Rybářský rozcestník

Pražma (dorada)

Žije v Atlanském a Tichém oceánu a ve Středozemním moři. Čeleď pražmovitých čítá přes 200 druhů červených, šedých nebo namodralých ryb o váze do 1,6 kg. Maso všech je pevné, bílé; nejlepší proslula červená pražma. Jsou k dostání po celý rok, obvykle čerstvé a celé. Větší se porcují, pečou se a nadívají; menší kusy se zase grilují v celku. Ve Středozemí se často podávají na podložce ze sušených fenyklových řapíků.

Pažma (dorada) - dvě ryby na bílé pozadí.

Rozpoznávací znaky

Vysoké, oválné, ploché tělo. Hlava je vysoká ale krátká, ústa směřují šikmo vzhůru. Spodní čelist je o něco delší než horní. Oči jsou uprostřed hlavy, nejsou příliš velké. Postranní čára je téměř neznatelná, je v ní 70–90 velkých šupin. Hřbetní ploutev je velice dlouhá, má 3–5 tvrdých a 30–33 měkkých ploutevních paprsků. Část ploutve s tvrdými paprsky je vyšší. Řitní ploutev vypadá podobně jako hřbetní ploutev. Má 2–3 tvrdé a 27–28 měkkých paprsků. Tvrdé paprsky jsou také vyšší. Prsní ploutve jsou velmi dlouhé. Ocasní ploutev je vykrojená. Hřbet je šedý, šedohnědý, nebo modrý, boky a břišní strana jsou světlejší se stříbrným leskem.

Výskyt

Žije v Atlanském a Tichém oceánu a ve Středozemním moři.

Obecně

Pražma neboli doráda je menší mořská hejnová ryba. Má bílé pevné maso s malými kostičkami. Rozlišujeme mnoho druhů. Například pražma královská je stříbrná a má mezi očima zlatavé místo. Loví ve Středozemním moři a má nejchutnější jemné šťavnaté maso.

Pražma růžová z Atlantiku je nazlátlá s růžovými ploutvemi a má o něco méně chutné maso. Pražma šedá je nejmenší, loví se spíše v Atlantiku, ale i ve Středozemí, je šedá a její maso je nejméně jemné ze všech tří druhů.

 

Pražma obecná, Latinsky: Brama brama

Celkové rozšíření této ryby ještě není známo. Známou oblastí výskytu je severovýchodní Atlantik od Španělska a Portugalska po Norsko. Kanál La Manche, Severní moře. Také Středozemní moře. Přesné rozšíření v Tichém a Indickém oceánu není známo.

Pražma královská, mořská, obecná, růžová … všechny spojuje výborné rybí maso, které je dietní a šťavnaté. Je vhodné především na grilování, pečení, smažení a dušení. Dlouhá tepelná úprava je skáza pro toto maso, především dlouhým vařením se hodně vysušuje a ztrácí svou chuť.

Různé kuchyňské úpravy:

Menší ryby pečeme nebo grilujeme celé, větší porcujeme. Před přípravou ji můžeme marinovat v citronové šťávě. Pečeme ji na bylinkách, například tymiánu nebo koriandru, na mandlích, nebo na suchém bílém víně. Můžeme ji zapékat s rajčaty, fenyklem nebo houbami. Griluje se potřená olivovým olejem spolu se zeleninou. Pokrmy doplňujeme mladými bramborami.

 

Zdroj: Světem zvířat IV. – Ryby, obojživelníci, plazi

Způsob lovu

Loví se z lodí vláčením.

Nejčtenější články

Chytáme na boilies – úplné začátky – návazce a montáže

Chytání na různě velké a barevné kuličky již není ani u nás v Česku žádnou novinkou. Touto asi nejúspěšnější metodou pro lov kaprovitých ryb, cíleně pak hlavně velkých kaprů, propadlo mnoho českých rybářů. A není divu! Nejen, že se často na nastražené boilie nechá přemluvit velký kapr, ale například i amur a další karprovité ryby. Nabídnutým boilie pak někdy nepohrdne ani sumec. V tomto článku pro rybářské elévy, nebo pro ty, co to chtějí teprve s boilies kuličkami poprvé zkusit, si povíme a ukážeme, jak navázat montáže a nabídnout boilies rybám.

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná předemvším v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím