Rybářský rozcestník

Treska tmavá

S touto rybou se naši rybáři mohou setkat v Norsku, kde obývá celé pobřeží Skandinávie. Vyskytuje se i ve fjordech. Často se zaměňuje za Tresku Polaka (Poloka), latinsky: Pollachius pollachius. I když jsou obě ryby velice podobné, jde o dva různé druhy.

Treska tmavá
treskatreska

Název latinsky

Pollachius virens

Jiný název

Norsky sei, anglicky coalfish, německy seelasch nebo köhler lidově keler, tento název si zažily i čeští rybáři. Další, spíše obchodní název je Treska tažná.

Rozpoznávací znaky

Od tresky polaka se liší menšíma očima, polak má delší spodní čelist, treska tmavá má obě čelisti stejně dlouhé. Rozdíl je i v barvě, treska tmavá je jasně stříbrná na břichu s tmavě zeleným hřbetem. Dorůstá až 130 cm váhy, přes 20 kg což jsou už trofejní kusy, běžně se loví kusy kolem 60-80 cm kolem 3-5 kg.

Výskyt

Obývá vody severního Atlantiku, můžeme se s ní setkat i v Biskajském zálivu nebo u pobřeží Kanady, USA.

Obecně

Nejčastěji se vyskytuje u pobřeží ve velkých hejnech ve skalnatých oblastech. Větší kusy se zdržují na úpatí podmořských hor. Doba tření březen- červen, loví se od května do října. Pod názvem treska tmavá se s touto treskou můžeme setkat i našich obchodech. Na rozdíl od ostatních tresek má maso našedlé, rovněž velmi chutné jako v prodeji běžná treska obecná.

Způsob lovu

Lov podobný jako u tresky polaka, gumové nástrahy, pilkiny, ve velkých hloubkách těžké pilkery. Loví se jak sportovně tak komerčně do vlečných sítí.

Autor textu: Dědek Wassermann

Nejčtenější články

Chytáme na boilies – úplné začátky – návazce a montáže

Chytání na různě velké a barevné kuličky již není ani u nás v Česku žádnou novinkou. Touto asi nejúspěšnější metodou pro lov kaprovitých ryb, cíleně pak hlavně velkých kaprů, propadlo mnoho českých rybářů. A není divu! Nejen, že se často na nastražené boilie nechá přemluvit velký kapr, ale například i amur a další karprovité ryby. Nabídnutým boilie pak někdy nepohrdne ani sumec. V tomto článku pro rybářské elévy, nebo pro ty, co to chtějí teprve s boilies kuličkami poprvé zkusit, si povíme a ukážeme, jak navázat montáže a nabídnout boilies rybám.

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná předemvším v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím