Rybářský rozcestník

Pražma (dorada)

Žije v Atlanském a Tichém oceánu a ve Středozemním moři. Čeleď pražmovitých čítá přes 200 druhů červených, šedých nebo namodralých ryb o váze do 1,6 kg. Maso všech je pevné, bílé; nejlepší proslula červená pražma. Jsou k dostání po celý rok, obvykle čerstvé a celé. Větší se porcují, pečou se a nadívají; menší kusy se zase grilují v celku. Ve Středozemí se často podávají na podložce ze sušených fenyklových řapíků.

Pažma (dorada) - dvě ryby na bílé pozadí.

Rozpoznávací znaky

Vysoké, oválné, ploché tělo. Hlava je vysoká ale krátká, ústa směřují šikmo vzhůru. Spodní čelist je o něco delší než horní. Oči jsou uprostřed hlavy, nejsou příliš velké. Postranní čára je téměř neznatelná, je v ní 70–90 velkých šupin. Hřbetní ploutev je velice dlouhá, má 3–5 tvrdých a 30–33 měkkých ploutevních paprsků. Část ploutve s tvrdými paprsky je vyšší. Řitní ploutev vypadá podobně jako hřbetní ploutev. Má 2–3 tvrdé a 27–28 měkkých paprsků. Tvrdé paprsky jsou také vyšší. Prsní ploutve jsou velmi dlouhé. Ocasní ploutev je vykrojená. Hřbet je šedý, šedohnědý, nebo modrý, boky a břišní strana jsou světlejší se stříbrným leskem.

Výskyt

Žije v Atlanském a Tichém oceánu a ve Středozemním moři.

Obecně

Pražma neboli doráda je menší mořská hejnová ryba. Má bílé pevné maso s malými kostičkami. Rozlišujeme mnoho druhů. Například pražma královská je stříbrná a má mezi očima zlatavé místo. Loví ve Středozemním moři a má nejchutnější jemné šťavnaté maso.

Pražma růžová z Atlantiku je nazlátlá s růžovými ploutvemi a má o něco méně chutné maso. Pražma šedá je nejmenší, loví se spíše v Atlantiku, ale i ve Středozemí, je šedá a její maso je nejméně jemné ze všech tří druhů.

 

Pražma obecná, Latinsky: Brama brama

Celkové rozšíření této ryby ještě není známo. Známou oblastí výskytu je severovýchodní Atlantik od Španělska a Portugalska po Norsko. Kanál La Manche, Severní moře. Také Středozemní moře. Přesné rozšíření v Tichém a Indickém oceánu není známo.

Pražma královská, mořská, obecná, růžová … všechny spojuje výborné rybí maso, které je dietní a šťavnaté. Je vhodné především na grilování, pečení, smažení a dušení. Dlouhá tepelná úprava je skáza pro toto maso, především dlouhým vařením se hodně vysušuje a ztrácí svou chuť.

Různé kuchyňské úpravy:

Menší ryby pečeme nebo grilujeme celé, větší porcujeme. Před přípravou ji můžeme marinovat v citronové šťávě. Pečeme ji na bylinkách, například tymiánu nebo koriandru, na mandlích, nebo na suchém bílém víně. Můžeme ji zapékat s rajčaty, fenyklem nebo houbami. Griluje se potřená olivovým olejem spolu se zeleninou. Pokrmy doplňujeme mladými bramborami.

 

Zdroj: Světem zvířat IV. – Ryby, obojživelníci, plazi

Způsob lovu

Loví se z lodí vláčením.

Nejčtenější články

Kam v létě za rybařením – tipy na výlety s celou rodinou

Léto je ideální dobou pro to, trávit většinu času s rodinou nebo partou přátel poblíž vody. Rybářům se pak už jen nabízí možnost spojit příjemné s užitečným, vzít své nejbližší za dobrodružstvím a ukázat jim v čem tkví kouzlo rybaření. Která místa v Čechách jsou pro rodiny či větší partu lidí ty nejlepší?

Kde vzít masné červy, když je rybář zapomene doma

Masní červi rozhodně patří mezi nejoblíbenější nástrahu především plavačkářů, ale i rybářů chytající například s feederovými pruty. Právě na menší ryby jde o dokonalou nástrahu. Ovšem co si počít, když je zapomeneme doma?

Víte, jaký je rozdíl mezi celosvazovou povolenkou a povolenkou celorepublikovou?

Každý rok nám do redakce píše či volá mnoho rybářů, kterým není jasné, jaký je rozdíl mezi povolenkou k lovu ryb celosvazovou a povolenkou celorepublikovou. Přitom není až tak těžké to všeobecně definovat. Celosvazové povolenky platí na všech revírech územních svazů ČRS a na revírech Rady ČRS. Celorepublikové povolenky platí na všech revírech územních svazů, na revírech Rady ČRS a navíc i na revírech Moravského rybářského svazu.