Rybářský rozcestník

Štětinatec laločnatý (Echinocystis lobata)

Jednoletá popínavá, liánovitá rostlina z vlhkých stanovišť, lužních lesů až s 12 m dlouhou dutou lodyhou s vejčitými ostnatými plody z čeledi tykvovitých – Cucurbitacea.

štětinecštětinecštětinatec

Název latinsky

Echinocystis lobata

Jiný název

Lidové názvy štetiplod, indiánská okurka.

Rozpoznávací znaky

Lodyha vyrůstá z mělce kořenujícího kořene, rostlina začíná klíčit v květnu. Dlanitolaločné listy až s 5 laloky veliké až 12 cm, s dlouhým řapíkem pokrývají celou lodyhu ve vzdálenosti kolem 10-12 cm. Naproti listům vyrůstají kroutivé úponky, dlouhé až 15 cm, které se obtáčí kolem opěry. Květy samčí i samičí, 6četné, květenství v mnohokvětých latách nebo úborech., doba květu červenec až září. Plody připomínají malé, oválné zelené štětinaté tykvičky veliké až 6 cm. V tykvičkách po uzrání se vytváří 2-3 tvrdá semena veliké až 2 cm na okraji vroubkovaná, která připomínají semena melounu, semena se z plodu dostanou hydrostatickým tlakem, uvolněná semena roznáší ptáci a hlodavci a tak dochází k šíření této rostliny.

Výskyt

Domovinou je severní Amerika, kde roste v lužních lesích kolem vodních toků. V ČR je výskyt potvrzen v lužních lesích v Polabí, podél toku Berounky, jihozápadní Čechy a jižní Morava. V Polabí se vyskytuje nejčastěji v porostech pobřežních vrb.

Obecně

Zahraniční zdroje uvádějí halucinogenní účinky semen. Jde o invazní druh, který se v ČR poprvé objevil v roce 1911.

Rostlina roste neobyčejně rychle a vytlačuje původní druhy a byla zařazena do seznamu 100 druhů invazních rostlin. Rostlinu v letním období v bujné vegetaci v lužních lesích snadno přehlédnete, patrné jsou jen květenství nebo ostnité tykvičky V podzimním období, kdy většina vegetace zaschla, jsou dobře viditelné dlouhé liány s ostnitými tykvičkami.

Zajímavosti

Někde se pěstuje i okrasně a suché plody, tykvičky se přidávají do vázaných sušených květin.

Nejčtenější články

Podoustev nebo ostroretka, jak se rozeznají?

I když v našich vodách žije proti moři jen málo ryb, přesto se především u nedospělých jedinců, i některé naše druhy, často pletou. Nezkušeného rybáře pak může zaskočit i větší chycený kus, který vidí poprvé. Mě se to kdysi stalo právě u podoustve říční. I v atlasech, při srovnání s fotografií mnou chyceného jedince, jsem měl problém určit, zda jde o podoustev nebo ostroretku stěhovavou.

Ze zasedání hospodářského odboru při Radě ČRS

HO odbor zasedal 26. 3. a jako hlavní bod programu měl: Vyhodnocení připomínek ÚS ČRS k návrhu změn prostřednictvím úpravy BPVRP/vyhlášky/zákona. Jak jsme vás dříve informovali, Rada ČRS projednala tento materiál s návrhem změn již na svém zasedání 7. 12. 2017. Poté byl materiál podstoupen jednotlivým ÚS k projednání a připomínkování tak, aby HO mohl tyto připomínky projednat na březnovém zasedání a připravit na dubnové jednání Rady vyhodnocení připomínek od jednotlivých ÚS a popřípadě navrhnout řešení v případě shody u všech ÚS.

MOC PRACUJI = KÁRNÉ ŘÍZENÍ?! Opožděný apríl ze západu Čech

Byl na mě podán návrh ke kárnému řízení – opožděný apríl ze západu Čech!? V minulých dnech jsem byl kárnou komisí seznámen s tím, že na mě byl podán návrh na kárné řízení. Volby do čela ČRS, z.s. (dále jen ČRS) jsou sice až v listopadu, ale je vidět, že některým naháním hrůzu už teď. Zděšení, že by pode mnou museli také něco dělat, je tak velké, že na mě jeden z členů Západočeského územního svazu podal návrh k zahájení kárného řízení. Autor “aprílu” je mimo jiné zároveň zaměstnancem tohoto územního svazu, je ve výboru Západočeského územního svazu a jednatelem MO, za kterou se v podání podepsal 😊

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím