Rybářský rozcestník

Treska tmavá

S touto rybou se naši rybáři mohou setkat v Norsku, kde obývá celé pobřeží Skandinávie. Vyskytuje se i ve fjordech. Často se zaměňuje za Tresku Polaka (Poloka), latinsky: Pollachius pollachius. I když jsou obě ryby velice podobné, jde o dva různé druhy.

Treska tmavá
treskatreska

Název latinsky

Pollachius virens

Jiný název

Norsky sei, anglicky coalfish, německy seelasch nebo köhler lidově keler, tento název si zažily i čeští rybáři. Další, spíše obchodní název je Treska tažná.

Rozpoznávací znaky

Od tresky polaka se liší menšíma očima, polak má delší spodní čelist, treska tmavá má obě čelisti stejně dlouhé. Rozdíl je i v barvě, treska tmavá je jasně stříbrná na břichu s tmavě zeleným hřbetem. Dorůstá až 130 cm váhy, přes 20 kg což jsou už trofejní kusy, běžně se loví kusy kolem 60-80 cm kolem 3-5 kg.

Výskyt

Obývá vody severního Atlantiku, můžeme se s ní setkat i v Biskajském zálivu nebo u pobřeží Kanady, USA.

Obecně

Nejčastěji se vyskytuje u pobřeží ve velkých hejnech ve skalnatých oblastech. Větší kusy se zdržují na úpatí podmořských hor. Doba tření březen- červen, loví se od května do října. Pod názvem treska tmavá se s touto treskou můžeme setkat i našich obchodech. Na rozdíl od ostatních tresek má maso našedlé, rovněž velmi chutné jako v prodeji běžná treska obecná.

Způsob lovu

Lov podobný jako u tresky polaka, gumové nástrahy, pilkiny, ve velkých hloubkách těžké pilkery. Loví se jak sportovně tak komerčně do vlečných sítí.

Autor textu: Dědek Wassermann

Nejčtenější články

Bivakování u vody aneb problémy kolem pobytu u vody a to nejen v nočních hodinách

Bohužel stanovat si nemůžeme, kde se nám zachce. I když dnes legislativou není obecně zakázané bivakovat na státních pozemcích, přesto si nemůžeme všude rozložit stan a přenocovat. Buď to místně zakazují obecní nebo městské vyhlášky, nebo i některé zákony na ochranu přírody. Pak také musíme ctít soukromé pozemky, kde jen vlastník pozemku nám může povolit tento užívat, například také k přenocování. A co my rybáři? Máme nějakou výjimku nebo legislativa na nás nemyslí? Obecně má rybář právo se skrýt před deštěm a větrem, ovšem bližší specifikace v zákonech není, myslím tím upřesnění, kde je hranice mezi přístřeškem proti dešti a stanem, který již mnohým vadí…

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná především v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!

Chleba či rohlík nastražený pomocí gumičky a roztahovače kroužků

Nastražit pomocí gumiček a roztahovače kroužků lze jak peletky, tak po mírné úpravě i bolies koule. Ale co tak zkusit nastražit chlebovou kůrku či jiné pečivo? Jde to!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím