ryba dorůstající délky hodně přes 1 metr. Vážit pak může až ke 35 kg. Ovšem průměrná lovná délka v Česku je jen někde kolem 40 až 70 cm, o váze ryb sotva několika kilogramů. Je to predátor a zdravotní policie v jednom. Ráda totiž loví zraněné a nemocné ryby, nepohrdne ale ani mrtvou rybkou, drobnými hlodavci či mláďaty ptáků. A jak tedy na štiky? Využít můžeme hned několik metod. Chytáme je na plavanou, položenou, nebo také vláčením. Ovšem jde to i na mušku s muškařským náčiním!

Rybí pásma, aneb je dobré vědět, co nám plave pod nohama

Vodní toky jsou poměrně dost charakteristické v mnoha aspektech. Pokud je zkoumáme, sledujeme u nich různé, například to, zda protékají přirozenou krajinou, nebo regulovaným korytem, také hodnotíme jejich šíři, či členitost … Další důležitou roli hraje hloubka toku, síla proudu, typ dna, od toho všeho se právě odvíjí okysličení vody, teplota vody apod. A podobné je to i u vod stojatých. Ty mají také své charakteristické rysy. A právě charakteristika toku nebo nádrže má vliv na druhy živočichů a také ryb, které v daném pásmu žijí.

Tyrolské dřívko, jeho použití

Tyrolské dřívko se používá především při vláčení, kdy má za úkol nadzvedávat nástrahu ode dna, díky čemuž se méně vázne. Dřívko při pohybu rozviřuje dno, což často také vyprovokuje dravce k útoku. Metodou vláčení s tyrolským dřívkem cíleně lovíme štiky, candáty, sumce, jelce tlouště a okouny. Podle velikosti nástražní rybky, hloubky lovného místa a síly toku pak volíme velikost tyrolského dřívka a také samotnou montáž.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím