Rybářský rozcestník

Tolstolobec pestrý (Arisichthys nobilis)

Dovezen do Česka v r. 1964. Hospodářsky významná ryba k hustým obsádkám kapra zejména v teplejších oblastech. U nás se rozmnožuje jen uměle! Také byl zkřížen s tolstolobikem bílým.

doba hájení Není stanovena
zákonná míra Nemá
Tolstolobec pestrý na bílém pozadí
TolstolobecTolstolobec

Název latinsky

Arisichthys nobilis

Jiný název

Big head Carp, Marmorkarpfen, Tolstolobik pestrý, Carpe marmoréene

Rozpoznávací znaky

Tolstolobec pestrý je mohutná ryba s protáhlým, vyšším tělem, které je ze stran mírně zploštělé. Má svrchní postavení úst, oči jsou netypicky umístěné ve spodní části hlavy, až pod ústy. Prsní ploutve má dlouhé, špičaté, sahající až za bázi břišních ploutví. Hřbetní ploutev má kratší bázi, která začíná až za pomyslou svislicí k břišním ploutvím. Ocasní ploutev je vykrojená. Tělo má skvrnité, zbarvené do zlato-šeda, do žluto-šeda. Tolstolobec je zaměnitelný za tolstolobce, s kterým se také kříží. Nejlépe se od sebe rozpoznají skvrnami po těle, které má tolstolobec, tolstolobik tyto skvrny nemá a také podle ostrého kýlu bez šupiny, který se táhne u tolstolobika již od hrdla až k řitnímu otvoru, zato u tolstolobce tento kýl začíná až za základnou břišních ploutví.

Výskyt

Díky každoročnímu vysazování obývá řeky, údolní nádrže, rybníky i vodojemy s teplou vodou. Má raději volný sloupec tekoucích i stojatých vod. Pochází z bývalého Sovětského svazu, odkud byl dovezen.

Obecně

Teplomilný druh, který má rád vodu ohřátou od 20-30 °C. Jakmile je voda chladnější, tak pod 15 °C, snižuje svou aktivitu i příjem potravy. Je značně plachý.

Tolstolobec pestrý je velká ryba dosahující délky až 1,5 metru a váhy kolem 40 kg! Dožívá se 20 let.

Je uměle vysazován, jeho chov je závislý na umělém výtěru, v přírodě se u nás v Česku nerozmnožuje, tedy nebylo to prokázáno, v jeho domovině se ale vytírá přirozeně v mírně proudící vodě teplé 20-25 °C.

Kuchyňské využití tolstolobce pestrého:

Svalovina tolstolobce je bohatá na obsah polynenasycených mastných kyselin (řady Omega 3 a Omega 6) majících velmi příznivý vliv na redukci hladiny cholesterolu v krvi, průchodnost cév a celý kardiovaskulární aparát. Ale bohužel tolstolobec se řadí mezi ryby s méně kvalitním masem a někteří rybáři ho raději pouštějí. Tato ryba má neuvěřitelně tučné maso a proto se hodí spíše na uzení, případně grilování a pečení. Vaříme nebo dusíme jen menší jedince tak kolem 2 až 3 kg. Čím je ryba větší, tím její maso obsahuje více tuku a stává se hůře poživatelnou.

Způsob lovu

Většinou lze tolstolobce chytit při chytání kaprů na rostlinnou návnadu, jako na pšenici, kukuřici, burizony nebo pečivo. Cílený lov je problematický. Úspěšně byl chycen i při muškaření, kdy na velkou vzdálenost nahazováním návnady může přijít záběr. Největší naděje na jeho chycení je při teplém počasí, tedy v létě.

Nejčtenější články

Chytáme na boilies – úplné začátky – návazce a montáže

Chytání na různě velké a barevné kuličky již není ani u nás v Česku žádnou novinkou. Touto asi nejúspěšnější metodou pro lov kaprovitých ryb, cíleně pak hlavně velkých kaprů, propadlo mnoho českých rybářů. A není divu! Nejen, že se často na nastražené boilie nechá přemluvit velký kapr, ale například i amur a další karprovité ryby. Nabídnutým boilie pak někdy nepohrdne ani sumec. V tomto článku pro rybářské elévy, nebo pro ty, co to chtějí teprve s boilies kuličkami poprvé zkusit, si povíme a ukážeme, jak navázat montáže a nabídnout boilies rybám.

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná předemvším v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím