Rybářský rozcestník

Treska tmavá

S touto rybou se naši rybáři mohou setkat v Norsku, kde obývá celé pobřeží Skandinávie. Vyskytuje se i ve fjordech. Často se zaměňuje za Tresku Polaka (Poloka), latinsky: Pollachius pollachius. I když jsou obě ryby velice podobné, jde o dva různé druhy.

Treska tmavá
treskatreska

Název latinsky

Pollachius virens

Jiný název

Norsky sei, anglicky coalfish, německy seelasch nebo köhler lidově keler, tento název si zažily i čeští rybáři. Další, spíše obchodní název je Treska tažná.

Rozpoznávací znaky

Od tresky polaka se liší menšíma očima, polak má delší spodní čelist, treska tmavá má obě čelisti stejně dlouhé. Rozdíl je i v barvě, treska tmavá je jasně stříbrná na břichu s tmavě zeleným hřbetem. Dorůstá až 130 cm váhy, přes 20 kg což jsou už trofejní kusy, běžně se loví kusy kolem 60-80 cm kolem 3-5 kg.

Výskyt

Obývá vody severního Atlantiku, můžeme se s ní setkat i v Biskajském zálivu nebo u pobřeží Kanady, USA.

Obecně

Nejčastěji se vyskytuje u pobřeží ve velkých hejnech ve skalnatých oblastech. Větší kusy se zdržují na úpatí podmořských hor. Doba tření březen- červen, loví se od května do října. Pod názvem treska tmavá se s touto treskou můžeme setkat i našich obchodech. Na rozdíl od ostatních tresek má maso našedlé, rovněž velmi chutné jako v prodeji běžná treska obecná.

Způsob lovu

Lov podobný jako u tresky polaka, gumové nástrahy, pilkiny, ve velkých hloubkách těžké pilkery. Loví se jak sportovně tak komerčně do vlečných sítí.

Autor textu: Dědek Wassermann

Nejčtenější články

ORLÍK AKTUÁLNĚ :-(((

Poté, co jsme v neděli dopoledne chytili pytláka bez dokladů (lovil vesele na dva pruty) a rybáře, který dlouhodobě porušoval řád, jsme si udělali včera odpoledne výlet na Orlík a objeli 20 km břehů. JE NEUVĚŘITELNÉ, co se tam děje. Vesele se vláčí (všichni tedy svorně tvrdili, že si zrovna teď chystají věci na zahájení), loď na vodě plná komplet výbavy na dravce (prut na lov nástražek, dva pruty na tahání rybky, jeden nabitej vláčák, řízkovnice, echolot a příďák), stojan s dvěma pruty a na obou malí okounci, v bednách podměrečné ryby a hájené ryby, vrš plná malých okounků. Vzbudil jsem se s pocitem nesmírného smutku kořeněného beznadějí. Kde to proboha jsme??? SDÍLEJTE TOHLE SVINSTVO, TAKHLE TO DÁL NEJDE.

Zpráva ze zasedání Republikové rady ČRS (červen)

Rada shválila, kromě jiného, návrh změn rybářského řádu pro rok 2019. Konkrétně se jedná o stanovení nejmenší lovné míry okouna říčního na 15 cm, schválení povinnosti mít při lovu ryb podběrák, dále zákaz používání dvoj a trojháčků a omezení lovu na umělou mušku a muškařením na mimopstruhových revírech v období 1.1 až 15.6., dále zákaz lovu na srkačku a zákaz používání vylovovacího háku (gafu).

Nazapomínejte na dodatky v rybářském řádu, mohli by jste přijít o papíry!

Na svazové vodě se musí všichni rybáři řídit rybářským řádem. O tom, jak moc je či není zastaralý, dnes nechci mluvit, ale spíše se s vámi podělím o jedno zjištění. Někteří z nás si zapomínají každý rok přečíst v řádu „Bližší podmínky výkonu rybářského práva“, tedy dodatky k řádu, které jsou vytištěné modře a které někdy zásadně mění například povolenou lovnou délku některých ryb. A tak neznalý rybář si může omylem přivlastnit amura, který má ale v některých krajích aktuálně v dodatcích změněnou lovnou míru z 50 na 70 cm!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím