Rybářský rozcestník

Hřebenatka

Bílé maso hřebenatek je obklopeno oranžovými jikrami, které se však často v restauracích servírují zvlášť. Tepelnou úpravou získají korálovou barvu. Hřebenatky se vaří v omáčkách na těstoviny, opékají na pánvi nebo grilují.

Hřebenatka na bílém pozadí

Název latinsky

Pecten fumatus

Název je odvozen z tvaru lastury. Hřebenatky žijí na evropském a americkém pobřeží Atlanského oceánu. Existuje jich více druhů, ale kulinářsky se dělí do dvou tipů: na malé druhy s jemnou chutí, které žijí v zátokách, a větší žijící v mořských hlubinách. Hřebenatky se grilují, obalené v mouce se smaží nebo krátce vaří a podávají se v ulitě se smetanovou omáčkou.

Známá je například omáčka „coquilles Saint-Jacquues“. V americe jsou oblíbené jen hřebenatky s bílými miskami.

Nejznámější jedlá hřebenatka je mušle svatého Jakuba. Tvar je okrouhlý s výrazným žebrováním, barva je žíhaná. Je velmi oblíbená především díky svému křehkému masu, které má vynikající chuť a může připomínat chuť ořechů.

Kuchyňské zpracování:

Velmi lahodnou chuť mají hřebenatky smažené na másle, konzumují se také syrovém stavu. Výborné jsou i grilované a často se podávají gratinované ve vypouklé lastuře. Při přípravě je důležité dodržet krátkou dobu tepelné úpravy, jinak maso svatojakubek bude tuhé.

Nejčtenější články

Jsou rybáři sexy? A co holky u vody, rozptylují nás, ano nebo ne?

V minulém století v jednom odborném článku antropolog Mark Dyble z univerzity College v Londýně uvedl, že lovci jsou něco jako macho, tedy dominující muži, kteří se logicky ženám líbí o trochu víc než chlapi, povaleči, válející se doma u televize na kanapi. Jelikož my rybáři jsme lovci, pak by jsme měli u žen, tedy podle Marka Dybleho, velkou šanci. 🙂 Ale je to opravdu tak?

Mongolsko, ryby a ženy

Ahoj všichni, rybářky i nerybářky, rybáři i nerybáři. Jmenuji se Daniela a ačkoliv sama nerybařím, rybaření mne doprovází skoro celý život. Jen jednou jsem měla šanci se tomuto koníčku vymanit z dosahu. Ta však netrvala dlouho. Znovu jsem vstoupila do stejné řeky a to tak hluboko, že z ní není návratu. I napodruhé jsem si za manžela vzala rybáře… Každá nebo každý z Vás, kdo máte něco podobného doma, mi dáte jistě za pravdu, že život s „mokrým šílencem“ dokáže přichystat mnohá překvapení, která zaskočí i zkušenou ženu jak se říká v čase „dozrávajících malin“, čtyřnásobnou babičku a matku dospívající dcery. O jednom takovém překvapení bude pojednávat následující vyprávění…

Podzimní jednodenní lov kaprů

Někteří z nás se nemohou utrhnout na více dnů k vodě a tak jedno, nebo dvojdenní výpravy jsou jedinou možností, jak si pěkně zachytat. A i když podzim bývá na úlovek štědrý, přeci jenom to chce trochu zkušeností, aby si člověk povodil na prutu pár pěkných kapříků. Asi nejdůležitější je si vybrat to pravé místo, naložit do auta to správné krmení, místo vhodně rozkrmit a nahodit vyzkoušenou montáž s nástrahou, která bude rybám chutnat. 🙂

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím